Jakarta, kardinál Suharyo: Indonésie netrpělivě očekává papeže
Jessica Jeyamaridas - Vatican News
V září se papež František vydá na apoštolskou cestu do několika zemí: Indonésie, Papuy-Nové Guineje, Východního Timoru a Singapuru. Od 3. do 6. září bude v Jakartě, od 6. do 9. září v Port Moresby a Vanimu, od 9. do 11. září v Dili a od 11. do 13. září v Singapuru. První zastávkou bude Indonésie, kde žije asi 8 milionů katolíků. Před papežovým příjezdem poskytl kardinál Ignatius Suharyo Hardjoatmodjo, metropolitní arcibiskup Jakarty, rozhovor kolegyni z Vatican News Deboře Castellano Lubov.
Soužití různých náboženství
Katolická komunita v Indonésii představuje malé procento obyvatelstva, přesto jsou katolíci živou a dobře integrovanou komunitou. Země s největším počtem muslimů na světě je domovem mnoha náboženství a kultur a je v ní uznávána náboženská svoboda. Kardinál vysvětluje, v čem se islám v Indonésii liší od islámu v jiných zemích: "V Indonésii," říká, "existují dvě hlavní islámské organizace, Muhammadiyah a Nahdlatul Ulama, které jsou obě otevřené a tolerantní. Kardinál vysvětluje, že ačkoli katolíci představují menšinu, nejsou diskriminováni a daří se jim zastávat významné pozice. V Indonésii je normální mít v rodině členy, kteří vyznávají jiné náboženství, "to je skutečnost, která je v jiných zemích nepředstavitelná," vysvětluje kardinál, "existují kněží a řeholníci, kteří pocházejí z muslimských, buddhistických a hinduistických rodin.
Kolonialismus a nezávislost
Indonésie byla více než 350 let kolonizována a dosažení nezávislosti nebylo snadné: "Nezávislost pro nás nebyla darem od kolonialistů, ale výsledkem dlouhého boje, do kterého se zapojily všechny složky národa, všechna etnika a všechna náboženství." Kardinál Suharyo se zamýšlí nad Pancasilou, oficiální a základní filosofickou teorií Indonésie, která zahrnuje pět základních principů, na nichž je založena ústava: prvním je "víra v jediného Boha", druhým "spravedlivá a civilizovaná lidskost", třetím "jednota Indonésie", čtvrtým "demokracie vedená vnitřní moudrostí v jednomyslnosti, která vzniká z jednání mezi zástupci" a pátým "sociální spravedlnost pro celý indonéský lid". Kardinál Suharyo přirovnává dějiny nezávislosti indonéského lidu k osvobození Božího lidu z Egypta ve Starém zákoně. "Nezávislost však nikdy není bez výzev," poznamenává, "a proto je třeba se s ní vyrovnat. Některé z nich souvisejí s nerovnoměrným rozdělením blahobytu na Jávě i mimo ni, s nadnárodním islámským vlivem, s přítomností skupin, které stále chtějí vytvořit islámský stát, a konečně s nepříznivou ekonomikou vůči nejslabším'.
Rok modlitby
Papež František vyhlásil na rok 2024 Rok modlitby a jakartský kardinál připomíná, že modlitba je nedílnou součástí společenství a katolická komunita v jeho zemi ji velmi pociťuje, zejména recitaci růžence a připomínání památky zemřelých: "Velmi si vážíme různých iniciativ, které nabízí papež František, Vatikán a církev obecně," pokračuje kardinál, "na národní úrovni navrhuje Indonéská biskupská konference každý rok národní pastorační téma. Každá diecéze si pak, inspirována tímto tématem, zvolí pastorační zaměření, které je přizpůsobeno kontextu každé diecéze a které obvykle trvá jeden rok".
Očekávání příjezdu papeže
Pokud jde o Františkovu návštěvu v září tohoto roku, kardinál Suharyo říká, že "katolická komunita je velmi nadšená, stejně jako velký imám mešity Istiqlal neboli Nezávislosti v Jakartě, který byl mezi prvními, kdo oznámil blížící se papežovu návštěvu". Dodává, že vztahy mezi Vatikánem a Indonésií mají dlouhou historii: "Vatikán je jednou z pěti zemí, které uznaly vyhlášení nezávislosti Indonésie. A katolické komunitě říkám, že fyzická přítomnost papeže Františka je velmi důležitá, a vždy je vyzývám, aby se snažili prohloubit své znalosti jeho učení, které nám předal prostřednictvím různých encyklik a apoštolských exhortací, jako je Laudato si' či Fratelli tutti".
