Papež ke COP26: Summit je testem politické vůle ke změně
"Mladí lidé, kteří nás v posledních letech naléhavě vybízeli k jednání, nebudou mít jinou planetu než tu, kterou jim zanecháme, než tu, kterou budou moci získat v důsledku našich dnešních konkrétních rozhodnutí. Nastal čas k rozhodnutí, která jim umožní hledět do budoucnosti s důvěrou," napsal papež František v poselství do Glasgow. Přiznal také, že měl v úmyslu zúčastnit se klimatické konference osobně, avšak “nebylo to možné”. Poselství jeho jménem přečetl vatikánský státní sekretář kardinál Pietro Parolin.
Papež se smutkem konstatuje, že v boji proti změně klimatu jsme ještě daleko od dosažení cílů, a vybízí k upřímnému uznání, že je to nepřípustné. V období předcházejícím konferenci COP26 se ukázalo, že není možné déle čekat, klimatická krize se dotýká příliš mnoha lidí. Navíc, jak Svatý otec upozorňuje, se krize postupně změnila rovněž v otázku práv dětí a v blízké budoucnosti počet environmentálních migrantů převýší počet lidí prchajících před ozbrojenými konflikty. Je třeba jednat bezodkladně, odvážně a zodpovědně. Je třeba připravit budoucnost, v níž lidstvo bude schopné postarat se o sebe a o přírodu.
Papež poznamenal, že účastníci summitu v Glasgow mají naléhavý úkol ukázat mezinárodnímu společenství, že skutečně existuje politická vůle poctivě, odpovědně a odvážně vyčlenit více lidských, finančních a technologických zdrojů na zmírnění negativních dopadů změny klimatu a na pomoc nejchudším a nejzranitelnějším skupinám obyvatel. K tomu přistupují problémy spojené s pandemií, která trvá již téměř dva roky a která ukázala, že hluboká a solidární spolupráce mezi všemi národy světa je nezbytná. Jedině tak lze také zajistit, aby bylo dosaženo cílů stanovených v Pařížské dohodě. František připustil, že jsou to cíle ambiciózní, které však nelze odkládat.
Podle papeže COP26 může a musí aktivně přispět k vědomému utváření budoucnosti, v níž každodenní jednání a hospodářské a finanční investice skutečně zajistí podmínky pro život hodný dnešního i budoucího lidstva na zdravé planetě. František zdůraznil, že tento cíl vyžaduje, aby země s většími možnostmi převzaly vedoucí úlohu v tomto procesu a podporovaly slabší země. Vyjádřil přesvědčení, že lidstvo má prostředky k tomu, aby čelilo proměně, která vyžaduje skutečnou konverzi, a to jak individuální, tak komunitní. Je třeba přejí k integrálnějšímu a inkluzivnějšímu rozvojovému modelu založenému na solidaritě a odpovědnosti. Papež zdůraznil, že v tomto procesu je nutné pečlivě zvážit dopady, které bude mít na svět práce.
V této souvislosti František zmínil pojem takzvaného "ekologického dluhu", který vznikl vůči nejzranitelnějším skupinám obyvatelstva, jako důsledek obchodní nerovnováhy a neúměrné těžby přírodních zdrojů. Neopomněl připomenout také zahraniční dluhy, které často blokují rozvoj nejchudších zemí.
František ujistil, že Svatý stolec přijal strategii nulových čistých emisí, které má být ve Vatikánu dosaženo do roku 2050. Zároveň podporuje výchovu k integrální ekologii, která již vyústila v tisíce iniciativ po celém světě. Papež také připomněl mezináboženský summit, který proběhl ve Vatikánu na začátku října v souvislosti s konferencí COP26. Výsledkem bylo společné poselství a svědectví o názorové shodě pokud jde o nutnost přejít od skartační kultury ke kultuře péče o náš společný domov a o ty, kteří v něm žijí a budou žít v budoucnu.
(job)
