Maria, zacel svou něhou naše rány, modlil se papež se slovenskými biskupy
Závěrečný den Františkova pobytu na Slovensku se nesl v mariánském duchu. Na dnešní liturgickou památku Panny Marie Bolestné se totiž každoročně v Šaštíně koná tradiční pouť k této patronce Slovenska, za niž ji vyhlásil papež Pius XI. roku 1927. V roce 1964 papež Pavel VI. povýšil šaštínský kostel na baziliku minor. Sochu Panny Marie Sedmibolestné dala z hruškového dřeva zhotovit Angelika Bakičová, manželka šaštínského pána, hraběte Imricha Czobora, jako projev vděčnosti za manželovo obrácení. Nikoli náhodou se zde věřící obracejí k Matce Boží především v rodinných záležitostech. Šaštínskou svatyni každoročně navštěvují tisíce poutníků. Zavítala sem rovněž Matka Tereza z Kalkaty a sv. Jan Pavel II., který zde v roce 1995 sloužil mši během své apoštolské cesty na Slovensko.
V modlitbě, s níž se k Bolestné Matce obrátil papež František spolu se slovenskými biskupy, prosil za uzdravení ran a svěřil jí Slovensko i společenství mezi jeho pastýři:
Naše Sedmibolestná Paní,
Shromáždili jsme zde před tebou jako bratři.
Jsme Pánu vděčni za Jeho milosrdnou lásku.
Ty jsi zde s námi, jako s apoštoly ve večeřadle.
Matko církve a Těšitelko zarmoucených,
S důvěrou se k tobě obracíme
V radostech i strastech své služby.
Pohleď na nás s laskavostí
A přijmi nás do své náruče.
Královno apoštolů a Útočiště hříšníků,
Znáš naše lidské meze,
Duchovní pochybení,
Bolest ze samoty a opuštěnosti:
Uzdrav svou něhou naše rány.
Matko Boží a Matko naše,
Svěřujeme ti své životy a naši vlast,
Svěřujeme ti společenství mezi námi biskupy.
Vypros nám milost, abychom v každodenní věrnosti
Žili podle slov, která nás naučil tvůj Syn, Ježíš,
A jimiž se nyní, s Ním a v Něm,
Obracíme k Bohu, našemu Otci.
Řekl papež František před společnou modlitbou Otče náš.
(jag)
