Ekumenická modlitba vyjádří lásku a solidaritu s církvemi a obyvateli Súdánu

Riccardo Burigana – L´Osservatore Romano

Pro Světovou radu církví je nezbytné pokračovat v odsouzení utrpení súdánského lidu poté, co selhaly všechny pokusy o nastolení příměří, které by ukončilo střety, jež v Súdánu zuří od dubna. Občanská válka, která trvá již několik let, způsobila útěk mnoha lidí, přičemž počet uprchlíků v posledních týdnech exponenciálně vzrostl, zatímco podmínky těch, kteří již žijí v provizorní situaci, se stávají stále dramatičtějšími, což odsoudily církve a mezinárodní orgány.

Světová rada církví vyzvala všechny křesťany, aby se modlitby zúčastnili v místech, kde se nacházejí, pokusili se připojit ke společnému virtuálnímu prostoru nebo věnovali modlitbě čas v pátek 28. července. Ekumenická modlitba je součástí iniciativ, prosazovaných od prvních dnů střetů, které se pokoušejí najít řešení, a to nikoli dočasné, na napětí, které v posledních desetiletích krvavě zasáhlo region.

S odvoláním na slova papeže Františka, arcibiskupa Justina Welbyho, primase anglikánského společenství, a někdejšího moderátora skotské církve Iaina Greenshieldse při cestě do Jižního Súdánu v únoru tohoto roku byla také předložena řada návrhů, jak mají křesťané podporovat uklidnění situace: V tiskovém prohlášení z 24. června křesťanské orgány a církve přítomné v Súdánu znovu potvrdily své mírové úsilí, ujistily o podpoře všech, kdo usilují o stabilizaci země a regionu, a vyzvaly k nalezení nových prostorů, v nichž by se mohl aktivizovat dialog mezi různými frakcemi v oblasti.

Uspořádáním této modlitby chtěla Světová rada církví také reagovat na žádost Rady křesťanských církví Súdánu a náboženských představitelů této africké země a připomenout, jak aktivní roli mají křesťané hrát při uklidňování situace. V tomto ohledu se zejména v posledních letech množí ekumenické iniciativy, které potvrzují úlohu křesťanů při podpoře smíření.

Formulace modlitby, k níž se připojily ekumenické organizace a místní i mezinárodní křesťanské církve, zohlednila potřebu sdílet zkušenost utrpení a naděje, která oživuje Radu křesťanských církví v Súdánu, setrvávat u Božího slova jako privilegovaného zdroje pro budování míru, děkovat Pánu za všechny, kdo v zemi nadále pracují, a svěřit se tam, kde se zdá, že není budoucnost, síle Ducha, abychom překonali obavy a zájmy, které brání žít v míru.