Němečtí biskupové: dialog s Římem je možný, schizma nepřipadá v úvahu

Salvatore Cernuzio – Vatican News

Mons. Georg Bätzing, předseda Německé biskupské konference, sdělil, že se do Limburgu vrací "s úlevou, ale také se znepokojením". Týdenní návštěva ad limina dvaašedesáti německých biskupů v Římě skončila. Někteří z nich se včera večer v Augustinianu znovu setkali se státním sekretářem Pietrem Parolinem na bezprecedentním soukromém mezidikasteriálním setkání, které nikoli náhodou bylo definováno jako "případ nouzové synodality".

Žádné schizma, ale ani žádný odklad synodální cesty

"Vracím se s úlevou", sdělil Bätzing, který se dnes dopoledne na půldruhé hodiny setkal s mezinárodním tiskem, opět v Augustinianu. Při rozhovorech totiž bylo jasně řečeno, že němečtí biskupové nemají v úmyslu jakékoli "schizma": "Jsme katolíci a chceme jimi zůstat." Ale také proto, že se ukázalo, že "dialog je možný", když se na stůl položí "všechno, opravdu všechno": kritika, podráždění, žádosti, návrhy, výhrady "Říma" a především rozpaky nad Synodaler Weg, synodální cestou zahájenou v roce 2018 v Německu, na níž laici a zasvěcené osoby diskutují o otázkách, jako je kněžství žen, celibát, sexuální morálka. "Znepokojen" je Bätzing proto, že právě v těchto otázkách přetrvávají "rozdíly" mezi církví v Německu a tím, co nejednou nazval "římskou církví". A to natolik, že na včerejším setkání, jak se dočteme ve společném tiskovém prohlášení, jeden z kardinálů předložil návrh na "moratorium" na německou synodální cestu. "Znamenalo by to zastávku na naší cestě. Není to možnost, není to řešení, řada biskupů to jasně vyslovila, a proto byl stažen ze stolu," popsal Bätzing po boku Beate Gillesové, první ženy zvolené generální sekretářkou Německé biskupské konference.

"Dokonce i já," dodal, "jsem v rozhovoru hrál roli toho špatného... Mimořádně silná obava je, že synodální cesta v Německu by mohla být požárem, který se rozšíří všude. Chtělo se to nějakým způsobem omezit. Ale už jsme naznačili, že to v této době není možné, že není možné věci blokovat. Ke kultuře synodality nepatří zastrašování. Pokud to někdy byla metoda, nebyla to ta správná.

Obavy Svatého stolce

Od začátku synodální cesty v Německu se objevily obavy Svatého stolce ohledně metodiky a některých postojů, které během cesty zazněly. Sám papež zaslal v červnu 2018 dopis putujícímu Božímu lidu, aby vyjádřil jasná doporučení; poté se kardinál Marc Ouellet, prefekt Dikasteria pro biskupy, a mons. Filppo Iannone, předseda Dikasteria pro legislativní texty, setkali s kardinálem Reinhardem Marxem (emeritním předsedou episkopátu) a dalšími nejvyššími představiteli Německé biskupské konference, v červenci Svatý stolec opět zasáhl svým "prohlášením", v němž doporučil, aby v jednotlivých německých církvích nebyly zaváděny "nové oficiální struktury nebo doktríny", "dokud nebude dosaženo dohody na úrovni všeobecné církve". V neposlední řadě papež ve svém nedávném rozhovoru s novináři při návratu z Bahrajnu varoval německou církev před rizikem "protestantizace".

Rozhovory s papežem a prefekty dikasterií

To vše se znovu objevilo během rozhovorů tento týden: jak při více než dvouhodinové papežské audienci v Apoštolském paláci ("podnětný a důvěryplný dialog", definuje jej předseda německých biskupů), tak při setkáních s představiteli dikasterií a při včerejším večerním setkání, kterého se papež nezúčastnil. "Když jsme se dozvěděli, že nepřijde, byli jsme zklamaní," připustil Bätzing, ale papež "nás nechal, abychom mezi sebou diskutovali jako bratři. Šlo to dobře."

Vše se dostalo na stůl

"Nikdo nebude moci říct, že neměl možnost se vyjádřit," dodal. "Především," upřesnil, "se hovořilo o tom, jak pokračovat v evangelizaci v sekularizované době. Nemůžeme pokračovat jako dosud, jde o to, předávat poselství evangelia tady a teď, a nehledět jen do minulosti. Papež to říkal vždycky: musíme riskovat, že budeme mít "otlučenou" církev. Rozhovor se Svatým otcem byl v tomto ohledu opravdu velmi povzbudivý. Vyjádřili jsme různé postoje, dokonce i teologické... Papež zdůraznil, že chce církev vyznačující se napětím, řekl nám, že k nalezení řešení je třeba odvahy a trpělivosti".

Netrpělivost žen

Právě trpělivost však chybí německým věřícím, kteří v některých otázkách "naléhají", vyzdvihl předseda biskupů, který citoval včerejší společné prohlášení, v němž se však hovoří o "svatém a trpělivém Božím lidu". "Jeho jazyk," poznamenal, "je římský. Spolupracovali jsme, ale není to jazyk, kterým se mluví v Německu. Musíme s tím žít.... Boží lid u nás není trpělivý, lidé vyvíjejí nátlak. Především ženy projevují největší "netrpělivost", vysvětlil biskup, protože touží pochopit, jakou roli, službu a poslání mohou v církvi hrát. "Role žen je nejpalčivější věcí, která nás nejvíce rozděluje," podotkl. Na jedné straně existují "jasné perspektivy" pro Řím, například že svěcení žen je "uzavřená otázka". Na druhé straně němečtí katolíci "to snášejí, ale pak říkají: Církev, která toto všechno odmítá, nemůže být mou církví". Případ žen symbolizuje stav "napětí", který podle Bätzinga církev v Německu prožívá: neexistují zde žádné schizmatické úmysly, žádná touha přerušit dialog, ale potřeba dát odpovědi. "Naše církev není na zvláštní cestě a nepřijme žádné rozhodnutí, které by nemohla přijmout všeobecná církev, ale musí najít odpovědi na otázky, které jí kladou věřící," poznamenal.

Důvěra u lidí

Podle Bätzinga hrozí, že se vzdálenost mezi církví a věřícími ještě více prohloubí, protože "důvěra" kvůli skandálům se sexuálním zneužíváním opadla. Právě tyto kauzy byly v roce 2018 "hybným momentem" synodální cesty. "Ztratila se důvěra v duchovenstvo, v biskupy, ve vedení církevní správy. Musí to být Boží lid, kdo nám vrátí naši hierarchickou autoritu," zdůraznil Bätzing. Synodální cesta pak má být způsobem, jak tento vztah obnovit a upevnit. "Církev je otřesena, je třeba hledat nové cesty, jak čelit krizi. Opakování minulosti není východiskem z krize".

Požehnání pro homosexuální páry

V tomto duchu odpověděl biskup na otázku novinářů, zda po setkáních v těchto dnech, až se vrátí do Německa, zabrání žehnání párům stejného pohlaví, nebo zda ponechá svobodu farářům a biskupům, aby v tom pokračovali. "Na tomto problému pracujeme. Jako biskup neodejmu toto požehnání lidem, kteří věří v Boží požehnání budoucímu vztahu vzájemné důvěry." Bätzing připomněl, že poslední papežové se k tomuto tématu již vyjádřili: "Vyjádřili se k němu velmi jasně, snažili se říci, že otázka je uzavřena, ale my říkáme, že otázka existuje."

K "protestantizaci" německé katolické církve předseda německých biskupů uvedl, že jde o definici, kterou podávají ti, kteří neznají dobře stav věcí: "Katolickým specifikem je, že jsme svátostnou a hierarchickou církví a takovou chceme zůstat. Vyjádřil jsem to i ve včerejší zprávě: "Už existuje dobrá protestantská církev. Pro žádného z biskupů a laiků na synodální cestě nepřicházelo schizma v úvahu," upřesnil biskup. "Jsme katolíci a zůstáváme jimi. Ale my jimi chceme být jiným způsobem, cítíme se zodpovědní. Určité věci se říkají navenek, aby se vyvolal strach."

Případ Woelki

Na konferenci zazněla také zmínka o kardinálu Raineru Marii Woelkim, který se ocitl v centru ostré kontroverze věřících kolínské arcidiecéze, protože podle jejich obvinění v minulosti kryl případy zneužívání. Kardinál nabídl svou rezignaci papeži, který ji odmítl. O problému se hovořilo jak s papežem, tak s prefekty dikasterií: "Bylo jasně řečeno, že situace v Kolíně nad Rýnem je pro arcibiskupa i pro věřící stále neúnosnější," vysvětlil Bätzing. "Všichni hodně trpí, tlak se stále zvyšuje. Papež se opět vyjádřil, přemýšlí, rozhodnutí v rozhovoru nepadlo a my jsme ho nečekali. Z osobního hlediska jsem považoval za svou povinnost o tom mluvit, ale i ostatní o tom mluvili jasně a říkali, že to takhle dál nejde, že je třeba najít řešení."