Sestra Nabila a pašije v Gaze: "Bolestné Velikonoce v očekávání vzkříšení"
Federico Piana - Vatican News
Symboly umučení -pašijí - v Gaze jsou viditelné, a jak. Jsou to tržné rány na tělech těch sedmi lidí, kteří stále zápasí mezi životem a smrtí a leží na provizorním lůžku v latinské farnosti Svaté rodiny. Postel jako kříž a střepiny, které se žádnému lékaři nepodařilo z těch zmučených a infikovaných těl vytáhnout, jako hřeby kříže.
Via dolorosa
Sestra Nabila Salehová, která už čtrnáct let žije ve městě Gaza, kde vedla největší školu v Pásmu, hovoří pro vatikánská média o zraněných a dává najevo celé své zoufalství: "Nemůžeme je převézt do žádné nemocnice, protože nemocnice už prostě neexistují. Lékaři v okolí se snaží je ošetřit, potřebovali by operaci, ale to je tady nemožné, všechno chybí, dokonce i elektřina". A to, že to, co tito umírající lidé prožívají, představuje bolestnou cestu, po které celé pásmo kráčí od začátku izraelského bombardování, lze pochopit, když řeholnice z Růžencové kongregace v Jeruzalémě nechá viset ve vzduchui větu: "Čekali jsme...". Což pak znamená nejen to, že doufali, že někdo půjde zachránit ty ubohé nemocné lidi, ale také to, že bude alespoň na několik dní uzavřeno příměří, aby se téměř všem křesťanům přítomným v kostele a obyvatelům oblasti dostalo humanitární pomoci.
Velikonoční naděje
A překvapená je i sama sestra Nabila, když vypráví, že právě v tomto ovzduší materiální absence prožívala Svatý týden tím, že "kovala srdce farníků vírou a nadějí. Jediné světlo, které vidíme, je světlo Páně". Vojenská okupace a rakety, dodává, "neodrazují od masové účasti na každodenní mši svaté a odříkávání svatého růžence". Koneckonců i muži, ženy a děti z farnosti Svaté rodiny se těší na Kristovo zmrtvýchvstání s důvěrou ve své vlastní: "I když je to těžké, doufáme, že budeme moci zůstat v naší zemi trvale v míru," šeptá řeholnice.
Františkův balzám
Papežův nedávný dopis adresovaný všem katolíkům ve Svaté zemi, v němž připomněl své modlitby a blízkost, byl balzámem na rány této řeholnice a jejích farníků. "Jeho poselství," řekla dojatě, "bylo velmi silné. Dodává nám odvahu pokračovat na cestě víry. Dopis jsme mezi sebou šířili také prostřednictvím aplikace whatsApp. A pak František každý den volá do farnosti: když se mi podaří s ním mluvit, vždy ho také prosím o modlitby: z jeho odpovědí vždy vnímám lásku celé církve".
Volání do světa
Právě ke své farnosti, která se nyní stala vězením, se na závěr rozhovoru vrací sestra Nabila Salehová, aby vyslala poselství celému mezinárodnímu společenství: "Prosíme o mír, válka nepřináší ani vítěze, ani poražené". Výkřik bolesti, který se zdá být adresován především těm, kteří bez ustání pokračují v bombardování.
