Papež v Japonsku – 4. den
Krátce před polednem tamního času Petrův nástupce s doprovodem odletěl z tokijského letiště, aby po dlouhém, téměř čtrnáctihodinovém letu, v podvečer přistál v Římě. Mezi dvanácti přelétanými státy byla také naše vlast, jejímuž prezidentovi, Miloši Zemanovi, římský biskup adresoval pozdravný telegram: „Během přeletu České republiky na zpáteční cestě z Thajska a Japonska zasílám vaší Excelenci srdečné pozdravy. Ujišťuji o svých modlitbách za vás a celý národ a vzývám Boha o hojné požehnání pokoje a blahobytu pro vás všechny.“
Vraťme se ještě k posledním momentům 32. apoštolské cesty Františkova pontifikátu na japonské půdě. Prvním z nich byla soukromá mše svatá v nejstarší budově na univerzitním campusu Sophia, kapli Kulturního centra (Kulturheim Chapel), při níž s papežem koncelebrovali jeho spolubratři z japonské jezuitské provincie. Po následné společné snídani Svatý otec pozdravil staré a nemocné kněze v přilehlém řeholním domě a poté se odebral do velké univerzitní poslucháry, kde jej očekávali zástupci studentů a profesorského sboru. Devět fakult Univerzity Sophia dnes navštěvuje celkem třináct tisíc posluchačů, z toho půldruhého tisíce tvoří zahraniční studenti. Přednáší jim 1400 profesorů pocházejících z jedenadvaceti zemí. V rámci japonského školství má tato katolická univerzita vysoce prestižní postavení, které přiblížil její kancléř, o. Tsutomu Sakuma, SJ:
„Počátky Univerzity Sophia se vztahují ke snu sv. Františka Xaverského, který po svém příchodu do Japonska roku 1549 toužil po založení vysoké školy. Tento sen se uskutečnil teprve v roce 1913 díky třem jezuitským kněžím, které do Japonska vyslal papež Pius X. Tři tehdejší fakulty – německé literatury, filosofie a ekonomiky – vedl jezuita Hermann Hoffmann. Dnes máme 29 odborných oddělení a spolupracujeme se zhruba třemi sty univerzitami z 59 zemí. V roce 2013, kdy se Vaše Svatost stala papežem, jsme oslavili sté výročí, a jsme opětovně požehnáni papežovou návštěvou po osmatřiceti letech od návštěvy Jana Pavla II. Sophia jako zastřešující sdružení různých typů vzdělávacích zařízení slučuje univerzitu, juniorskou kolej, školu pro sociální asistenty a čtyři střední školy. Dosažené vzdělání je uznáváno a máme privilegium, že na univerzitě byla zřízena církevní fakulta teologie a filosofie. Rád bych využil příležitost, abych vyslovil hlubokou vděčnost za to, že jste nám svěřil toto poslání.“
Poděkoval kancléř jezuitské univerzity.
Papež František se nejprve podělil o několik dojmů z krátkého, leč intenzivního japonského pobytu. Jak řekl, povšiml si všeobecné vážnosti, jíž se těší katolická církev, a vyslovil naději, že vzájemný respekt v budoucnu poroste. Upozornil také na hlubší hledání smyslu, které zaznamenal v japonské společnosti a které přesahuje všudypřítomnou výkonnost a pořádkumilovnost.
„Studium a meditace je součástí každé kultury, a ta vaše japonská může být v tomto smyslu hrdá na svůj starodávný a bohatý odkaz. Japonsko dokázalo do svého systému integrovat asijské myšlení a náboženství a vytvořit kulturu se specifickou identitou. Škola Ašikaga, která tak silně zapůsobila na sv. Františka Xaverského, je příkladem schopnosti japonské kultury vstřebávat a předávat poznání. Střediska studií, meditace a bádání mají také v dnešní kultuře důležitou roli. Z toho důvodu je důležité, aby si uchovala svoji autonomii a svobodu, jež jsou zárukou lepší budoucnosti“.
V soutěživé a technologicky zaměřené společnosti by tato univerzita měla být nejen centrem intelektuální formace, pokračoval římský biskup, nýbrž také místem, které uschopňuje ke stále větší inkluzi, vytváří sociální příležitosti a podporuje společenský postup. Ačkoli se poměřuje se stále rychlejším technologickým pokrokem, nesmí ztratit se zřetele svou mezinárodní, křesťanskou a humanistickou identitu, zdůraznil dále:
„Ignaciánská tradice, na níž stojí Univerzita Sophia, musí podněcovat jak učitele, tak studenty k vytváření atmosféry, usnadňující reflexi a rozlišování. Žádný student této univerzity by neměl zakončit studia, aniž by se naučil, jak odpovědně a svobodně volit to, co ve svědomí považuje za nejlepší. Kéž se za každé – i té nejkomplikovanější – situace zajímáte o to, co je ve vašem jednání správné a lidské, poctivé a odpovědné jakožto rozhodní obhájci slabých a vyznačujete se integritou, tolik nutnou v těch chvílích, kdy slova a skutky klamou nebo zavádějí“.
Doprovázení mladých lidí je důležité v celém světě a všechny ignaciánské instituce mají toto doprovázení podporovat, citoval papež z Univerzálních apoštolských preferencí Tovaryšstva Ježíšova, které si jezuitský řád po dlouholeté rozvaze stanovil na příštích deset let.
„Jak dokazuje synoda o mládeži a její dokumenty, také všeobecná církev hledí s nadějí a zájmem na mládež celého světa. Vaše Univerzita je jako celek povolána soustředit se na mladé lidi, kteří nemají být pouze adresáty kvalifikovaného vzdělání, ale také se tohoto vzdělávání účastnit, nabízet vlastní myšlenky a sdílet svoje pohledy a naděje pro budoucnost. Ať se vaše Univerzita vyznačuje tímto modelem konfrontace a z něj plynoucího obohacení a vitality.“
Další z jezuitských apoštolských preferencí je doprovázení chudých a vyřazovaných lidí našeho světa, upozornil papež, a poukázal na sjednocující poslání univerzity, jehož prostřednictvím se mají redukovat rozštěpění a distance.
„Kvalitní univerzitní studium, namísto toho aby se považovalo za privilegium pro nemnohé, má být provázeno vědomím, že jsme služebníky spravedlnosti a obecného dobra, služebnosti, jež se má u každého uskutečňovat v té oblasti, kterou je povolán rozvíjet. Jedna věc se týká nás všech, totiž dodnes platná rada Petra a Pavla: nezapomínejme na chudé (srov. Gal 2,10)“.
PLNÉ ZNĚNÍ papežovy PROMLUVY je ZDE
V závěru návštěvy tokijské jezuitské univerzity obdržel Svatý otec výjimečný dar – sošku Panny Marie – Kuan Jin, která připomíná utrpení japonských podzemních křesťanů. Pronásledovaní věřící vyvinuli celou řadu obranných mechanismů a mimo jiné vyráběli tyto mariánské sošky inspirované buddhistickou bohyní milosrdenství Kuan Jin (japonsky Kannon).
(jag)