Papež: Studium dějin je jako stavitelství mostů

Jana Gruberová – Vatican News

Historik, studující křesťanství, by měl dbát na to, aby pochopil bohatství různých skutečností, do nichž se v průběhu staletí vtělovalo a nadále vtěluje evangelium, a darovat tak lidstvu mistrovská díla, která odhalují plodné působení Ducha svatého v dějinách.  Dějiny církve jsou místem setkání a konfrontace, v němž se rozvíjí dialog mezi Bohem a lidstvem, vysvětloval papež.

„Váš výbor, který založil ctihodný Pius XII. s přáním, aby sloužil papeži, Svatému stolci a místním církvím, je jistě povinen podporovat studium historie, které je nezbytné pro utváření míru, jako způsob dialogu a hledání konkrétních a mírových východisek k řešení sporů a k hlubšímu poznání lidí a společností. Doufám, že historici přispějí svým výzkumem a analýzou dynamiky, která poznamenává lidské události, k odvážnému zahájení procesů konfrontace v konkrétních dějinách národů a států“.

Současná situace ve východní Evropě vám prozatím neumožňuje setkat se s některými z vašich obvyklých partnerů v rámci konferencí, na nichž již po desetiletí spolupracujete jak s Ruskou akademií věd v Moskvě, tak s historiky moskevského pravoslavného patriarchátu, pokračoval papež a dodal: Jsem si však jist, že budete schopni využít vhodných příležitostí k obnovení a zintenzivnění této společné práce, která bude cenným příspěvkem k posílení míru.

„Zatímco dějiny jsou často prostoupeny válečnými událostmi a konflikty, studium historie mě nutí přemýšlet o stavbě mostů, která umožňuje plodné vztahy mezi lidmi, mezi věřícími a nevěřícími, mezi křesťany různých vyznání. Z vašich zkušeností můžeme čerpat bohaté ponaučení, které potřebujeme, neboť je nositelem historické paměti. A ta je nutná k pochopení toho, o co jde při utváření dějin církve a lidstva: nabídnout možnost bratrského smíření, zahojení ran, opětovného začlenění včerejších nepřátel do společenství národů, jak to dokázali otcové zakladatelé sjednocené Evropy po druhé světové válce“.

V závěru František ocenil multikulturní, mezinárodní a multidisciplinární dynamiku Papežského výboru pro historické vědy, jehož členové v současnosti pocházejí ze čtrnácti zemí čtyř kontinentů, a jeho konferenční i publikační činnost: „Povzbuzuji vás, abyste se jí nadále věnovali, a to vždy otevření vůči horizontu dějin spásy, v němž lidské záležitosti takříkajíc „dýchají“, nabývají světla a odhalují širší význam“, loučil se papež.