Antifona Regina coeli je jednou ze čtyř mariánských antifon (vedle Alma Redemptoris Mater, Ave Regina Coelorum a Salve Regina).
Roku 1742 papež Benedikt XIV. stanovil, aby byla ve velikonoční době recitována namísto modlitby Anděl Páně (Angelus) ve stoje na znamení vítězství nad smrtí, to znamená od neděle Zmrtvýchvstání až do Seslání Ducha svatého.
Recituje se stejně jako Angelus třikrát denně: ráno, v poledne a večer, čímž se den zasvěcuje Bohu a Marii.
Tato antifona vznikla podle zbožného podání mezi 6. a 10. Stoletím, zatímco její rozšíření je dokumentováno v první polovině 13. století, kdy je zařazena do františkánského breviáře. Skládá se ze čtyř krátkých veršů, z nichž každý končí zvoláním Aleluja. Je to modlitba, kterou se věřící obracejí k Marii, Královně nebes, aby se spolu s ní radovali z Kristova vzkříšení.
Papež František, 6. dubna 2015, na Velikonoční pondělí, v promluvě před recitací modlitby Regina Coeli hovořil o tom, jak má být k recitaci této modlitby disponováno srdce:
„V této modlitbě zní aleluja jako refrén a obracíme se k Marii prosbou o radost, protože Ten, kterého nosila ve svém lůně, vstal z mrtvých, jak slíbil, a svěřujeme se do Její přímluvy. Naše radost je vskutku odrazem Mariiny radosti, protože Ona s vírou opatrovala a uchovává události spojené s Ježíšem. Recitujme tedy tuto modlitbu s pohnutím dětí, které jsou šťastny, protože je šťastná jejich Matka.”