Papež na Piazza di Spagna v modlitbě za trpící

Salvatore Cernuzio - Vatikán

Ve spícím Římě, s teplotou 4° a oblohou stále zbarvenou mlhavou modří, přijelo auto s papežem Františkem na náměstí Piazza Mignanelli. Bylo asi 6.15 a na náměstí, kde stojí památník zasvěcený Neposkvrněnému početí Panny Marie, byli jen hasiči, několik majitelů obchodů, kteří vytahovali rolety, a malá skupinka fotografů a věřících, z nichž jeden prolomil ticho výkřikem: "Papeži Františku, uvidíme se ve 12 hodin na Svatopetrském náměstí!" Pomalým krokem a se skloněnou hlavou, s košíkem bílých růží v ruce, papež hned po vystoupení z auta zamířil k soše Panny Marie, aby jí vzdal hold v den slavnosti Neposkvrněného početí. Tam se papež na několik okamžiků zastavil v modlitbě, stál tam sám se sepjatýma rukama a prosil Pannu Marii o "zázrak uzdravení pro národy, které těžce trpí válkami a klimatickou krizí", uvedlo vatikánské tiskové středisko. Papež také požádal Pannu Marii o zázrak "obrácení, aby roztavila kamenná srdce těch, kdo staví zdi, aby se zbavili bolesti druhých". Hned poté se vydal do baziliky Santa Maria Maggiore, kde "pokračoval v modlitbě před ikonou Maria Salus Populi Romani".

Dlouhá tradice

Již 60 let je tradicí, že papežové přistupují k nohám mariánské sochy, která je římskému lidu tak drahá, a zastavují se u ní k modlitbě. Pandemie covidu a s ní spojená omezení však narušily sugestivní oslavu, která vždy shromažďovala velké davy lidí kolem římského biskupa. V loňském roce papež, aby se vyhnul davům, oznámil, že vzdá hold Neposkvrněnému početí Panny Marie soukromou formou a pak se za svítání vydal za všeobecného překvapení na náměstí. Také letos, uprostřed rostoucího počtu nakažených, bylo 27. listopadu oznámeno, že papež nebude předsedat tradičnímu obřadu na Piazza di Spagna, ale že vykoná "soukromý akt zbožnosti a bude se modlit k Panně Marii, aby chránila Římany, město, ve kterém žijí, a nemocné, kteří potřebují její mateřskou ochranu všude na světě".

Květiny a modlitby

Na druhou stranu si František nechtěl nechat ujít návštěvu madony, která stojí vysoko na starověkém římském sloupu, k němuž se podle tradice každoročně dostává policista s asi desetimetrovým žebříkem, aby na ruku Panny Marie zavěsil věnec s květinami. Papež položil k úpatí sochy další květiny, bílé růže, a zůstal - jak jsme řekli - v tiché modlitbě s pohledem upřeným vzhůru. Celkem necelých deset minut a pak zamířil do Santa Maria Maggiore se stejnou nenápadností, s jakou přišel. Několik lidí přítomných na náměstí - někteří z nich přišli kolem půl šesté ráno, pamětlivi loňského "překvapení" - zpoza zábran tleskalo a fotilo se z chytrých telefonů. "Papa Francesco, Svatý otče!" vykřikla nějaká žena. František se držel v stranou, ale ještě než nasedl do auta, chtěl přede dveřmi Palazzo Monaldeschi (sídla velvyslanectví) pozdravit španělskou velvyslankyni při Svatém stolci Maríi del Carmen de la Peña Corcuera a další úředníky, kterým řekl, že letos chtěl opět přijet v tuto neobvyklou dobu, aby zabránil případné nákaze mezi davem.

Starobylá oddanost

Od počátku svého pontifikátu Jorge Mario Bergoglio po vzoru svých předchůdců projevuje velkou úctu k mariánské památce, kterou vytvořili architekt Luigi Poletti a sochař Giuseppe Obici na počest dogmatu o neposkvrněném početí, vyhlášeného Piem IX. v roce 1854 konstitucí Ineffabilis Deus. Byl to sám papež Pius IX., kdo chtěl v Římě postavit sochu, která by tuto událost připomínala budoucím generacím. Vybral si místo, které se mu zdálo nejvhodnější, ale také nejsymboličtější: náměstí před španělským velvyslanectvím při Svatém stolci, protože právě v zemi na Pyrenejském poloostrově vzkvétala nejhlubší úcta k Neposkvrněnému početí. Ve Španělském paláci byl pak vybudován malý balkon, aby se papež mohl zúčastnit inaugurace.

Pro sochu byl použit římský sloup: kus mramoru o výšce asi 12 metrů a průměru 1,45 metru, který byl nalezen v roce 1777 při stavbě jedné z budov benediktinského kláštera Panny Marie na Martově Poli. Dílo financoval Ferdinand II., král Obou Sicílií, jako gesto smíření s církví. Položení základního kamene se uskutečnilo 6. května 1855 s požehnáním kardinála Giacoma Filippa Franzoniho, prefekta Propagandy Fide, jehož úřad se nachází přímo naproti památníku. Na vztyčení sloupu 18. prosince 1856 večer bylo zapotřebí dvou set hasičů a o osm měsíců později byla na vrchol umístěna bronzová socha Madony. Jako první zde vdal úctu papež Pius XII., který na svátek Neposkvrněného početí poslal bílé květy, a poté se 8. prosince 1953, při zahájení Mariánského roku, vydal na Piazza di Spagna osobně.

Akt úcty

Akt úcty, jak jej znají věřící, byl však nápadem Jana XXIII., který následovali všichni následující papežové. Prvním byl jeho přímý nástupce Pavel VI., který se modlil u nohou Panny Marie při příležitosti ukončení II. vatikánského koncilu (8. prosince 1965) nebo který k ní během ropné krize cestoval v kočáře. Jan Pavel II. a Benedikt XVI. také nikdy nevynechali schůzku, která měla přesný rozvrh: modlitba za přítomnosti představitelů města, položení květin a přečtení úryvku z Písma svatého. Tuto tradici udržuje i František, který k této scéně přidal zastávku v Santa Maria Maggiore, kde je uchovávána mariánská ikona "Salus Populi Romani", madona, kterou podle tradice namaloval svatý Lukáš, a která je považována za patronku celého Říma.

(vac)