Arcibiskup Scicluna ke změnám „Vos estis lux mundi“: nyní je to všeobecný zákon
Salvatore Cernuzio – Vatican News
Nejen právo a povinnost pečovat o lidi, kteří se stali oběťmi zneužívání, ale také právo a povinnost tyto zločiny oznamovat a hlásit, od nynějška také tehdy, když se jich dopustí laici ve vedení mezinárodních sdružení uznaných Svatým stolcem. Mons. Charles Scicluna, arcibiskup z Valletty, od roku 2018 asistent sekretáře Dikasteria pro nauku víry, který se však vždy angažoval v boji proti fenoménu zneužívání ze strany duchovních, ilustruje význam novinek, které dnes papež představil aktualizací motu proprio Vos estis lux mundi, vyhlášeného v roce 2019, jímž František zavedl nová procesní pravidla pro boj proti sexuálnímu zneužívání a zajistil, aby biskupové a řeholní představení nesli odpovědnost za své činy.
Vaše Excelence, jakou hlavní novinku přineslo nové znění apoštolského listu Vos estis lux mundi?
Prvním zásadním bodem je samotná skutečnost, že papež potvrzuje zákon promulgovaný v roce 2019 a potvrzuje jej jako všeobecný zákon církve, nikoliv již ad experimentum. Jedná se o velmi důležitý zákon, protože mimo jiné zavádí některé nové prvky do dějin kanonického práva, jako je trestněprávní relevance zneužití zranitelné dospělé osoby.
Normy se nyní vztahují nejen na kleriky a řeholníky, ale také na laiky, kteří, jak čteme, jsou nebo byli moderátory mezinárodních sdružení uznaných Apoštolským stolcem. Týká se to také hnutí a církevních sdružení?
Určitě. Tato poznámka je jednou z nejsilnějších novinek v této verzi Vos estis lux mundi. Nacházíme se v druhé části dokumentu, která církvi poskytuje podrobný postup při udávání a vyšetřování obvinění proti osobám ve vedení církve. Vedení, které v dokumentu z roku 2019 zahrnuje kardinály, patriarchy, biskupy, kleriky jmenované pastýři v jednotlivých církvích, zatímco v dnešním textu papež zavádí dvě nové kategorie: kleriky, kteří stáli v čele veřejného, klerikálního sdružení s pravomocí inkardinovat, a pak věřící laiky, kteří byli moderátory mezinárodních sdružení uznaných Svatým stolcem.
Dokument upřesňuje, že diecéze a eparchie mají být vybaveny orgány a úřady, dříve obecně označovanými za „stabilní systémy“, které mají být snadno přístupné veřejnosti pro oznamování případů zneužívání. I to je další krok. Kvůli čemu?
Zmíněný článek stanoví, že církevní autority se musí zavázat k tomu, aby se s těmi, kdo tvrdí, že byli poškozeni, a s jejich rodinami zacházelo důstojně a s úctou a aby jim bylo nabídnuto přijetí, vyslechnutí a doprovod prostřednictvím specifických služeb duchovní pomoci, lékařské, terapeutické a psychologické pomoci podle konkrétního případu. Tedy nejen centra naslouchání, kde mohou lidé podat oznámení, ale také místa, kde jim může být usnadněna péče.
