Třináct svatých patronů příštích Světových dnů mládeže
Jana Gruberová – Vatican News
Světové dny mládeže v Lisabonu se budou konat od 1. do 6. srpna 2023, ačkoli původně se měly uskutečnit v tomto roce, avšak byly odloženy kvůli pandemickým restrikcím. Již před týdnem (12.5.) substitut státního sekretariátu Svatého stolce, arcibiskup Edgar Peña Parra, v portugalském hlavním městě slavnostně otevřel nové řídící středisko nadcházejícího mládežnického setkání. Tyto nové prostory původně sloužily vojenským účelům a jejich transformace si vyžádala nejenom „moudrost a schopnost, ale též ducha vzájemné pomoci, poctivé spolupráce, síly a obětavosti“, podotkl mons. Peña Parra. Tentýž postoj by si měli uchovat organizátoři Světových dní: „Opravdovou moudrost, pocházející od Boha, aby mohli vše realisticky a účinně naplánovat; ducha vzájemné pomoci, neboť nikdo není schopen sám zorganizovat tak složitou akci; ale též čestnou spolupráci, která se musí zrodit z bratrského společenství, jímž se má sytit jakákoli křesťanská činnost“. Především se však žádá síla a obětavý duch, aby organizátoři neklesali na mysli, když se střetnou s obtížemi, nýbrž pojímali je se smyslem pro nadpřirozeno a radostí“, uzavřel substitut státního sekretariátu.
V den, kdy jsme si připomněli výročí narození sv. Jana Pavla II. (18. května 1920), zakladatele Světových dnů mládeže, pak lisabonský patriarcha, kard. Manuel Clemente, oznámil jména třinácti svatých a blahoslavených patronů příštích Světových dnů mládeže:
Zcela zvláštní patronkou je Matka Boží, Panna Maria, mladá žena, která souhlasila s úkolem stát se matkou Syna, vtěleného Boha. Tato žena, která – s počatým Ježíšem pod srdcem – spěchala do hor za svou sestřenicí Alžbětou, učí mladé lidi každé doby, že mají přinášet Ježíše druhým lidem, kteří jej očekávají stejně jako kdysi.
Dalším patronem je již zmíněný sv. Jan Pavel II., papež, který Světová setkání mládeže (SDM) založil a svolal jejich první edici do Říma v roce 1985, v Mezinárodním roce mládeže. Po jeho boku stojí všichni svatí patroni a patronky, kteří zasvětili život službě mladým lidem, zejména sv. Jan Bosko, jehož Jan Pavel II. vyhlásil „otcem a učitelem mládeže“.
Lisabonští organizátoři rovněž počítají s přímluvou sv. Vincence, jáhna a mučedníka ze IV. století, který je patronem lisabonské diecéze, spolu se sv. Antonínem z Padovy, dalším patronem SDM. Rovněž z Lisabonu se v šestnáctém století vydal na Tridentský koncil dominikán a arcibiskup Bragy, nedávno kanonizovaný sv. Bartoloměj od Mučedníků, a o století později sv. Jan de Britto, který hlásal evangelium v Indii, dokud zde nebyl umučen.
Konání příštích Světových dní mládeže také doprovodí přímluva několika blahoslavených, pocházejících rovněž z Lisabonu.
První z nich, Jana Portugalská, dcera krále Alfonse V., dala přednost klauzurnímu životu před královskou korunou. Zemřela roku 1490 v dominikánském klášteře v Aveiro. Bývá nazývána svatou princeznou Janou a vede nás k radikálním volbám.
Roku 1570 byl u břehů Kanárských ostrovů umučen mladý jezuita Jan Fernandes, který cestoval na misie do Brazílie. Byl jedním ze čtyřiceti mučedníků té doby, které vedl bl. Ignác de Azevedo a kteří chtěli dostát misionářskému povolání, k němuž jistě přispěli z nebe.
Mnohem později se Marie Klára od Dítěte Ježíše, mladá šlechtična pocházející z okolí portugalského hlavního města, stala „matkou“ zapomenutých. Za tímto účelem založila řeholní kongregaci františkánské inspirace a až do své smrti na sklonku 19. století (1899) zápolila se všemi překážkami, přičemž opakovala své životní heslo: „Kéž se koná dobro, kde je ho třeba!“.
A konečně poslední čtyři patroni nás více přibližují k současnosti: bl. Pier Giorgio Frassati ztělesňuje dynamismus, radost a milosrdnou lásku jak ve svém oblíbeném horolezectví, tak ve službě chudým lidem, až do předčasné smrti v Turíně roku 1925; bl. Marcel Callo, katolický aktivista a skaut zemřel v koncentračním táboře Mauthausen poté, co i tam za náročných podmínek neustal v apoštolátu, a blahoslavení Chiara „Luce“ Badano spolu s Carlem Acutisem se dokázali vyrovat s terminálním onemocněním, prožívali své utrpení spolu s Ukřižovaným Kristem a vydali zářivé svědectví víry před svými současníky.
