Jezuité o situaci v Nikaragui: "Křesťanské hodnoty vždy nakonec zvítězí"
Johan Pacheco - Vatican News
Tovaryšstvo Ježíšovo ve Střední Americe vyvíjí širokou pastorační činnost na univerzitách a pro migranty, což mu umožňuje být blízko realitě lidí, jako jsou obyvatelé Nikaraguy, země, kde, ačkoli byl právní status Tovaryšstva zrušen a Středoamerická univerzita byla rovněž vyvlastněna, jezuité pokračují ve své práci. Mluvčí jezuitů ve Střední Americe, otec José María Tojeira ze Salvadoru, říká pro Vatican News, že "protože univerzita je producentem vědomostí a kritického a otevřeného myšlení, měla vláda tendenci vidět v ní téměř automaticky nepřítele".
"Křesťanské hodnoty se svou vytrvalostí a odolností vždy vítězí, i když jsou chvíle, kdy musíme jít skrze kříž," říká jezuita a zároveň přiznává, že "vyhoštění nebo konfiskace majetku je vždy součástí horizontu, který řeholníci a řeholnice v zemi předjímají".
Co si myslíte, že je důvodem rozhodnutí nikaragujské vlády proti Tovaryšstvu Ježíšovu?
Nikaragujská vláda se snaží mít naprostou kontrolu nad veřejným míněním ve svůj prospěch. V této souvislosti pronásleduje církev a Tovaryšstvo Ježíšovo. Zejména na jim na jezuitech vadí obrana práv lidu v roce 2018, především ze strany Středoamerické univerzity UCA, a podpora velkých demonstrací požadujících svobodu a dodržování konkrétních práv lidu. Vládu rovněž rozladila zprostředkovatelská činnost mezi mladými studenty a vládou, kterou kardinál Brenes pověřil rektora UCA. Vzhledem k tomu, že univerzita je zdrojem znalostí a kritického a otevřeného myšlení, měla vláda tendenci ji téměř automaticky považovat za nepřítele.
Jaká je pastorační činnost jezuitů v Nikaragui, kromě UCA?
Kromě UCA, která je nyní v rukou vlády, vedou jezuité dvě střední školy a mezinárodní síť Fe y Alegría, která má více než 800 spolupracovníků, včetně laiků, řeholníků a kněží, a podporuje asi 54 000 lidí ve formálním i neformálním vzdělávání. Donedávna jsme měli také farnost, která se kvůli odchodu jezuity, který ji vedl, a obtížnému hledání náhrady přesouvá pod arcibiskupství v Managui.
Po uzavření Středoamerické univerzity a zrušení právního statutu Tovaryšstva Ježíšova v Nikaragui: opustíte zemi, obáváte se vyhoštění nebo uvěznění?
Někteří starší a nemocní jezuité opustili zemi, protože v současných podmínkách jsme měli problém zajistit jim odpovídající péči. Ale ostatní pokračují v práci na zmíněných dílech. Vyhoštění nebo konfiskace majetku je pro řeholníky v zemi stále na obzoru. Milosrdné sestry (Sestry Matky Terezy), Dcery milosrdenství (sv. Luisa de Marillac), dominikánky Zvěstování Panny Marie a další kongregace již byly zbaveny majetku a zcela nebo částečně vypovězeny ze země. V každém případě je příkladná vytrvalost v práci těch, kteří nejen zůstávají, ale chtějí zůstat navzdory rizikům a nepřátelství vlády.
Jak mohou jezuité čelit misijnímu úkolu v zemi, kde jsou pronásledováni?
V situacích, jako je Nikaragua, je důležité být stálý, být nablízku lidem, být otevřený dialogu, pokud je to možné, a doprovázet ty, kteří trpí. O to se snaží církev a o to se snažíme i my jezuité.
Jaké poselství chcete jako jezuité předat nikaragujskému lidu po roce věznění biskupa Rolanda Álvareze a po tolika dalších případech pronásledování církve?
Rolando Álvarez je znamením věrnosti církve nikaragujskému lidu. Svatý Cyprián z Kartága ve 3. století nazval mučedníky křesťany, kteří odolali a přežili tvrdý trest nucených prací v sicilských dolech. Matagalpský biskup se změnou historických okolností ocitl v podobné situaci jako ti, kteří trpěli v dolech v době Římské říše. Také my jezuité chceme být znamením vytrvalosti ve věrnosti Ježíšovu poslání být nablízku trpícím a vkládat do bolesti lidí slovo naděje. Stálost a vytrvalost křesťanských hodnot vždy vítězí, i když jsou chvíle, kdy musíme projít křížem.
Jaká je tváří v tvář této situaci odpověď jezuitů nikaragujské vládě?
Naším přáním je dialog, navrácení majetku, záruka možnosti být přítomni, zrušení rozsudků a opatření porušujících lidská práva, jako je zbavení občanství a vyhnanství. K tomu, abychom se dostali z tísnivé situace, která může vést pouze k eskalaci konfliktů, je nezbytné zahájit proces dialogu, o který církev v Nikaragui tolik usilovala.