Papež v L'Aquile: Smrt nemůže zlomit lásku, byť bolest zůstává
Salvatore Cernuzio - Vatikán
Papež hovořil o naději, bolesti a důstojnosti, ale také o "prozíravém odhodlání" k duchovní a materiální obnově, o "odolném" lidu L'Aquily, který i po třinácti letech stále trpí následky strašlivého zemětřesení z roku 2009, jež si vyžádalo přes 300 mrtvých a 1600 zraněných. Papež přijel kolem půl deváté ráno do hlavního města Abruzzo, kde dnes slaví Perdonanza Celestiniana, přičemž bude prvním papežem, který otevře Svatou bránu. Po přistání vrtulníku na atletickém hřišti zamířil František na centrální náměstí Piazza Duomo. Cestu na palubě bílého Fiatu 500L doprovází píseň věnovaná Salus Populi Aquilani, Panně ochránkyni obyvatelstva. Papeže přivítal kardinál Giuseppe Petrocchi spolu s místními představiteli, včetně prezidenta regionu Marca Marsilia.
Zaplněné náměstí Piazza Duomo
Všude kolem tisíce lidí za zábranami, kteří si pořizují fotografie z mobilních telefonů. Na parčíku a u paty bílého pódia, na němž se vyjímají transparenty se slovy z papežových vět jako "Odpuštění je lidské právo" nebo "Svět potřebuje mír", však pod stydlivým sluncem mává dav bílými a žlutými vatikánskými vlajkami a také žlutomodrou ukrajinskou. V první řadě stojí příbuzní obětí zemětřesení, které, jak řekl kardinál Petrocchi ve svém pozdravu, "způsobilo obrovskou zkázu a mnoho obětí". Za nimi stojí mladí skauti z Agesci, členové různých charitativních sdružení, laické skupiny a zástupci abruzzského vězeňského sektoru, včetně ústavních činitelů a vězňů.
Papežův vděk
František, který se na pódium dostal na invalidním vozíku, hovořil o "objetí" papeže "celému městu a diecézi L'Aquila". "Jsem rád, že jsem se ocitl mezi vámi," začal: "V této chvíli setkání s vámi, zejména s příbuznými obětí zemětřesení, chci vyjádřit svou blízkost jejich rodinám a celému vašemu společenství, které důstojně čelilo následkům této tragické události."
Papež děkuje především za "svědectví víry", které projevili obyvatelé L'Aquily:
Navzdory bolesti a zmatku, které patří k naší víře poutníků, jste upřeli svůj pohled na Krista, ukřižovaného a vzkříšeného, který svou láskou vykoupil bolest a smrt z nesmyslnosti.
"Smrt nemůže zlomit lásku"
František vzpomíná na dopis, který dostal od "jedné z vás", která mu vyprávěla, že "ztratila své jediné dvě dospívající děti". "Ježíš vás vrátil do náruče Otce, který nenechá padnout jedinou slzu nadarmo, ani jednu! Ale on je všechny shromažďuje ve svém milosrdném srdci," říká. V Božím srdci "jsou zapsána jména vašich blízkých, kteří přešli z času na věčnost", ujišťuje papež. "Společenství s nimi je živější než kdy jindy. Smrt nemůže zlomit lásku." Samozřejmě, dodává bez okolků:
Bolest je tu, krásná slova pomáhají, ale bolest zůstává. A slovy bolest nezmizí, jen blízkost, přátelství, náklonnost... Buď jsme lid Boží, nebo se takové bolestivé problémy neřeší.
Paměť a kořeny
Papež pochválil pečlivost, s jakou byla postavena kaple Paměti. Zdůraznil, že "paměť je silou lidu, a když je tato paměť osvícena vírou, nezůstává tento lid vězněm minulosti, ale kráčí v přítomnosti vstříc budoucnosti, zůstává vždy připoután ke svým kořenům a váží si minulých zkušeností, dobrých i špatných."
Vy, obyvatelé L'Aquily, jste prokázali odolnost. Díky tomu, že je zakořeněná ve vaší křesťanské a občanské tradici, jste dokázali ustát dopady zemětřesení a okamžitě zahájit odvážnou a trpělivou práci na obnově.
Společná obnova
Bylo třeba obnovit všechno: domy, školy, kostely. "Ale," zopakoval papež obyvatelům města, "víte, že se to děje společně s duchovní, kulturní a sociální obnovou občanského a církevního společenství. Osobní a kolektivní znovuzrození je darem Milosti a je také plodem odhodlání všech zúčastněných". "Společně", zdůrazňuje papež: "Ne malé skupiny, společně, všichni společně...".
Je nezbytné aktivizovat a posílit organickou spolupráci institucí a sdružených subjektů v součinnosti: pracovitá shoda, prozíravý závazek. Protože pracujeme pro děti, vnoučata, pro budoucnost.
Při této rekonstrukci si zvláštní pozornost zaslouží kostely, které jsou "dědictvím obce nejen ve smyslu historickém a kulturním, ale také ve smyslu identity". Tyto kameny jsou totiž "prodchnuty vírou a hodnotami lidí a chrámy jsou také hybnými místy jejich života, jejich naděje," říká papež František.
Příliš mnoho obětí ve věznicích
A když už mluvíme o naději, poděkoval delegaci z vězeňského prostředí, zejména vězňům, kteří jsou také "znamením naděje".
I ve věznicích bylo mnoho, příliš mnoho obětí. Dnes jste zde znamením naděje na lidskou a společenskou obnovu. Děkuji!
Odtud pochází požehnání a pozdrav v abruzském dialektu: "Jemonnanzi!", "Jdeme vpřed".
Soukromá návštěva katedrály
Při tónech Salve Regina, stále na invalidním vozíku, se papež přesunul do katedrály, aby soukromě navštívil toto místo, které je stále znetvořené ranami zemětřesení. S ochrannou přilbou na hlavě papež František pozdravil hasiče a všechny, kdo pracují na rekonstrukci, a vypravil se společně s nimi na různá místa, kde se pracuje na tom, aby tato starobylá barokní stavba znovu zazářila.
