Papež k salesiánkám: Buďte na pozoru před duchovní světskostí - tudy vchází ďábel
Ihned po příjezdu popřál vše dobré nově zvolené generální představené, jíž se stává Italka, matka Chiara Cazzuolová, a poděkoval odstupující představené Yvonně Reungoatové. V následné promluvě pak papež salesiánky povzbudil ke službě v současném „multikulturním společenském kontextu, poznamenaném napětím a výzvami, které jsou někdy až dramatické, jako například ty způsobené pandemií“. Nynější nejistá doba s novým formami chudoby, které pandemická krize vyvolala a ještě více prohloubila, si žádá ukotvení v Kristu, vyzýval papež a varoval před pokušením „světskosti v jejích různých podobách a převlecích“. Je tudíž nutná „tvůrčí věrnost charismatu, které je živou skutečností, nikoli vycpanou relikvií“, zdůraznil František.
Duchovní světskost, nejhorší zlo pro církev
Duchovní světskost" je ve skutečnosti "nejhorším zlem, které se může v církvi přihodit", zopakoval papež. "Skoro bych řekl, že se mi to zdá horší než hřích, protože duchovní světskost je duch, který je natolik rafinovaný, že zabírá místo hlásání, zabírá místo víry, zabírá místo Ducha svatého," dodal. Papež povzbudil salesiánky k četbě Meditací o církvi od jezuity Henriho De Lubaca, které se na posledních čtyřech stranách zabývají právě touto problematikou: "Duchovní světskost je nejhorší zlo, které se může církvi přihodit, horší než pohoršení v době papežů s konkubínami. Touto cestou vstupuje ďábel do náboženských domů."
"Zdvořilý" ďábel
Papež František pak zopakoval pasáž, kterou již dříve citoval v rozhovoru pro španělské rádio COPE, o ďáblu, který se vrací na místo odkud byl vyhnán. A shledá tento dům čistý, krásný, připravený. “A najde sedm horších, než je on sám, a vstoupí do toho domu. Ale nevstupuje násilím, nýbrž zdvořile: zazvoní, popřeje dobré ráno. Jsou to zdvořilí ďáblové. Neuvědomujeme si, že přicházejí. Tak pomalu vstupují a my říkáme: "Ach, jak je to hezké, jak je to hezké, pojďte, pojďte...". A nakonec je na tom ten člověk hůř než na začátku. Právě toto se děje s duchovní světskostí," zdůraznil papež.
Útíkat od světskosti
A tak se stává, že "lidé, kteří všechno opustili, zřekli se manželství, zřekli se dětí, rodiny... a skončili - promiňte mi to slovo – jako 'staré panny', které jsou světské, zabývají se světskými věcmi...", pokračoval papež. "A jejich horizont se uzavírá, protože říkají: "Tahle se na mě ani nepodívala, tahle mě urazila…” Dochází k vnitřním konfliktům, které člověka uzavírají. Prosím vás, unikejte duchovní světskosti. A vyhýbejte se také přílišnému důrazu na svůj status: “Já jsem řeholník, já jsem řeholnice”. "To je to nejhorší, co se vám může stát," varoval papež, protože právě to ti pomalu bere sílu a “místo toho, abyste ženami zasvěcenými Bohu, stanete se “zdvořilými slečnami”. A kde potom je misijní zápal, služba a umrtvování sloužící vzájemné toleranci – ptal se František a ocitoval svého jezuitského spolubratra z počátku 17. století, který říkával: "Mým největším pokáním je život ve společenství” – a je to tak, ke vzájemné toleranci je zapotřebí velkého pokání, kostatoval papež.
Blízkost mladým lidem
Papež se poté věnoval tématu generální kapituly „Generativní společenství života v srdci moderního světa“. Generativní, tedy plodné společenství, se vyjadřuje zejména ve službě chudým a mladým lidem, podotkl František. „Pokud jde o mladé lidi“, poznamenal papež, „chci vás podpořit, protože není snadné doprovázet děti a mladistvé. Rodiče to dobře vědí a vy také“. Z toho důvodu se také uskutečnila biskupská synoda o mladých lidech, z níž vzešla exhortace Christus vivit: „Vím, že ji využíváte; povzbuzuji vás, abyste v tom pokračovaly: jsem si jist, že tam najdete různé myšlenky, které jsou v souladu s vaším charismatem a vaší výchovnou službou“.
Povolání a návrat k charismatu
František pak vyzval salesiánky, aby „obnovily původní plodnost povolání ve svém institutu“, což je klíčová perspektiva, jak reagovat na potřeby dnešního světa, který potřebuje v zasvěceném životě objevit Boží lásku, dobrotu a krásu. To neznamená popírat křehkost a obtíže přítomné v komunitách, upřesnil papež, ale věřit, že tato situace jim může pomoci proměnit dnešek v kairós, příznivý čas pro návrat k charismatickým kořenům. Papež nicméně upozornil, že to však předpokládá pevné zakořenění v Kristu. „Velkou odpovědností je spolupracovat s kreativitou Ducha svatého, znovu se zabývat charismatem a zajistit, aby vyjadřovalo svou vitalitu v dnešním světě“. Z toho pramení pravé „mládí“, protože „Duch činí všechno nové“.
Mít na paměti milost a pokoru počátků
Papež František pak zdůraznil „potřebu rozvíjet společenství protkaná mezigeneračními, mezikulturními, bratrskými a srdečnými vztahy“. Jak doporučil, lze se inspirovat u rodinného ducha, který charakterizoval první komunitu v Mornese a který pomáhá ocenit rozdíly jako bohatství. V této perspektivě vyzval ke spolupráci s jinými kongregacemi a vztahům vzájemnosti a spoluzodpovědnosti. To je, jak vyzdivhl, konkrétní způsob živé synodality a také podnět k tomu, abychom byli misionářskými komunitami, které jsou připraveny hlásat evangelium na periferiích.
Nakonec papež připomněl 150. výročí založení, které se Dcery Panny Marie pomocnice chystají oslavit: „Nezapomínejte na milost počátků, pokoru a malost začátků, díky nimž se Boží působení zpřítomnilo v životě a v poselství těch, kteří plni úžasu tuto cestu začali“, vybídl František. „Maria, Pomocnice křesťanů, vám pomůže: jste její dcery!“ uzavřel papež. Buďte jako ona ženami naděje v salesiánském stylu, jímž je naslouchání, aktivní přítomnost a láska k mladým.
(jag - job)
