CÍRKEV

Průzkum v ugandské farnosti poskytl vodítko pro vytvoření multikulturní komunity

Farnost Svaté rodiny v Katulikire v ugandské diecézi Hoima je bezpečným útočištěm pro uprchlíky z Konga, Keni a Jižního Súdánu a také pro vnitřně vysídlené osoby v Ugandě. Sr. Lucy Akello provedla ve své komunitě průzkum, aby lépe pochopila, jak orientovat život farnosti, a získala jasný obraz o jejích silných stránkách i problémech a také vhodný model, který by mohly následovat další farnosti.

Sr. Roselyne Wambani Wafula, fsp

V diecézi Hoima našli útočiště vnitřně vysídlení Uganďané, ale také vysídlenci ze sousedních zemí. Farnost Svaté rodiny v Katulikire jim otevřela své dveře a zahájila programy, jejichž cílem je zapojit je do života místní katolické komunity.

V rozhovoru pro Vatican News se o své názory na průzkum [provedený ve farnosti Svaté rodiny v Katulikire] podělila sestra Lucy Akello z řádu Malých sester Neposkvrněné Panny Marie v Gulu a zároveň účastnice programu African Sisters Education Collaborative (Asec) pořádaného Hiltonovou nadací.

"Účelem průzkumu bylo získat ucelený obraz o silných a slabých stránkách farnosti," říká sestra Lucy, která vystudovala behaviorální a sociální vědy a pedagogiku. Sestra Lucy si byla vědoma bohatého dědictví této farnosti, a proto spolupracovala s farářem a katechety, aby pochopila její silné a slabé stránky.

Spolupráce a začlenění

"Do průzkumu se zapojily různé typy účastníků," vysvětluje sestra Lucy, "včetně dětí, mladých lidí, svobodných dospělých, manželských párů a lidí, kteří se mše účastní jen zřídka." "Tato forma zapojení," dodala, "nám poskytla dobře propracovaný pohled založený na vzájemné důvěře při zkoumání reality farnosti. Tento průzkum, pokračuje sestra Lucy, přinesl ne méně než 1 800 odpovědí, které dokládají vysokou míru účasti farníků".

Klíčové výzvy

Průzkum poukázal na některé klíčové výzvy, kterým farnost čelí. Mnoho mladých lidí, často mladých rodičů, kteří zažili válku a vysídlení, hledá výdělečné činnosti, jako je provozování krejčovství nebo kadeřnictví.

Mnozí z nich nemají formální vzdělání [odborný diplom], a proto doufají, že získají praktické vzdělání, aby byli soběstační. Přetrvávající následky války a jejích traumat často vyžadují psychosociální podporu, která by těmto mladým lidem pomohla při uzdravení a opětovném začlenění do společnosti.

Přestože touha po nezávislosti je skutečně velká, nedostatek počátečního kapitálu brání těmto mladým rodinám v zahájení udržitelného podnikání.

Průzkum také poukázal na problém jazykové bariéry: někteří farníci mají problém porozumět třem běžným jazykům používaným během mše, a tak se někteří lidé cítí jako pouzí diváci. Bylo navrženo, aby byly nabízeny jazykové kurzy, které by lidem pomohly cítit se součástí liturgie a zároveň podpořily inkluzivnější a přívětivější prostředí.

Manželské páry rovněž někdy odrazuje jejich nedostatečná účast na církevních aktivitách, zejména pokud jde o finanční příspěvky a záležitosti týkající se manželských párů. V této souvislosti sestra Lucy navrhla mnohostranný přístup, který by začal jazykovými kurzy a katechezí zaměřenou konkrétně na otázky manželských párů, aby se podpořilo vstřícné a chápavé prostředí.

Průzkum dále odhalil slabé vedení v několika misijních kaplích, což lze částečně přičíst negramotnosti. "Mnoho vedoucích v těchto kaplích nemá formální vzdělání, a proto mají potíže s řádným výkonem své funkce," vysvětluje sestra Lucy: je zapotřebí vzdělávacích programů, které by vedoucím poskytly potřebné znalosti a dovednosti. Průzkum proto doporučuje posílit průběžnou katechezi, aby byli farníci připraveni na své povinnosti křesťanů v církvi.

V neposlední řadě průzkum upozornil na závažný problém starších lidí: někteří farníci se cítí být ignorováni a opuštěni. Sestra Lucy zdůrazňuje, že je důležité vytvořit podpůrné systémy, které by zajistily dobré životní podmínky této zranitelné části obyvatelstva, aby se mohli cítit začleněni do farního společenství.

Podpora kultury dávání

Tento průzkum také odhalil jedno překvapivé zjištění: mnoho farníků vnímá finanční příspěvky církvi spíše jako břemeno než jako společnou odpovědnost.

Sestra Lucy tudíž zdůrazňuje význam katecheze, která má vštěpovat smysl pro službu a podporovat aktivní účast na růstu a životě církve. "Je zapotřebí osvětových kampaní, které by podporovaly solidaritu," říká, "spolu s novou mentalitou společných cílů a účasti." Podle sestry Lucy může tento smysl pro službu posílit pocit sounáležitosti a povzbudit každého, aby aktivně přispíval k růstu církve.

Příklad neustálého zlepšování

Závěrem sestra Lucy uvádí, že k tomu, aby bylo možné čelit výzvám nastíněným v průzkumu, je zapotřebí jazykových kurzů, školení v dovednostech, které umožní vydělat si na každodenní živobytí, a nového zaměření na katechezi. Tímto způsobem bude farnost schopna vytvořit inkluzivnější, živější a soběstačnější společenství věřících.

Při dalších úvahách o průzkumu sestra Lucy prohlašuje, že by se mohlo jednat o vhodný model, který by se dal zopakovat i v jiných farnostech. Poznamenává, že pro účinnou pastorační péči a cílené rozvojové úsilí je zásadní porozumět jedinečné realitě obyvatel každé farnosti. Získané informace navíc mohou být nápomocné při návrzích úvěrů, které by zajistily finanční prostředky na klíčové iniciativy.