Papež: Napříč společností a náboženstvími ke změně modelu rozvoje
Před šesti lety jsem vydal encykliku Laudato si' o péči o společný domov, v níž jsem vyzval k novému sdílenému dialogu o našem společném domově - o tom, jak svým nezodpovědným chováním negativně ovlivňujeme budoucnost naší planety. Těší mě, že encyklika měla pozitivní dopad na naše úsilí pečovat o náš společný domov v církvi, v ekumenických a mezináboženských společenstvích, v politických a ekonomických kruzích, ve vzdělávací a kulturní sféře i mimo ni. Po zveřejnění Laudato si' jsem vyzval katolíky, aby se připojili k mému milovanému bratru, Jeho Svatosti Bartoloměji, ekumenickému patriarchovi, a k našim pravoslavným bratřím a sestrám a společně slavili 1. září Světový den modliteb za péči o stvoření. Jsem naplněn vděčností, že naléhavé poselství Laudato si' našlo odezvu v důležitých prohlášeních a zejména v činech jiných náboženských tradic ohledně našeho povolání být správci Božího stvoření. S radostí vzpomínám na rabínský dopis o klimatické krizi, islámskou deklaraci o globální změně klimatu, buddhistickou deklaraci o změně klimatu adresovanou světovým vůdcům, hinduistickou deklaraci o změně klimatu Bhumi Devi Ki Jai!.
Laudato si' je celosvětovou výzvou k tomu, abychom byli strážci našeho společného domova, a je úžasné, že se Dikasterium pro službu integrálnímu lidskému rozvoji ujalo iniciativy shromáždit úvahy lidí a komunit z celého světa o poselstvích Laudato si'. Čítanka Laudato si', pod jejímž názvem byly tyto úvahy shromážděny, je skutečně vhodným zakončením "zvláštního roku Laudato si'", který se slavil od 24. května 2020 do 24. května 2021.
"Křik Země a křik chudých", který jsem v Laudato si' představil jako symbolický důsledek našeho selhání v péči o náš společný domov, byl nedávno umocněn nástupem Covidu-19, kterému se lidstvo stále snaží čelit. Ekologická krize, kterou představuje "křik země", a sociální krize, kterou představuje "křik chudých", se tak staly smrtícími v důsledku zdravotní krize pandemie Covid-19. Jak pravdivá jsou slova mého předchůdce Benedikta XVI.: "Způsob, jakým člověk zachází s životním prostředím, ovlivňuje způsob, jakým zachází sám se sebou, a naopak" (Caritas in veritate, č. 51).
Nezapomínejme však, že krize jsou také příležitostí: jsou příležitostí poznat minulé chyby a poučit se z nich. Současná krize by nás měla přimět "proměnit to, co se děje ve světě, v osobní utrpení, a tak si uvědomit, jakým způsobem může každý přispět" (LS, č. 19). Je to také čas, kdy musíme změnit směr, změnit špatné návyky, abychom mohli snít, spoluvytvářet a jednat společně a dosáhnout spravedlivé a rovnoprávné budoucnosti. Je čas vytvořit novou formu univerzální solidarity založené na bratrství, lásce a vzájemném porozumění: solidarity, která si cení lidí více než zisku a která hledá nové způsoby chápání rozvoje a pokroku. A tak doufám a modlím se, abychom z této krize nevyšli stejní, jako jsme do ní vstoupili!
Poslední události nám ukázaly, že jsou to zejména naše děti, které pochopily rozsah a závažnost problémů, jimž společnost čelí, zejména klimatické krize. Musíme jim naslouchat s otevřeným srdcem. Musíme je následovat, protože jsou navzdory svému věku moudří.
Je čas snít ve velkém, přehodnotit své priority - čeho si vážíme, co chceme, o co usilujeme - a znovu naplánovat svou budoucnost a zavázat se, že budeme v každodenním životě jednat tak, jak jsme si vysnili. Je čas jednat, a to společně, právě teď!
František
Přeložil Petr Vacík