Papež promluvil k diplomatickému sboru
Salvatore Cernuzio - Vatican News
Válka na Ukrajině a "stopa smrti a zkázy", kterou za sebou zanechává, přičemž lidé umírají nejen kvůli bombardování, ale také hladem a zimou. Politické a sociální napětí v Brazílii, ale také v Peru a na Haiti, násilí mezi Izraelci a Palestinci, trest smrti v Íránu, vyloučení žen ze vzdělávání v Afghánistánu. A pak dramata sužované Sýrie a Jemenu s obyvatelstvem decimovaným nášlapnými minami, terorismus v Africe, konflikty na jižním Kavkaze, sociální, ekonomická a politická krize v Libanonu, tragédie migrace, která změnila Středozemní moře ve hřbitov.
Třetí světová válka
Ve svém dlouhém projevu k diplomatickému sboru akreditovanému u Svatého stolce, který papež přijal na audienci tradičně na začátku roku, skládá střípky konfliktů a napětí, které se dnes odehrávají na pěti kontinentech. Vzniká obraz "třetí světové války", která již není rozdělena na části, ale je globální, "konflikty se přímo dotýkají jen některých oblastí planety, ale v podstatě se týkají všech”.
Slábnoucí demokracie
Tváří v tvář tomuto scénáři nás papež žádá, abychom společně budovali mír a oživili demokracii, která v důsledku "rostoucí politické a sociální polarizace" v různých zemích slábne spolu s "možnostmi svobody, které umožňuje, i když se všemi omezeními lidského systému". Peru, Haiti a v posledních hodinách i Brazílie, jak se ukázalo při včerejším útoku na institucionální místa, jsou příkladem "nálože napětí a forem násilí", které taková polarizace přináší.
Vždy je třeba překonat stranickou logiku a pracovat na budování společného dobra.
Dohoda s Čínou
Papež František v úvodu svého zamyšlení, které je "výzvou k míru ve světě, v němž narůstají rozdělení a války", děkuje velvyslancům za jejich kondolence k úmrtí Benedikta XVI. A rovněž se zmiňuje o prodloužení prozatímní dohody o jmenování biskupů mezi Čínou a Svatým stolcem.
Doufám, že se tato spolupráce bude rozvíjet ve prospěch života katolické církve a dobra čínského lidu.
Pod hrozbou jaderných zbraní jsme všichni vždy poražení!
Papež se pak v myšlenkách vrátil k encyklice Pacem in terris, jejíž 60. výročí si právě připomínáme a kterou napsal Jan XXIII. v době, kdy ještě hrozilo nebezpečí jaderné války kvůli kubánské raketové krizi. "Lidstvo bylo jen krůček od vlastního zániku, pokud by nezvítězil dialog. Bohužel i dnes je jaderná hrozba stále aktuální a vrhá svět do strachu a úzkosti," zdůrazňuje František. Proto opakuje, že "držení atomových zbraní je nemorální", protože, jak poznamenal Roncalli, "není vyloučeno, že nepředvídatelná a nekontrolovatelná událost může zažehnout jiskru, která uvede do pohybu válečnou mašinérii".
Pod hrozbou jaderných zbraní jsme všichni vždy poražení!
Z tohoto hlediska papež František vyjadřuje zvláštní znepokojení nad patovou situací v jednáních o íránské jaderné dohodě a doufá v brzké řešení pro "bezpečnější budoucnost”.
K válce na Ukrajině
Papež dále hovoří o Ukrajině a odsuzuje útoky na civilní infrastrukturu, které "vedou k tomu, že lidé přicházejí o život nejen kvůli bombám a násilí, ale také kvůli hladu a zimě".
Dnes nemohu než znovu vyzvat k okamžitému ukončení tohoto nesmyslného konfliktu, jehož dopady se dotýkají celých regionů, a to i mimo Evropu, protože má dopad na výrobu energie a potravin, zejména v Africe a na Blízkém východě.
Trest smrti
Papež nezapomíná ani na další dějiště napětí. Především Írán, kde se stále praktikuje trest smrti (před několika dny došlo k dalším popravám) po demonstracích požadujících větší respekt k důstojnosti žen.
Trest smrti nelze používat k domnělé státní spravedlnosti, protože neodrazuje ani nenabízí spravedlnost obětem, ale pouze podněcuje touhu po pomstě. Vyzývám proto, aby byl trest smrti, který je vždy nepřípustný, protože útočí na nedotknutelnost a důstojnost osoby, zrušen v legislativě všech zemí světa. Nesmíme zapomínat, že do poslední chvíle se člověk může obrátit a změnit.
Dvoustátní řešení
Pohled se pak rozšiřuje a směřuje do Sýrie, země stále sužované chudobou a sankcemi: "Znovuzrození této země musí proběhnout prostřednictvím nezbytných reforem, včetně ústavních," říká papež. Se stejnou úzkostí ukazuje na rostoucí násilí mezi Palestinci a Izraelci, které způsobuje oběti a "naprostou vzájemnou nedůvěru". František vyzývá k zaručení a respektování statusu quo v Jeruzalémě a zároveň opakuje postoj, který Svatý stolec již vyjádřil, a vyjadřuje jasné přání:
Kéž orgány Státu Izrael a Státu Palestina najdou odvahu a odhodlání k přímému dialogu s cílem uskutečnit dvoustátní řešení ve všech jeho aspektech v souladu s mezinárodním právem a všemi příslušnými rezolucemi OSN.
Dramata v Africe, na Kavkazu a Blízkém východě
Papež se pak ve svém projevu zmiňuje o situaci v Demokratické republice Kongo, kam se koncem ledna vydá jako "poutník míru" a kde doufá, že násilí na východě země ustane. Papež se rovněž připojuje k volání obyvatel Jižního Súdánu po míru. Dále vyzývá k "příměří" na jižním Kavkaze a žádá "propuštění vojenských a civilních vězňů". Pokud jde o Jemen, papež František odsuzuje úmrtí civilistů kvůli nášlapným minám navzdory příměří, zatímco pokud jde o Etiopii, naléhá na mezinárodní společenství, aby posílilo svůj závazek řešit humanitární krizi. Nechybí obavy z dramat, která prožívají obyvatelé Burkiny Faso, Mali a Nigérie, a naděje, že transformační procesy probíhající v Súdánu, Mali, Čadu, Guineji a Burkině Faso budou probíhat "s respektem k legitimním aspiracím zúčastněných obyvatel". Papež bolestně zmiňuje Myanmar, "který již dva roky zažívá násilí, bolest a smrt", a také Korejský poloostrov, pro který doufá, že "se podaří vybudovat tolik vytoužený mír a prosperitu”.
Integrální odzbrojení
"Všechny konflikty však poukazují na smrtící důsledky neustálého utíkání se k výrobě nových a stále dokonalejších zbraní, někdy zdůvodňované tím, že pokud je dnes možný mír, může to být pouze mír založený na rovnováze sil," říká papež.
Je nutné tuto logiku narušit a vydat se cestou integrálního odzbrojení, protože tam, kde se rozmáhají nástroje smrti, není možný mír.
Respekt k ženám, které jsou chápány jako “občané druhé kategorie”
Římský biskup vyzývá, abychom "znovu spřádali vlákna míru" a začali znovu od pravdy, spravedlnosti, svobody a solidarity. Říká, že především musíme respektovat lidskou osobu "s jejím právem na existenci a tělesnou integritu". Tato myšlenka se týká zejména žen, které jsou i dnes v mnoha zemích považovány za "občany druhé kategorie" nebo jsou "předmětem násilí a zneužívání a je jim upírána možnost studovat, pracovat, projevovat své nadání, přístup ke zdravotní péči a dokonce i k jídlu".
Ženy mohou nabídnout svůj nenahraditelný přínos společenskému životu a být hlavními spojenci míru.
Potraty
Mír také vyžaduje, abychom bránili život, dobro, které je dnes ohroženo "až příliš často už v děloze, což potvrzuje údajné právo na potrat", říká papež Bergoglio. "Nikdo si však nemůže nárokovat práva na život jiné bytosti, jiného člověka, zejména je-li bezbranný, a tudíž zbavený jakékoli možnosti obrany." Apeluje na "svědomí mužů a žen dobré vůle, zejména těch, kteří mají politickou odpovědnost, aby se zasadili o ochranu práv nejslabších a vymýtili kulturu zavrhování, která se bohužel týká i nemocných, postižených a starých lidí”.
Strach z života
V podstatě, poznamenává František, jde o "strach" ze života, stejný strach, který vyvolává strach z založení rodiny a přivedení dětí na svět. Itálie je příkladem "nebezpečného poklesu porodnosti", upozorňuje papež. "Strach je živen neznalostí a předsudky, které snadno přerostou v konflikt," dodává.
Výchova: protilátka na strach
Protilátkou je výchova: "Výchova vždy vyžaduje integrální respekt k člověku a jeho přirozené fyziognomii a vyhýbá se vnucování nového a zmateného pohledu na člověka.
Je nepřijatelné, aby byla část obyvatelstva vyloučena ze vzdělávání, jak se to děje afghánským ženám.
Ještě k tématu vzdělávání papež důrazně apeluje na státy: "Mějte odvahu zvrátit zahanbující a asymetrický vztah mezi veřejnými výdaji na vzdělávání a prostředky určenými na zbrojení!”.
Náboženská svoboda
Stejně důrazně vyzývá k všeobecnému uznání náboženské svobody, protože "je znepokojující, že existují lidé, kteří jsou pronásledováni jen proto, že veřejně vyznávají svou víru. A to i v zemích, kde křesťané netvoří menšinu.
Náboženská svoboda, kterou nelze redukovat na pouhou svobodu kultu, je jedním z minimálních požadavků nezbytných pro důstojný život a vlády mají povinnost ji chránit a zaručit každému člověku v souladu se společným dobrem možnost jednat podle svého svědomí i ve veřejném životě a při výkonu svého povolání.
Náboženství je totiž "účinnou příležitostí k dialogu a setkávání mezi různými národy a kulturami", ujišťuje papež František a připomíná tak dokument o lidském bratrství podepsaný v roce 2019 v Abú Zabí.
Multilateralismus
Tento rozdělený svět potřebuje spravedlnost, která se konkrétně projevuje v multilateralismu, jenž je rovněž v krizi, jak ukázal konflikt na Ukrajině: "To vyžaduje reformu orgánů, které umožňují jeho fungování, aby skutečně reprezentovaly potřeby a citlivost všech národů a vyhnuly se mechanismům, které dávají některým větší váhu na úkor jiných".
Nejde tedy o vytváření aliančních bloků, ale o vytváření příležitostí k dialogu pro všechny.
Ideologická kolonizace a jediný názor
"Společně lze vykonat tolik dobrého," ujišťuje papež František, stačí si vzpomenout na "chvályhodné iniciativy" ve prospěch migrantů a odzbrojení nebo v boji proti chudobě a změně klimatu. "V poslední době se však různá mezinárodní fóra vyznačují rostoucí polarizací a snahou vnucovat jediný názor, což brání dialogu a marginalizuje ty, kteří mají jiný názor." Hrozí riziko "směřování, které stále více nabývá podoby ideologického totalitarismu, který," říká římský biskup, "podporuje netoleranci vůči těm, kdo se nehlásí k údajným 'pokrokovým' postojům, které ve skutečnosti zřejmě vedou spíše k všeobecnému úpadku lidskosti, k porušování svobody myšlení a svědomí".
František je v minulosti nazval "formami ideologické kolonizace". Ty podle něj vytvářejí "přímou vazbu mezi poskytováním hospodářské pomoci a přijímáním těchto ideologií". Napínají vnitřní diskusi v mezinárodních organizacích a vytvářejí "silové vztahy".
O kolonizaci papež hovoří také v souvislosti s dramaty, která prožívá původní obyvatelstvo. Dramata, která, jak vzpomíná, mohl zažít na vlastní kůži během své červencové cesty do Kanady. "Vyloučení a vzájemné veto vedou jen k dalšímu rozdělení," říká.
Pomoc migrantům
Nakonec papež vyzývá k solidaritě, dílené solidaritě, protože, jak nás naučila pandemie, "nikdo se nemůže zachránit sám".
Žijeme ve světě, který je natolik propojený, že činy každého z nás mají nakonec dopad na všechny.
Papež vyzývá zejména k většímu a cílenějšímu nasazení v otázce migrace. Řešit ji jako "otázku, u níž je možné postupovat v 'libovolném pořadí', je nepřijatelné". Stačí se podívat na Středozemní moře:
Tyto zničené životy jsou symbolem ztroskotání naší civilizace.
"V Evropě je naléhavě nutné posílit regulační rámec prostřednictvím schválení nového paktu o migraci a azylu, aby bylo možné provádět odpovídající politiky pro přijímání, doprovod, podporu a integraci migrantů," říká František.
Důstojnost práce a nasazení se pro společný domov
Vyzývá také k "navrácení důstojnosti podnikání a práce, k boji proti všem formám vykořisťování, které s pracovníky nakládají jako se zbožím", a k péči o společný domov vzhledem k dopadům klimatických změn, které způsobují zkázu, jako se to stalo v Pákistánu.
Bližní není nepřítel, kterého máme porazit
"Budování míru vyžaduje, aby nebylo místo pro poškozování svobody, celistvosti a bezpečnosti jiných národů, bez ohledu na jejich územní rozsah nebo obranyschopnost," uzavírá. "To je možné, pokud v jednotlivých komunitách nepřevládá kultura útlaku a agrese, která vede k tomu, že se na bližního díváme jako na nepřítele, s nímž je třeba bojovat, a ne jako na bratra, kterého je třeba přijmout a obejmout."
