Malé sestry chudých v Beninu: Krása služby osamělým starším lidem
Marie Duhamel – Vatican News
"Když jsem poprvé vstoupila do jídelny a uviděla řeholnici, jak krmí staršího člověka, uviděla jsem krásu. Pozornost k osobě, která právě přišla, pozornost, která se projevuje v každém okamžiku. Nebyla v tom netečnost, ale ani povýšenost, nic medového. Vnímala jsem krásu. Krásu vkládají do všeho, co dělají: do výzdoby, do přípravy mše, do jídla."
Dojem z první návštěvy v roce 2011 byl tak silný, že i přesto, že Berenice je omezena v pohybu kvůli svému handicapu, který ji nutí používat invalidní vozík, chtěla jednou, dvakrát, dokonce třikrát ročně (s výjimkou období Covidu) přijet k Malým sestrám chudých do jejich domu v Tokan-Calavi na předměstí Cotonou, který je určen pro africké seniory.
Oáza klidu, kde pokračuje život
K velké budově z okrových a béžových cihel se dostanete po prašných cestách z červené hlíny. Před rokem 2001, kdy byl položen základní kámen, dva roky po příchodu kongregace do Beninu, tam nebylo nic. Postupně kolem domu začal klíčit život a vyrostlo několik budov. Dům sester se dnes již nachází v městské zástavbě, ale pro svých 32 hostů zůstává oázou klidu.
"Starší lidé už toho v životě tolik vytrpěli," vysvětluje vedoucí domova v Tokan. "Tvrdě pracovali a teď jsou unavení. A my jsme tu proto, abychom jim ukázali, že dávat je možné svobodně a z lásky. Zažívají s námi určitou pohodu. Mají tu pohodlí, jsou klidní. Důkazem je, že jsou zde již 10 až 15 let. Od té doby, co jsou u nás, se jejich život začíná prodlužovat," říká sestra Filomena.
Radost ze života se staršími lidmi
Nigerijská řeholnice pocítila povolání ke službě Pánu už ve 14 letech, když s knězem ze své farnosti navštívila domov Malých sester. "Tam jsem pochopila, jakou chuť má obětovat svůj život službě druhým." Sestra Filomena má živou vzpomínku na svou babičku, která ji provázela dětstvím. "Byla jsem tak šťastná, že s ní můžu žít. Viděla jsem, co všechno jsem pro ni mohla udělat, viděla jsem, jak jsme byli šťastní, když tam byla." Vzpomíná na pohádky, které jí vyprávěla babička, na spoluúčast na lumpárnách, na napomínání bez výhrůžek a trestů. Sestra Filomena vysvětluje, že už tehdy cítila radost ze života se staršími lidmi.
Se silou, která pochází od Boha
Spolu s ostatními sestrami v komunitě se sestra Filoména snaží dodat svým hostům odvahu: "Vždy se jim snažíme dodat chuť do života, aby se jim dařilo a využili život a sílu, kterou jim Pán dává, protože starší lidé snadno uvěří, že už nic nezmůžou. Místo toho je důležité, aby si uvědomili, že jsou stále schopni něco dělat."
Ano, protože u Malých sester chudých je vždycky co dělat. Po ranní mši svaté a chvíli modlitby se hosté nasnídají a poté jsou vyzváni, aby se zapojili do domácích prací. Někteří pomáhají v kuchyni při čištění zeleniny, jiní jdou do prádelny skládat a upravovat suché prádlo. Pak jsou tu ti, kteří pomáhají křehčím lidem při chůzi po zahradě. Dům je jednopatrový, což usnadňuje chůzi, je zastíněný mnoha stromy a má vlastní zeleninovou zahradu.
Mezigenerační solidarita
Domov Malých sester navštěvuje mnoho dobrodinců a přátel, ale jen zřídkakdy rodinní příslušníci hostů. Ze všech žádostí o přijetí, které přicházejí, byli tokanští senioři vybráni mezi těmi nejchudšími a nejizolovanějšími. Některé z nich jejich rodiny doslova opustily. "Život se dramaticky změnil a bohužel mnoho dětí má závazky, které jim neumožňují starat se o své rodiče. Mladí lidé odcházejí do měst a rodiče zůstávají na vesnicích. Pokud nejsou stále závislé na svých rodičích, jen velmi málo dětí s nimi zůstává," říká sestra Filomena. Poukazuje na to, že v posledních letech se počet žádostí o ubytování v jejich zařízení skutečně zvýšil. "Už nevíme, jak dál," říká. Řeholnice upřesňuje, že v Beninu neexistuje žádná politika sociální pomoci ani ekonomická či zdravotní péče o seniory.
Nigerijská jeptiška nám dále vysvětluje skutečnost, že někteří staří lidé jsou prostě odhozeni, a vypráví nám o lidové víře, která se jí hluboce dotkla. V této souvislosti vzpomíná na dva mladé snoubence, kteří přišli požádat o požehnání prarodiče žijící v domě Malých sester v její rodné zemi, zatímco v Beninu je to jinak: zatímco někteří lidé své prarodiče stále milují a respektují, jiní si myslí, že staří lidé jsou čarodějové nebo v každém případě lidé, kteří se uchylují k čarodějnictví, aby si prodloužili život na úkor druhých. Sestra Filoména těmto názorům skutečně nerozumí a raději si je drží od těla.
Ochrana a doprovázení starších osob až do konce života
V Tokan i ve svém domě v Porto Novo, otevřeném v roce 2018, vydávají Malé sestry každý den svědectví o své radosti ze služby starším lidem. Usilují o jejich začlenění a rehabilitaci v rámci sousedských setkání, farností a škol. Nedávné katecheze, které papež František pronáší při generálních audiencích v Římě a které jsou věnovány starším lidem, tak realizují všude, kde mohou.
