Kyjevský pomocný biskup: Bůh už naplánoval den, kdy na Ukrajinu přijde mír

Svitlana Duchovyč – Vatican News

Vánoční a novoroční svátky na Ukrajině byly poznamenány tragickými následky masivního leteckého útoku, který 29. prosince podnikly ruské síly za účasti přibližně 160 bojových letadel. Celkem bylo při útoku poškozeno téměř 120 měst a vesnic a stovky civilních objektů. Celkový počet mrtvých činil 50 osob. K nejvyššímu počtu civilních obětí došlo v Kyjevě, kde počet obětí ruských raket vzrostl na 28 poté, co záchranáři v neděli 31. prosince ráno a v pondělí 1. ledna vytáhli z trosek další těla. Podle starosty města Vitalije Klička byl útok z 29. prosince v ukrajinském hlavním městě z hlediska civilních obětí největší od začátku války. V Kyjevě byl 1. leden vyhlášen dnem smutku.

Biskup Jazloveckij: je těžké o tom vůbec mluvit

O tomto tragickém pátečním ránu mluví pro Vatican News monsignor Oleksandr Jazloveckij, pomocný biskup latinského obřadu kyjevsko-žitomírské diecéze. Mnoho lidí zde probudily velmi silné výbuchy, říká a podotýká, že obvykle při varování před náletem, které je v hlavním městě běžné, nechodí všichni do krytů, ale tentokrát si všichni uvědomili, že tak silné exploze tu už dlouho nebyly, a pak média začala uvádět čísla a bylo jasné, že tento nálet byl opravdu masivní. Biskup upozorňuje, že podle odhadů ukrajinských médií Rusko na toto bombardování vynaložilo 1,27 miliardy dolarů. „Takže si představte, kolik peněz bylo vynaloženo. A za co? Za teror, zastrašování a útlak zdejších lidí, upozorňuje. Po útoku se v Kyjevě objevily fotografie jeho následků a počet mrtvých a zraněných začal stoupat. Jak víte, na Ukrajině se oficiálně hlásí jen civilní oběti, ale umírají i vojáci, lidé pracující ve vojenských podnicích. Oběti jsou po celé Ukrajině. Je těžké o tom vůbec mluvit“, dodává biskup Jazloveckij.

Charita: kapka v moři, ale důležitá

Mons. Jazloveckij, který je zároveň předsedou Caritas Spes, hovoří o hlavních aktivitách v tomto období. „Co se týče tohoto bombardování, nebylo z naší strany zapotřebí žádných zvláštních akcí. Obecně jako Caritas, a to jak římskokatolické, tak řeckokatolické církve, pokračujeme v realizaci již započatých projektů a pracujeme na nových. Jsme rádi, že se můžeme podílet na rekonstrukci domů pro oběti v některých lokalitách po boku velkých státních či charitativních organizací. Samozřejmě je to jen kapka v moři a ničení se stále opakuje, jak vidíte. Ale kapku po kapce tyto lidi nadále podporujeme a dáváme jim naději. Dnes (v sobotu 30. prosince, pozn. red.) odpoledne pojedu do Vasylkivu u Kyjeva navštívit téměř třicet vnitřně vysídlených osob žijících v domě Caritas. Přišli z východu a většina z nich už nemá nic. Chvíli s nimi zůstanu, budu s nimi mluvit, sloužit mši svatou a modlit se s nimi“.

Pomoc Caritas Spes

Mons. Jazloveckij vysvětluje, že kromě rekonstrukčních aktivit Caritas Spes pokračuje v poskytování potravinových balíčků potřebným, podporuje činnost sociálních kuchyní na různých místech, poskytuje lidem poukázky na léky apod. „Projektů je mnoho a jsem vděčný zejména síti Caritas, zejména v Evropě a USA, která nám pomáhá, bez ní bychom to všechno nemohli dělat, neopouštějí nás. Pokud mluvíme o všeobecné podpoře Ukrajiny, mnohé organizace se unavily a obrátily svou pozornost k jiným věcem. Moji přátelé ze zahraničí mi stále říkají: O Ukrajině slyšíme stále méně. Jistě, o velkorysé a citlivé lidi, zejména mezi křesťany, není nouze, ale pokud se nemluví o nás, obracejí svou pozornost k jiným regionům“. Předseda Caritas Spes upozorňuje na skutečnost, že humanitární pomoc, která dříve přicházela ve velkých kamionech, je nyní vzácná, protože jsou problémy i s hranicemi. „V případě Caritas nebo jiných organizací vidím, že se zaměřují spíše na projekty, kdy dostanou finanční podporu a potřebné věci nakoupí tady, na místě, a distribuují je potřebným. Jedná se tedy o pomoc založenou na projektech. Tato činnost je samozřejmě velmi podrobně monitorována a vykazována, takže vše je mnohem složitější. Je nutné mít k dispozici personál, který to vše zvládne z administrativního hlediska“.

Duchovní podporují lidi a lidé inspirují duchovní

Zatímco vstupujeme do nového roku a necháváme za sebou rok 2023, který přinesl ukrajinskému lidu mnoho utrpení, pomocný biskup kyjevsko-žitomírské diecéze se dělí o své myšlenky o síle, kterou jemu osobně, ale i duchovním obecně dává to, že stojí po boku lidí a pomáhají jim. „Role biskupů a duchovních obecně je v těchto těžkých časech velmi důležitá, protože lidé potřebují dobré slovo a zejména slovo Boží, protože od Boha můžeme získat opravdovou útěchu“, říká. „Děje se to dvojím způsobem: duchovní podporují ty, kteří chtějí být podpořeni, protože na Ukrajině máme mnoho věřících, ale na druhé straně lidé podporují i duchovní, protože jako obyčejní lidé, navzdory těžkostem a bolesti, které válka přinesla jejich rodinám, nadále věří, modlí se, pomáhají a podporují armádu. Proto se i my inspirujeme příkladem těchto lidí a pak občas vyprávíme tyto příběhy, které vidíme“.

Lidé nadále důvěřují Bohu a přiklánějí se k němu

„Během Vánoc bylo pro mnohé pastýře složité najít správné slovo, kterým by oslovili věřící v tak těžké době. Už jsou to téměř dva roky války... O čem mluvit o Vánocích? Na co se máme zaměřit? Pro mě osobně bylo velkou útěchou pomyšlení, že Bůh nezapomíná na svůj lid, nezapomíná na lidstvo obecně, nezapomíná na vyvolený národ, kterému slíbil Mesiáše. Právě o tom jsem mluvil: Bůh na nás nezapomněl, když vidí naši bolest, protože nám už přišel na pomoc. Bůh již naplánoval den vítězství, den míru, který přijde. Mnoho Ukrajinců se modlí, mnoho lidí v zahraničí nás ujišťuje, že se za nás modlí. Toto poselství, že Bůh na nás nezapomněl, je důležité. Naštěstí si to mnozí křesťané uvědomují a nenechávají se odradit, věří a dál se modlí. Jasným znamením toho byla skutečnost, že se lidé v naší zemi nadále upínají k Bohu. Odkud můžeme očekávat pomoc, když ne od Něho?“.

Pravoslavní na vánoční mši

Mladý biskup vypráví, že o Vánocích, jak mu řeklo mnoho kněží, byly kostely plné lidí. Faráři byli překvapeni a říkali, že před válkou nebylo v kostelích tolik lidí jako nyní. Pak si uvědomili, že přišlo také mnoho pravoslavných, jejichž církev neslaví Vánoce 25. prosince. To, že jsou kostely plné, svědčí o tom, že naši lidé nadále důvěřují Bohu, nadále se k němu upínají a nadále se modlí. A to je to nejdůležitější. Protože my všichni postupně obnovíme Ukrajinu, ale pokud ztratíte Boha, pak je velmi těžké najít k němu cestu zpět“.