Služba Bohu se zubařskou vrtačkou a smartphonem
Francine-Marie Cooperová, ISSM
„Je to dar, že mohu dělat to, co mě baví. Jsem sestra Mariina, přičemž jsem na čas opustila zubařství, abych se jí stala, ale pak jsem se ke studiu vrátila. A teď dělám sociální média, což je vlastně můj koníček“. Takto shrnuje svůj život M. Paula Blumová z Ekvádoru: sestra Panny Marie Schönstattské a budoucí zubařka.
V rozhovoru pro Vatican News M. Paula vysvětluje, jak se ocitla v životě svého poslání v těchto dvou velmi odlišných oblastech.
„Když mi bylo 11 let, rozhodla jsem se, že se stanu zubařkou,“ vzpomíná. A než nastoupila do sekulárního institutu sester Panny Marie Schönstattské, navštěvovala tři roky zubařské kurzy. Schönstattské sestry poznala díky práci, kterou stejnojmenné hnutí vykonává s mládeží a rodinami. Paula se cítila tímto způsobem života přitahována a napadlo ji, že by se mohla věnovat pastorační práci v Schönstattském hnutí.
„Když jsem vstoupila do komunity, nevěděla jsem, že se jedná o sekulární institut,“ říká: „Takže jsem ještě nevěděla, že členky mohou vykonávat i sekulární povolání“.
Sekulární instituty jsou vlastně společenství zasvěcených osob, které mohou žít samy ve světě a pracovat v sekulárních oblastech. Jejich posláním je posvěcovat Slovo „zevnitř“ svou přítomností v sekulární společnosti.
M. Paula si dodnes vzpomíná, jak se jí představená zeptala, zda „chce pokračovat ve studiu stomatologie“. Paula odpověděla, že ano, že o tom přemýšlela a že „kdyby to bylo možné, tak ano“. Na druhou stranu ji také napadá, zda by nemohla studovat nějaký obor související se sociálními médii.
A pak přišlo rozhodnutí: „Napadlo mě, že se sociálními médii mohu zabývat i bez konkrétní kvalifikace: mohla bych s nimi pracovat, dokonce je i učit... zatímco zubař bez diplomu toto povolání dělat nemůže.
Zuby jsou poklad
„Vím, že se lidé normálně bojí chodit k zubaři a připadá jim divné, že rádi pracujeme v lidských ústech: ano, to si o nás lidé normálně myslí,“ vysvětluje Paula. Ona naopak považuje lidská ústa a zuby za „poklad“.
„Vím, že se musím ještě hodně učit, než budu moci pečovat o zuby, které nám umožňují mluvit, jíst a také mít dobré vztahy: lidé, kteří nemají pěkný úsměv, totiž mají často nízké sebevědomí, někteří někdy ani nemluví...,“ vysvětluje.
Paula vnímá tuto práci jako prostředek, který pomáhá lidem zažít vlastní hodnotu a důstojnost. Vždycky toužila lidem pomáhat, „a vím, že jako zubní lékařka mohu mnoha lidem pomoci znovu získat zdravý životní styl, mohu jim pomoci dobře jíst a cokoli, co chtějí, a zlepšit jejich sebevědomí,“ dodává.
Jejím snem je „mít vlastní zubní ordinaci“: „pracovat v nemocnici spolu s dalšími kolegy, ale také pomáhat lidem, kteří si nemohou dovolit zaplatit zubaře“.
A pak je tu další Paulina vášeň: sociální média.
Bůh musí být tam, kde jsou lidé
M. Paula vyznává: „Když jsem přemýšlela o zasvěceném životě, nechtěla jsem se ptát nejmladší členky sekulárního institutu, ale informovala jsem se na Googlu o společenství Mariiných sester. Tam jsem si uvědomila, že lidé někdy hledají odpovědi na internetu“.
Vysvětluje, proč se cítila povolána používat sociální sítě, aby byla lidem nablízku:
„Díky tomu, že jsem mileniál, že jsem vyrostla na sociálních sítích, v době, kdy jsem měla Hi5 a Facebook, jsem si uvědomila, že lidé tráví na sociálních sítích spoustu času, protože jsem to dělala také. Vždycky jsem chtěl být tam, kde jsou lidé. Bůh musí být tam, kde jsou lidé, kde lidé hledají odpovědi“.
M. Paula tedy začala rozvíjet instagramový kanál, který komunita v Ekvádoru otevřela v roce 2020, a motivovala další členky svého institutu ke spolupráci vytvářením inspirativního obsahu pro online komunitu: tak vznikl účet @hermanasdemariaec.
Rozdělit čas mezi život v komunitě, studium na univerzitě a sociální média bylo docela náročné, přiznává M. Paula. „Čas je pro mě největší výzvou: cítím, že mám dar, že mohu dělat, co mě baví. Ale pak zvládnout čas, který máte, když vás baví všechno, co děláte, je opravdu výzva“.
Nakonec jí na sociální média zbývá půl dne v týdnu, svěřuje se; a jsou chvíle, kdy to nestačí. „V určitých chvílích, kdy je studium opravdu náročné, se přistihnu, že cestou domů stříhám videa,“ vypráví M. Paula. „Když pak přijdu domů, jsem trochu malátná - ale to video jsem dokončila! Ano, musím říct, že je to náročné“.
Zasvěcené ženy na sociálních sítích
M. Paula se s námi dělí o své myšlenky týkající se zvláštního přínosu, který mohou řeholnice přinést do světa sociálních médií.
Motivovala ji zejména jedna otázka: „Přemýšlela jsem: ale kdyby tu dnes byla Panna Maria a měla k dispozici sociální média, jak by v tomto století sdělovala světu poselství svého Syna?“.
„Myslím, že právě to je náš přínos jako zasvěcených žen: přinášet Boží poselství ženským způsobem, jako by to dělala Maria, tímto jazykem, s těmito hodnotami.“
A protože „je opravdu hodně falešných zpráv a existují také falešné obrazy ženy“, M. Paula dodala: „Myslím, že máme také poslání dát světu pravdivý obraz ženy“.
