Papež apeluje ve jménu Boha na změnu „struktur hříchu“
Promluva papeže Františka k lidovým hnutím představuje další etapu v jeho volání po změně ekonomicko-finančního paradigmatu. Papež označil členy lidových hnutí za „sociální básníky“ a poděkoval jim za jejich nasazení zejména v souvislosti s krizí způsobenou pandemií, která netvrdším způsobem zasáhla chudé.
Dopady pandemie: Odcizení a hlad
Zvláštní pozornost obrátil k situaci mladých lidí.
„Chtěl bych upozornit také na tichou pandemii, která dlouhá léta zasahuje děti, dospívající a mladé lidi všech sociálních tříd a domnívám se, že v této době sociální izolace vzrostla ještě více. Mluvím o stresu a chronické úzkosti, spojené s různými jevy jako je závislost na internetu, ztráta orientace a nedostatek perspektiv do budoucnosti (…) které se zhoršují s nedostatkem skutečných vztahů s přáteli, protože přátelství je formou, v níž se obnovuje láska.“
Připomněl také, že v důsledku pandemie a válečných konfliktů drasticky narostla potravinová krize. Počet extrémě hladovějících se zvýšil o 20 milionů: „Je možné, že počet těch, kdo během roku zemřou v důledku hladu, překročí oběti Covidu. Tato zpráva se však nedostane na první stránku novin, nevyvolává empatii.“
František vybídl k obrácení a boji proti tomu, co sociální nauka církve nazývá "strukturami hříchu", protože – jak říká – je nezbytně nutné zabezpečit, aby naše sociálně- ekonomické vzorce měly lidskou tvář, kterou nezřídka ztratily“.
Apely na mocné naší doby
Návodem k této proměně je série apelů odkazujících konkrétně k jevům, které pranýřuje. Papež je přednesl slavnostní formou, v níž se odvolává k Božímu jménu. Nejprve, v návaznosti na svou analýzu pandemické situace, vyzval velké laboratoře, aby liberalizovaly patenty na vakcíny a pokračoval:
Chci ve jménu Boha požádat finanční skupiny a mezinárodní úvěrové instituce, aby umožnily chudým zemím zajistit základní potřeby jejich obyvatel a odpustit jim dluhy, které jsou tak často uzavírány proti zájmům těchto národů.
Chci ve jménu Boha požádat velké těžařské, ropné, lesnické, realitní a zemědělsko-potravinářské společnosti, aby přestaly ničit lesy, mokřady a hory, aby přestaly znečišťovat řeky a moře, aby přestaly intoxikovat lidi a potraviny.
Chci ve jménu Boha požádat velké potravinářské společnosti, aby přestaly zavádět monopolní výrobní a distribuční struktury, které navyšují ceny a nakonec zadržují chléb hladových.
Chtěl bych ve jménu Boha požádat výrobce a obchodníky se zbraněmi, aby zcela zastavili své aktivity, které podněcují násilí a války, často jako součást geopolitických her, jejichž cenou jsou miliony životů a vysídlování.
Chci ve jménu Boha požádat technologické giganty, aby přestali zneužívat lidské slabosti a zranitelnosti lidí ke zisku, nemluvě o množení nenávistných projevů, groomingu, falešných zpráv, konspiračních teorií a politické manipulace.
Chci ve jménu Boha požádat telekomunikační giganty, aby uvolnili přístup ke vzdělání a výměně informací s učiteli prostřednictvím internetu, aby se chudým dětem dostalo vzdělání i v karanténních podmínkách.
Chci ve jménu Boha požádat média, aby skoncovala s logikou post-pravdy, dezinformací, pomluv, očerňování a s chorobnou zálibou ve skandálech a špinavostech; aby se snažila přispět k lidskému bratrství a soucítění s nejzranitelnějšími lidmi.
Chci ve jménu Boha požádat mocné země, aby ustaly s agresí, blokádami a jednostrannými sankcemi proti jakékoli zemi na světě. Odmítněme neokolonialismus. Konflikty musí být řešeny prostřednictvím multilaterálních orgánů, jako je OSN. Byli jsme svědky toho, k čemu vedou jednostranné intervence, invaze a okupace, jakkoli mohou být prováděny z těch nejušlechtilejších pohnutek nebo pod tou nejušlechtilejší záminkou.
Nenaslouchat elitám, ale člověku
Papež František upozornil, že tento systém se vymyká kontrole a žene lidstvo do propasti. Je třeba jej zastavit, dokud je čas. Vyzval proto politiky, aby našli odvahu podívat se do očí vlastním lidem. Vybídl je, aby se vyvarovali „naslouchání pouze ekonomickým elitám, které jsou tak často mluvčími povrchních ideologií, jež se vyhýbají skutečným problémům lidstva“ a naopak sloužili lidem, kteří „žádají o půdu, bydlení, práci a dobrý život“. Právě dobrý lidský život nás uvádí do souladu s celým lidstvem a se stvořením, dodal František.
Na náboženské vůdce papež vyzval, aby nepoužívali Boží jméno k podněcování válek nebo převratů. „Postavme se na stranu dělníků a pokorných lidí, bojujme spolu s nimi, aby se integrální lidský rozvoj stal skutečností. Budujme mosty lásky, aby hlas periferie se svým pláčem, ale také zpěvem a radostí nevyvolával ve zbytku společnosti strach, ale empatii,“ zdůraznil.
Solidarita hlavním principem sociálního učení církve
František připomněl, že princip solidarity a subsidiarity je trvalou součástí sociálního učení církve, které je přehledně shrnuté v kompendiu vypracovaném z podnětu Jana Pavla II. „Doporučuji vám všem a všem sociálním a odborářským vůdcům, abyste si ho přečetli,“ podotkl.
V závěru papež lidovým hnutím navrhuje dva konkrétní způsoby angažovanosti. Týkají úsilí o všeobecnou mzdu a o zkrácení pracovního dne, aby více lidí mělo přístup na trh práce. Navzdory námitkám těch, kdo tyto cíle označují za "nedosažitelné", František považuje za důležité snít o změně a usilovat, aby se sen stal skutečností.
„Jsem přesvědčen, že svět je jasněji vidět z periferie,“ utrpení světa lépe rozumíme spolu s těmi, kdo trpí. Snažte se, aby váš hlas byl slyšet, nenechte se zaradit do přihrádky a nedejte se zkorumpovat. Pokračujte v úsilí o to, aby hospodářský systém sloužil člověku, což je základem trvalého míru založeného na sociální spravedlnosti, zdůraznil papež v závěru své promluvy k lidovým hnutím.
(job)