Rozvoj náboženské svobody navzdory rostoucímu pronásledování

Deborah Castellano Lubov - Vatican News 

Ačkoli náboženská svoboda může být stále velmi ohrožena, podle odborníka existují způsoby, jak bojovat proti pronásledování a podporovat toto základní lidské právo.

Sdělil to předseda americké Komise pro mezinárodní náboženskou svobodu Nury Turkel, když ve čtvrtek odpoledne v Římě promluvil ke zpravodaji Vatican News a dalším novinářům, kteří se sešli u zvláštního kulatého stolu pro média věnovaného náboženské svobodě.

Kulatý stůl se konal na velvyslanectví USA při Svatém stolci poté, co se předseda dopoledne ve Vatikánu setkal s vatikánským sekretářem pro vztahy se státy a mnohostrannými organizacemi, arcibiskupem Paulem Richardem Gallagherem.

Nury Turkel je právník, autor, zahraničněpolitický expert a advokát s téměř dvacetiletou praxí v oblasti práva, obchodu, vlády a lidských práv.

Specializuje se na problematiku řízení podniků a dodržování předpisů, národní bezpečnost, zahraniční politiku, digitální autoritářství, nucenou práci a rizikové otázky dodavatelského řetězce.

V rozhovoru s novináři si Dr. Turkel posteskl nad drsnou realitou, které čelí katolické komunity rozptýlené v Asii, Africe a na Blízkém východě.

Uvedl, že závazek papeže Františka pokračovat v mezináboženském dialogu, včetně jeho bezprecedentních apoštolských návštěv a papežských dokumentů, přinesl ovoce, ale že svět a státy jako celek musí udělat více.

Pro Vatican News uvedl konkrétní způsoby, jak mohou instituce bojovat proti rostoucímu trendu náboženského pronásledování a diskriminace.

Priority 

"Často se stává, že když naše vrcholné vedení přijímá politická rozhodnutí, otázky lidských práv a náboženské svobody se nedostanou na přední místa seznamu," připustil a dodal: "Právě tam můžeme začít."

"Měli bychom také veřejně zvážit, zda náboženské pronásledování nepovažovat za problém národní bezpečnosti, protože pokud to neuděláte, nakonec se budete zabývat válečnými zločiny, genocidou a humanitárními krizemi."

"To je jedna z oblastí," řekl.

Zneužívání technologií

Jako další velmi důležitou oblast uvedl "roli technologií" a "zneužívání technologií".

Varoval, že země vybudovaly a vyvážejí sofistikované technologie, "které vytvářejí novou normu, sledují, obtěžují a pronásledují náboženské komunity".

To je podle něj "velmi znepokojující" a zopakoval, že vlády na celém světě nemohou před tímto jevem zavírat oči.

"Když se setkáme se zneužíváním, včetně náboženského pronásledování, musíme uplatňovat stávající zákony. Budeme muset přehodnotit způsob, jakým to řešíme. Musíme se také podívat na to, jak byly technologie zneužívány k náboženskému pronásledování, abychom mohli zabránit budoucím zvěrstvům páchaným na etnických náboženských skupinách."

Připomněl, že ve Spojených státech existuje zákon Elieho Wiesela, legislativní mandát, který nařizuje výkonné moci dokumentovat a doporučovat politická opatření.

Zdůraznil, že země a společnosti, které respektují náboženskou svobodu, se přirozeně stávají prosperujícími, harmonickými a mírumilovnými společnostmi.

Vyvracení propagandy

Kromě toho apeloval, že "musíme vyvracet negativní názorovou propagandu", která naznačuje, že "náboženství je špatná věc. Není."

Výše uvedené přístupy podle něj představují způsob, jak to řešit globálně.

"Často," postěžoval si, "pokud se nám nějaká země zdá geopoliticky prospěšná nebo užitečná, máme tendenci ignorovat její zneužívání, porušování lidských práv a náboženské pronásledování. Tak by tomu být nemělo, to je třeba globálně změnit."

Varoval, že historie nám "řekla, že kdykoli to děláme, špatní aktéři dostanou špatné nápady, povzbuzení a cítí se odvážnější".

Pokud za to nenesou následky, nepřestanou.

Odpovědnost

Toho jsme byli svědky opakovaně, řekl a poznamenal, že vlády musí nést odpovědnost prostřednictvím opatření, jako jsou cílené sankce a veřejné odsouzení.

Uvedl, že je znepokojen zejména náboženským pronásledováním v Indii, Číně, Nigérii a Nikaragui. 

"Pokud chce být Indie blízkým spojencem, přítelem, partnerem, musí hrát hru podle pravidel, přijatelných pravidel, odpovědným a etickým způsobem. Snažit se být demokratickou zemí na jedné straně a pronásledovat náboženské menšiny by nemělo být tolerováno.

Turkel pro Vatican News uvedl, jak je závazek papeže Františka k mezináboženskému dialogu a jeho výzvy užitečné v boji proti náboženskému pronásledování a diskriminaci.

V naší práci na prosazování a ochraně náboženské svobody by podle něj měly být současně prováděny věcné i symbolické kroky, "zejména pokud jde o autoritářské osobnosti a společnosti, kde lidé nejsou svobodní".

"Symbolické akce," pokračoval, "mohou být ve skutečnosti důležitější než akce věcné, protože symbolické akce, optika, někdy dávají pocit síly a naděje těm, kteří byli pronásledováni a kterým bylo řečeno, že nemají hlas a že se o ně nikdo nestará."

"Papežovy nedávné návštěvy tohoto cíle dosahují."

Papežova výzva za náboženskou svobodu

Začátkem tohoto týdne papež František diplomatickému sboru akreditovanému u Svatého stolce také řekl, že mír vyžaduje také "všeobecné uznání náboženské svobody".

"Je znepokojující, že lidé jsou pronásledováni jen proto, že veřejně vyznávají svou víru, a v mnoha zemích je náboženská svoboda omezena."

Svatý otec vyjádřil politování nad tím, že v těchto podmínkách žije přibližně třetina světové populace a že vedle nedostatku náboženské svobody "dochází také k pronásledování z náboženských důvodů".

"Nemohu nezmínit, jak ukázaly některé statistiky, že každý sedmý křesťan zažívá pronásledování."

Náboženská svoboda, kterou podle papeže nelze redukovat pouze na svobodu vyznání, je jedním z minimálních předpokladů důstojného způsobu života.

"Vlády mají povinnost toto právo chránit a zajistit, aby každý člověk způsobem slučitelným se společným dobrem měl možnost jednat v souladu se svým svědomím, a to i ve veřejné sféře a při výkonu svého povolání."

Pronásledování

Podle výzkumu papežské nadace Pomoc církvi v nouzi (ACN) žije přibližně 350 milionů křesťanů na celém světě v zemích, kde jsou vystaveni nějaké formě pronásledování, včetně zatýkání, porušování lidských práv a někdy i nebezpečí smrti.

Statistiky ACN ukazují, že každý měsíc je v 50 zemích, kde je nejnebezpečnější být křesťanem, nespravedlivě uvězněno v průměru více než 300 křesťanů.

V Asii, na Blízkém východě, v Africe a v některých zemích Jižní Ameriky jsou pro svou víru nespravedlivě zadržovány tisíce křesťanů.