Centrum „Sestra Claire“ v subsaharské Africe nabízí pomoc a naději dětem s mentálním postižením
Sr. Marie Pépyne Matendakama (FSCM)
Jako prokletí nebo talisman pro štěstí
Kategorie dětí s mentálním postižením je vnímána na jedné straně jako prokletí a na druhé straně jako talisman pro štěstí, říká na úvod sestra Claudia Samba. Program střediska „Sestra Claire“ začíná návštěvami v domácnostech, což je základní činnost, která sestrám umožňuje ve jménu katolické misie poznat a zažít realitu lidí, kterým slouží. Dvakrát týdně se vydávají do vesnic v okolí města Rosso, kde komunita sestry Claudie, Dcery Nejsvětějšího Srdce Mariina (FSCM), působí na misii od roku 2014. Město Rosso v Mauritánii je dvojčetem města Rosso v Senegalu, a to kvůli stejnému názvu obou měst, která od sebe odděluje řeka Senegal, vysvětluje sestra Claudia.
„Během našich návštěv jsme si všimly, jak se liší zacházení s dětmi s mentálním postižením v jednotlivých etnických skupinách: na jedné straně byly vítány a považovány za štěstí, protože byly vystavovány žebrání, které přinášelo peníze nebo jiné statky, na druhé straně byly tyto děti pokládány za prokletí - zlého ducha rodiny, a proto byly odsunuty na okraj společnosti“, objasňuje řeholnice.
Naděje a důvěra prostřednictvím osvěty
Ve snaze co nejlépe naplnit očekávání v oblasti péče se centrum „Sestra Claire“ zavázalo ke zvyšování informovanosti na všech úrovních: rodičovské, sociální, náboženské, vládní i mezinárodní. „Při cestování na vzdálenost mnoha kilometrů, někdy i po písečných přesypech, jsme viděly, jak se zachází s dětmi s dětskou mozkovou obrnou, a měly jsme slzy v očích. Bylo pro nás těžké přijmout takové chování, a to jak u těch dětí, které jsou považovány za talismany pro štěstí, tak těch, které jsou považovány za předzvěst neštěstí“, říká s. Claudia. Naděje přišla díky projektu Papal Foundation (Papežské nadace), kterou založili katolíci v Severní Americe a jejímž cílem je přinášet Kristovu lásku světu v nouzi v úzkém spojení s činností církve a Svatého otce. Papežská nadace věnovala šestnáctimístný minibus pro každodenní přepravu dětí z jejich domovů do centra „Sestra Claire“. Gesta vůči rodičům učinila prostřednictvím ministerstva sociálních věcí i další zařízení a nevládní organizace. „K odstranění této etnické pověry v subsaharské Africe však zbývá ujít ještě dlouhou cestu“, dodává s. Claudia.
Najít radost ve vlastní práci je dar od Boha
V centru jsou přijímány všechny děti s mentálním postižením od narození do 14 let. Najít radost ve vlastní práci je dar od Boha, říká sestra Claudia a pokračuje: „Je pravda, jak říká Bible (Kaz 5,18), že tyto děti nás naplňují radostí, když se učí kreslit, zpívat, psát, modelovat a hrát si podle svých schopností a dovedností“. Sestra Claudia uvádí, že děti v Centru vytvářejí neobyčejné a překvapivé věci. „Jejich chytrý způsob bytí a jednání nám ukazuje, že svět těchto dětí pro nás někdy skrývá překvapení! Jak kdysi řekl jeden moudrý muž: Tajemstvím života je milovat to, co děláš, ne dělat to, co miluješ. To bylo moje tajemství“, uzavírá řeholnice.
