Arcibiskup Gądecki a arcibiskup Ševčuk při podpisu deklarace

CÍRKEV

Nová kapitola polsko-ukrajinského usmíření

V hlavním městě Polska se konala ceremonie k 80. výročí série masakrů, k nimž došlo na polském civilním obyvatelstvu ve Volyni v letech 43-45. Předseda polského episkopátu arcibiskup Gądecki a arcibiskup Ševčuk, hlava ukrajinské řeckokatolické církve, podepisují společné prohlášení, aby zdůraznili vzájemnou touhu po odpuštění a usmíření, která je v důsledku probíhající války na Ukrajině o to naléhavější a potřebnější.

P. Paweł Rytel-Andrianik - Varšava, Vatican News

"Přicházíme sem s těžkým tématem odpuštění za zločiny spáchané před 80 lety ve Volyni a s velkou touhou po smíření našich národů." Těmito slovy se vyjádřil předseda polského episkopátu arcibiskup Stanisław Gądecki během slavnosti "odpuštění a smíření", která se konala v pátek 7. července ve Varšavě. Společně s ním vystoupil arcibiskup Svjatoslav Ševčuk, hlava ukrajinské řeckokatolické církve, který řekl: "Okolnosti způsobené válkou paradoxně vytvořily nové příležitosti, jak v tomto procesu pokročit". Slavnosti byli přítomni řeckokatoličtí a latinští biskupové Polska a předseda Ukrajinské biskupské konference monsignor Vitalij Skomarovskij.

Nejprve prosíme Boha o odpuštění

V úvodu slavnosti arcibiskup Gądecki poznamenal, že "není možné dosáhnout jednoty bez odkazu na pravdu a bez pojmenování genocidy polského obyvatelstva ve Volyni". Uvedl také, že "pro účinný a trvalý proces usmíření si pravda o této genocidě musí najít cestu do vzdělávacích programů obou zemí". Polský prelát zdůraznil význam procesu smíření a odpuštění a dodal: "O odpuštění prosíme především našeho nebeského Otce, protože on nejvíce trpí, když si jeho děti, přestože se křtem staly bratry a sestrami, navzájem působí bolest a dokonce zabíjejí nevinné. Jeho otcovská láska, zjevená v Ježíši Kristu, našem Spasiteli, hojí naše rány a umožňuje nám na oplátku odpouštět."

Společné poselství smíření

Arcibiskup Gądecki a arcibiskup Ševčuk pak jménem svých církví podepsali společné poselství, v němž zdůraznili, že ruská agrese proti Ukrajině "nás znovu nutí uvědomit si, že smíření mezi našimi národy a spolupráce mezi svobodným Polskem a svobodnou Ukrajinou jsou nezbytnými podmínkami míru v naší části Evropy, (...) jinak to bude vždy 'ta třetí strana', kdo bude hrát hru". S odvoláním na slova svatého Jana Pavla II. pronesená v roce 2001 ve Lvově na Ukrajině oba arcibiskupové uznali, že proces smíření nespočívá v zapomínání, ale v překonávání zla minulosti, aby všichni byli připraveni upřednostnit to, co spojuje, před tím, co rozděluje, a vydali výzvu: "Dnes, po objevení masových hrobů v Buči, Irpinu nebo Hostomli, všichni chápeme, jak důležité je jednoznačně pojmenovat pachatele, exhumovat oběti, respektovat jejich právo na důstojný pohřeb a památku”.

"Odpouštím ti a žádám tě o odpuštění"

Na závěr liturgie Ševčuk řekl: "Volyňský masakr představuje tragédii pro oba národy. Jak polská, tak ukrajinská strana se musí vyrovnat se svými traumaty a ranami z utrpení, které utrpěly". Svatý Jan Pavel II. hovořil o odpuštění jako o balzámu, který tiší bolest a omývá naše rány, připomněl. Měli bychom si neustále říkat: 'Odpouštím ti a prosím tě o odpuštění'. Tento proces," zdůraznil Ševčuk, "musí probíhat jak na polské, tak na ukrajinské straně". Pokračoval: "To, co se stalo v uplynulém roce, kdy Poláci otevřeli svá srdce a domovy uprchlíkům z Ukrajiny, je něco mimořádného. Zmizely zášti z minulosti a místo nich vznikla osobní přátelství. Totéž mohu říci o ukrajinské straně. Ukrajinci cítí, že Poláci jsou jejich nejlepší přátelé".

Pouť smíření a vzpomínka na oběti

Po slavnostním ceremoniálu ve Varšavě se hlava ukrajinské řeckokatolické církve a předsedové polského a ukrajinského episkopátu vydali na "pouť odpuštění a smíření" do Volyňského regionu. Dnes, 8. července, Gądecki předsedal mši v Parośli, kde v únoru 1943 začal volyňský masakr, při němž ukrajinští nacionalisté zabili asi 150 Poláků. V neděli 9. července se v římskokatolické katedrále v Lucku uskuteční vzpomínková akce za oběti masakru v ukrajinštině a polštině, které bude předsedat arcibiskup Visvaldas Kulbokas, apoštolský nuncius na Ukrajině, za účasti arcibiskupů Ševčuka a Gądeckého, biskupa Skomarovského a metropolity kyjevského a hlavy ukrajinské pravoslavné církve Epifania.

Volyňský masakr

V letech 1943-1945 došlo k masovému vyvražďování polských civilistů na více než 1 860 místech ve Volyni, oblasti, která je dnes na Ukrajině, ale před druhou světovou válkou byla polským územím. Podle dokumentů pachatelů masakru - Organizace ukrajinských nacionalistů Stepana Bandery (OUN-B) a jejího ozbrojeného křídla, Ukrajinské povstalecké armády (UPA) - bylo vyhlazování plánováno jako "protipolská operace", při níž bylo zabito odhadem 80 000 lidí. Proti tomu stojí také několik svědectví Ukrajinců, kteří svým polským sousedům ve smrtelném nebezpečí pomáhali.