Znovuzrození katedrály Notre-Dame
Vativan News
Za rok, v neděli 8. prosince 2024, na slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie, má být raně gotická stavba znovu otevřena - bude to "šťastný konec" po ničivém požáru, který 15. dubna 2019 katedrálu na ostrově na Seině částečně proměnil v trosky.
"Můžete si připomenout dobu po první světové válce, protože staveniště Notre-Dame připomíná to, co jste mohli zažít ve Francii po první světové válce." Řekl to historik architektury Mathieu Lours v rozhovoru pro Vatikánský rozhlas. "Tehdy se musely přestavět katedrály v Remeši, Soissons a Noyonu. V případě Notre-Dame se také nacházíme takříkajíc v poválečném období. Staveniště také připomíná práce prováděné po velkých požárech katedrál v 19. století, například v Rouenu v roce 1822 nebo v Chartres v roce 1836."
"Uvědomujeme si, že naše století hledá kontinuitu s historií"
Velká část prací na Notre-Dame se provádí původními středověkými technikami. Lours říká: "Nejenže chceme, aby Notre-Dame byla zhruba taková, jaká byla dříve, ale jde nám také o autenticitu materiálů, autenticitu ve smyslu odpovídající předchozímu stavu. V minulosti jsme tento přístup nezvolili. Například když se po první světové válce přestavovala katedrála v Remeši, krov byl z litého cementu. Když byl v roce 1972 po požáru obnoven krov katedrály v Nantes, byl obnoven z betonu. Zde se však dbalo na soulad struktury materiálu. To je neobvyklé a velmi nové. Je vidět, že naše století hledá kontinuitu s historií, co nejvěrnější rekonstrukci."
Pronikání do materiálnosti katedrály
Francouzské "know-how" stavby katedrál se od středověku nikdy zcela neztratilo, domnívá se odborník.
"Od středověku pracovali naši řemeslníci na gotických katedrálách, a to i v době, kdy se gotické katedrály již nestavěly, protože je bylo třeba udržovat v souladu s jejich stylem. Tato řemesla jsou na vysoké úrovni, souběžně pracují vynikající řemeslníci a vědci. Vědecké sledování staveniště má také umožnit lepší pochopení technik, kterými se kdysi Notre-Dame stavěla. Pracuje zde devět týmů, jeden pracuje na kameni, druhý na skle a třetí na kovu. Objevujeme prvky, které jsou užitečné i pro jiná staveniště katedrál. Zjistili jsme například, že Notre-Dame de Paris je od 12. století v horních částech obepnuta kovem a že struktura horních částí tedy není jen virtuozitou kamene, ale spoluprací kamenických a kovových řemeslníků. Často nám chybělo trochu znalostí, protože texty zmizely. Pokud máte možnost ponořit se do materiality katedrály, můžete doplnit mezery v pramenech."
Bezprecedentní nasazení
Historik architektury také zdůrazňuje evropský rozměr rekonstrukce Notre-Dame. Ta zahrnovala i německé dílny. "Musíme si uvědomit, že na rozdíl od jiných probíhajících památkových objektů nebylo staveniště Notre-Dame plánované; otevřelo se v roce 2019 v době, kdy už měly firmy plné zakázky. Vyžádalo si to nebývalou mobilizaci. Tato mobilizace takříkajíc zahrnovala některé špičkové dílny v sousedních zemích, zejména v Německu. Něco takového se stávalo i v období gotiky: katedrála v Canterbury v Anglii měla francouzského mistra stavitele Viléma ze Sensu. Cirkulace excelence umožnila vznik Evropy katedrál."
(sk s využitím materiálů Delphine Allaire)
