Kardinál Czerny: Homilie ke Světovému dni migrantů a uprchlíků

Homilie ke Světovému dni migrantů a uprchlíků

24. září - Marseille

Kardinál Michael Czerny, SJ

V dnešním čtení nám svatý Pavel posílá napomenutí, výzvu, která by mohla znít jako jeho poslední testament komunitě ve Filipech: Chovejte se tedy tak, jak je hodno Kristova evangelia! (Flp 1,27a). Apoštol, který je nyní natažen ke konečnému cíli svého života, vypouští toto volání ze srdce a přeje si, aby se jeho učedníci neustále odvolávali na evangelium, aby byli hodni povolání, k němuž byli povoláni, hodni křtu, který jim byl udělen, a pro jejich větší radost.

 V evangeliu nacházíme všechny indicie, které potřebujeme, abychom byli Kristovými učedníky. A protože dnes slavíme Světový den migrantů a uprchlíků, podívejme se, co nás toto podobenství, vzaté z každodenního života, učí o "znepokojivé" realitě migračních jevů; toto slovo nás vyzývá, jak nás včera povzbudil papež František na závěr Středomořských setkání, abychom "naslouchali životním příběhům" těchto lidí.

 Jak tomu bylo často v Ježíšově době, za úsvitu se skupina dělníků vydává na náměstí ve vesnici, aby čekala na každodenní pracovní příležitost. Majitel vinice je po dohodě s nimi pošle pracovat na svůj pozemek. Dělníci se tak vydávají na cestu k vinici, kde je jim zajištěna práce.

 Hospodář se pak vrací znovu, v různou denní dobu, a pokaždé najímá novou skupinu dělníků, protože nechce, aby jen tak seděli a nic nedělali. Dělníci přicházejí na vinici v různou dobu, a tak se jejich pracovní doba velmi liší. Přesto, když přijde čas výplaty, pán nařídí, aby všichni dostali stejnou mzdu, což vyvolá stížnosti těch, kteří začali svůj pracovní den dříve. Hospodářova odpověď je kategorická: Příteli, já ti nečiním nic zlého. Copak jste se se mnou nedohodli na výši mzdy? [...] Ale těm druhým chci dát stejně jako tobě: copak si nemohu se svými věcmi dělat, co chci? (Mt 20,13-15).

Podobenství obsahuje dvojí poučení. Za prvé, Pán, majitel vinice, je dobrý a štědrý k těm, kteří neměli možnost začít pracovat dříve. Jak jsme recitovali v responsoriálním žalmu: Spravedlivý je Hospodin ve všech svých cestách a dobrý ve všech svých skutcích (Ž 144). Za druhé Ježíš zavádí novou převratnou logiku, která spojuje spravedlnost se solidaritou a obrací pořadí společensky uznávaných priorit. Je to logika, která dalece přesahuje naše chápání lidských vztahů.

Pro dnešní dělníky není cesta na vinici často tak snadná jako pro ty v podobenství. Takzvané "cesty naděje" přinášejí nejrůznější obtíže: nástrahy, vykořisťování, zneužívání, násilí ... A někteří dokonce přicházejí o život! Ale i uprostřed pouště nebo mezi hrozivými vlnami dává důležitost cíle sílu jít dál, protože všechny spojuje stejná naděje: dokázat zajistit důstojný život sobě a pro své rodiny.

 V dnešním migračním kontextu dát přednost těm posledním znamená přijmout velmi naléhavé osobní a kolektivní závazky. Především se musíme zavázat, že zajistíme, aby cesta na "vinici" byla spořádaná a bezpečná a zaručovala dodržování lidských práv a důstojnost pro všechny. K tomu je třeba, aby byly k dispozici dveře, na které je možné zaklepat, rozšířit migrační kanály a umožnit jim stát se "plnoprávnými občany".

To by nahradilo nákladné a nebezpečné cesty, které se dnes většině jeví jako jediná možnost. Navíc by se upřednostnila větší cirkulace migračních toků ku prospěchu všech.

Ve skutečnosti, jak včera připomněl papež František, "migrační fenomén není ani tak momentální nouzovou situací, která je vždy vhodná k vyvolání poplašné propagandy, ale skutečností naší doby, procesem [...], který je třeba řídit s moudrou prozíravostí".

Z evangelijního podobenství se musíme poučit, jak sladit spravedlnost se solidaritou a čerpat z ducha bratrského sdílení, které překračuje všechny hranice.  Takové sdílení vyžaduje oběti, neboť se musíme o něco připravit, aby všichni mohli mít to, co potřebují, s jistotou, že Bůh nás nikdy nenechá postrádat to, co skutečně potřebujeme.

 Poselství Svatého otce ke Světovému dni migrantů a uprchlíků je věnováno svobodě volby migrovat nebo zůstat. Vycházeje ze smutné skutečnosti, že tato svoboda často není zaručena, papež František zdůrazňuje naléhavost společného závazku, aby každý měl zajištěnu "vinici", na níž by mohl důstojně pracovat ve své zemi původu, aniž by byl nucen migrovat.

 Migrace, které je souzeno dlouhé trvání, pomáhá budovat mnoho "pestrobarevných vinic", multikulturních společností, kde se rozmanitost stává příležitostí k obohacení pro všechny. Bohužel předsudky a obavy nedovolují tuto příležitost využít a vytvářejí marginalizaci a vyloučení. Na kulturu odmítání musíme reagovat kulturou setkávání, která je zdrojem radosti.

 Tváří v tvář všem těmto výzvám jsou křesťanská společenství povolána k tomu, aby dávala dobrý příklad tímto "skandálně evangelijním" způsobem života, jak nás včera povzbudil Svatý otec. A tak ano, odpovězme na výzvu svatého Pavla: Chovejme se tedy způsobem hodným Kristova evangelia!