Papež: Válečné využití atomové energie je zločinem

Andrea De Angelis – Vatican News  

Zločin. Papež jasně odsuzuje využívání jaderné energie k nemírovým účelům. Na svém účtu @Pontifex na Twitteru shrnul své myšlenky: "Chtěl bych znovu zdůraznit, že využívání atomové energie pro válečné účely je dnes více než kdy jindy zločinem nejen proti člověku a jeho důstojnosti, ale i proti jakékoli možnosti budoucnosti v našem společném domově.

Františkovo poselství přichází u příležitosti Mezinárodního dne za úplnou likvidaci jaderných zbraní a znovu zdůrazňuje naléhavou potřebu nalézt alternativní a okamžité řešení k odstrašujícímu účinku tohoto typu zbraní, přičemž mezinárodní společenství je vyzýváno k nalezení tohoto řešení. Válka na Ukrajině zhoršila systém, v němž jaderné zbraně hrály a stále hrají významnou roli na světové geopolitické šachovnici. Je to cesta, která může celé lidstvo dovést do propasti sebezničení. Dnešní den, který se na popud Organizace spojených národů slaví od roku 2013 vždy 26. září, je dalším podnětem k urychlenému zamyšlení.

Odzbrojující aktuálnost

Nikdy nebylo jaderné odzbrojení tak aktuální jako v roce 2022. Před dvěma dny uplynulo sedm měsíců od začátku války na Ukrajině, která se navíc v roce 1994 vzdala svého (třetího největšího) jaderného arzenálu. Jde o konflikt, v němž Moskva po Kremlem požadovaném referendu v okupovaných ukrajinských regionech, které většina mezinárodního společenství neuznává, opět vyhrožuje použitím jaderných zbraní. Ve světě, v němž muži a ženy žijí "pod tlakem", v projekci budoucnosti tvořené stroji a roboty, které dávají iluzi "věčného mládí", se stále více prosazuje myšlenka "konečné katastrofy, která nás vyhladí", a to je to, "co se stane v případě atomové války", řekl papež během katecheze při generální audienci 16. března v narážce na opakované jaderné hrozby, které se objevily v prvních týdnech konfliktu na Ukrajině. "Den poté" - pokud ještě budou existovat dny a lidé - bude třeba začít od začátku. Znamenalo by to všechno zničit a začít znovu od nuly," dodal František.

Odzbrojení není slabost

O tři měsíce později, 21. června 2022, papež svou výzvu zopakoval v poselství velvyslanci Alexandru Kmenttovi, předsedovi prvního zasedání členských států Smlouvy o zákazu jaderných zbraní, které se v té době konalo ve Vídni. František při této příležitosti znovu vyzval k "umlčení všech zbraní a odstranění příčin konfliktů prostřednictvím neúnavného vyjednávání". "Ti, kdo vedou válku, zapomínají na lidskost," zopakoval a zdůraznil, že "mír je nedělitelný, a aby byl skutečně spravedlivý a trvalý, musí být všeobecný". Domnívat se, že bezpečnost a mír jedněch není spojena s kolektivní bezpečností a mírem druhých, je ošidné a sebezničující. Podle papeže lze tedy jadernou energii dobře definovat jako "násobič rizik", který "poskytuje pouze iluzi jakéhosi míru: snaha bránit a zaručit stabilitu a mír prostřednictvím falešného pocitu bezpečí a rovnováhy strachu, udržované mentalitou strachu a nedůvěry, nevyhnutelně končí otrávením vztahů mezi národy a znemožněním každé možné formy skutečného dialogu". Vlastnictví atomových zbraní navíc snadno vede k hrozbě jejich použití: stává se pak "druhem vydírání", řekl František, "které by mělo být odporné svědomí lidstva".

Modlitba k Marii

Nedávno papež ve svém projevu k účastníkům plenárního zasedání Papežské akademie věd připomněl prosbu, kterou svatý Jan Pavel II. adresoval Panně Marii, aby planeta nepoznala hrůzu jaderného konfliktu:

Vážné obavy vzbuzují četné ozbrojené konflikty, které probíhají. Řekl jsem, že to byla třetí světová válka "po částech". Dnes snad můžeme říci "totální" - a rizika pro lidi a planetu jsou stále větší. Svatý Jan Pavel II. děkoval Bohu za to, že na Mariinu přímluvu byl svět uchráněn před atomovou válkou. Bohužel se musíme i nadále modlit kvůli tomuto nebezpečí, které mělo být již dávno zažehnáno.

Papež také zdůraznil, že "vědecké úspěchy tohoto století musí být vždy vedeny požadavky bratrství, spravedlnosti a míru a pomáhat řešit velké výzvy, kterým lidstvo a jeho životní prostředí čelí".

Mírové využití jaderné energie

Svatý stolec při nesčetných příležitostech vyjádřil svůj rozhodný nesouhlas s používáním a držením jaderných zbraní. Před necelým rokem například kardinál státní sekretář Pietro Parolin připomněl, že pandemie "nám dává cennou lekci", a sice že "je nutné přehodnotit naše pojetí bezpečnosti", které "nemůže být založeno na hrozbě vzájemného zničení a strachu, ale musí najít svůj základ ve spravedlnosti, integrálním lidském rozvoji, respektování lidských práv, péči o stvoření, podpoře vzdělávacích a zdravotnických zařízení, dialogu a solidaritě". Učinil tak tím, že videoposelstvím zahájil konferenci "Konverze jaderných zbraní? Ano!", pořádané "Výborem pro civilizaci lásky", která se konala v tiskovém sále Sacro Convento v Assisi. Papežská akademie věd vydala v dubnu 2022 dlouhé prohlášení o prevenci jaderné války, v němž vyjmenovala rizika, která by přinesla celému lidstvu. Devět akčních bodů a čtyři výzvy národním a náboženským vůdcům, vědcům a mužům a ženám ze všech částí světa, aby věda pomohla žít v míru a omezila zvrácenost svých výdobytků. Nedávno Vatikán vyzval státy ke spolupráci v oblasti mírového využití jaderné energie. Arcibiskup Gabriele Caccia, vedoucí delegace Svatého stolce, vystoupil 8. srpna v New Yorku na konferenci OSN o revizi Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a zopakoval své přesvědčení, že atomová energie by měla být využívána pouze pro mírové účely.

Františkovy neustálé výzvy

"Využití atomové energie pro válečné účely je nemorální, stejně jako je nemorální držení atomových zbraní, jak jsem řekl před dvěma lety. Budeme za to souzeni." To je jistě jedna z nejsilnějších pasáží papežova projevu u památníku míru v Hirošimě. Již při audienci v roce 2017 účastníkům konference "Perspektivy pro svět bez jaderných zbraní a pro integrální odzbrojení" papež zdůraznil, že používání jaderných zbraní i jejich "samotné držení" je třeba "rozhodně odsoudit", a podobná slova pronesl téhož roku na tiskové konferenci při zpátečním letu z apoštolské cesty do Myanmaru a Bangladéše. U příležitosti 53. světového dne míru, který se slavil 1. ledna 2020, František znovu poukázal na nebezpečí jaderných zbraní. "Nemůžeme předstírat, že udržujeme stabilitu ve světě skrze strach z vyhlazení, ve velmi nestabilní rovnováze, zavěšené na pokraji jaderné propasti," napsal, "uzavřené ve zdech lhostejnosti, kde se přijímají socioekonomická rozhodnutí, která otevírají cestu dramatům lidského a tvůrčího plýtvání, místo aby se navzájem střežila."