Papež: Z krize vyjdeme jen společně a s Boží milostí
Ve čtyřech severoitalských regionech (Lombardie, Piemont, Emilia Romagna a Benátsko), které mají dohromady 23,8 milionů obyvatel, zemřelo 77% všech pacientů s Covidem-19 na území Itálie (tedy 26 795 z celkového počtu 34 561 k 19.6. 2020 viz ZDE). Tyto čtyři regiony zmínil papež jako nejvíce postižené ve své promluvě při dnešní audienci.
Přibližně šedesát lékařů, ošetřovatelů a dalšího zdravotnického personálu, pracujících ve zvláštních nemocničních odděleních vyhrazených pro pacienty Covid-19, spolu s několika regionálními biskupy a politiky přijal papež v Klementinském sále Apoštolského paláce. Svatý otec mimo jiné řekl:
„Drazí lékaři a ošetřovatelé, svět mohl vidět, kolik dobra jste prokázali v situaci této velké zkoušky. Nehledě na únavu sloužili jste nadále s profesionalitou a odříkáním. Kolik jen lékařů a zdravotníků nemohlo chodit po práci domů, zůstávali v nemocnicích přes noc a spali i na podlaze! Odtud se rodí naděje. Byli jste nosnými pilíři celé země. Vám zde přítomným a vašim kolegům z celé Itálie patří moje uznání, upřímné poděkování a dobře vím, že tlumočím pocity všech.
Nyní je třeba zhodnotit tuto pozitivní vynaloženou energii. Je to bohatství, které bylo během této dramatické krize zajisté částečně vydáno, ale jehož značná část může a má nyní i v budoucnu přinášet plody lombardské i italské společnosti. Pandemie hluboce poznamenala život lidí a dění ve společnosti. Ke cti trpících a mnoha zemřelých pacientů, zejména starých lidí, jejichž životní zkušenost nesmí upadnout do zapomnění, je třeba budovat zítřek. To vyžaduje závazek, nasazení a oddanost všech. Je třeba začít od nesčetných svědectví velkodušné a nezištné lásky, jež zanechala nesmazatelnou stopu v povědomí a tkanivu společnosti a učí, jak velice je zapotřebí blízkost, péče a obětavost k posílení bratrství a občanského soužití.
Tak budeme moci z této krize vyjít duchovně a mravně silnější. Závisí to na svědomí a odpovědnosti každého z nás. Ne však sami, nýbrž společně a s Boží milostí. Je na nás, abychom jako věřící dosvědčovali, že nás Bůh neopouští, ale v Kristu dává smysl také této realitě i našim omezením, a že s Jeho pomoci lze čelit i těm nejtěžším zkouškám. Bůh nás stvořil ke společenství, k bratrství a nyní se ukazuje více než kdy jindy, jak iluzorní je zaměřovat se jenom na sebe a činit z individualismu vůdčí princip společnosti. Mějme se však na pozoru, protože právě hned po krizi je snadné sklouznout a upadnout do této iluze. Je snadné zapomenout vzápětí, že potřebujeme druhé, někoho, kdo se o nás stará a dodává nám odvahu. Zapomenout, že všichni potřebujeme Otce, který nás drží za ruku. Modlit se k Němu a prosit Jej - to není iluze. Iluze je myslet si, že se bez Něho obejdeme Modlitba je duší naděje.“
Řekl mimo jiné Svatý otec během sobotní audience lékařům a zdravotníkům z italského regionu Lombardie.
(mig)
