Deset let pontifikátu v deseti slovech: Chudí a odepisovaní
Alver Metalli*
V jednom ze svých prvních rozhovorů ve funkci papeže Bergoglio zdůraznil, jak zásadní je v jeho pontifikátu perspektiva „decentralizovaných“ lidí. Drogově závislé, oběti obchodu s lidmi, přistěhovalce, prostitutky a celou řadu týraných lidí poznal na vlastní kůži během let strávených v Buenos Aires.
Začátkem roku 2015 to řekl malému lokálnímu časopisu s amerikanizujícím názvem „Carcova News“. Tam předestřel pojem, který předznamenal jeho budoucí vizi: periferie. Řekl, že v míře, v jaké se vzdalujeme od centra, objevujeme „další věci, a když se na centrum díváme z těchto nově objevených věcí, z nových míst, z těchto periferií, vidíme, že realita je jiná“. Tvrdil, že nejlépe se na ni lze dívat z okraje. 'Včetně reality člověka, existenciální periferie nebo reality jeho myšlení'.
V této souvislosti také poukazoval na komplex myšlenek konkrétního člověka: „Můžeš mít velmi strukturované myšlení, ale když jsi konfrontován s někým, kdo nemyslí jako ty, musíš nějak hledat důvody, které by tuto tvou myšlenku podpořily; začíná debata a periferie myšlení druhého člověka tě obohacuje“. Tímto výrokem zdůraznil rozměr svého pontifikátu, který měl právě v Argentině svou jednoznačnost. Stejně jako když slavnostně otevřel první domov pro léčbu z drogových závislostí, kterým se v této jihoamerické zemi říká Hogar. Učinil tak na Zelený čtvrtek v březnu 2008, kdy v zalidněné chudinské čtvrti hlavního města, kterou často navštěvoval, umyl nohy sedmi mladým lidem, kteří nastupovali cestu drogového odvykání.
Byl to začátek procesu, jak říkával při jiných příležitostech, který se od té doby nikdy nezastavil, procesu, v jehož rámci se počet těchto domovů znásobil na dnešních více než dvě stě. Protože počáteční zájem o vysvobození obětí z otroctví drog narazila na vážný problém, který byl v městských marginalizovaných oblastech rozšířenější než jinde.
Domovy, hogary, mezitím vyrostly všude a navštěvují je tisíce mladých lidí. Postupem času se v nich zdokonalila metoda léčby, která se skládá z postupných kroků v rámci spořádaného soužití, působení různých odborníků na pomoc při léčbě závislostí a silných vazeb na komunitu ve čtvrtích a slumech, do nichž jsou tyto terapeutické domovy zasazeny.
Tito lidé, kteří do nich vešli zlomeni a vyšli z nich obnoveni, tisíce mladých lidí, kteří spatřili světlo na konci tunelu, který je chtěl pohltit, zahájili v roce 2022 pouť po celé Argentině, která skončila v předvečer 13. března v bazilice v Lujánu, náboženském a všeobecném srdci této země. Dlouhá karavana tak urazila čtyři tisíce kilometrů, dotkla se patnácti provincií od horkého severu po arktický jih, asi čtyřiceti měst, sedmi svatyní, věznic, škol, dělnických čtvrtí, domorodých komunit, nemocnic a obsadila náměstí a sportoviště, aby předala poselství, které je spíše vizuální než rozumové: že je možné uniknout ze spárů drog.
Mnohé zaznělo také na summitu latinskoamerické církve v brazilské Aparecidě v roce 2007, kterého se Bergoglio zúčastnil a který ho podle mnoha komentátorů vystřelil na papežský stolec. V tomto okamžiku bylo cosi prorockého, co bude charakterizovat celý průběh jeho papežství. Ústřední místo v poslání církve zaujímá chudoba a ony formy nouze, které moderní společnost jen rozmnožila, čímž se opět vracejí slova, která zazněla na začátku: obchod s lidmi, prostituce, emigrace, drogy. Biskupové Latinské Ameriky, kteří se sešli v brazilské svatyni, uznali, že posledně jmenované, drogy, jejich šíření, jejich konzumace, drama drogové závislosti, již mají kvalitu pandemie, stejně jako ta, která zasáhne kontinent o patnáct let později, pandemie, kterou stejně jako covid vylíčili „jako olejovou skvrnu, která napadá všechno“, jak se uvádí v bodě 422 závěrečného dokumentu vypracovaného komisí, jíž předsedal Bergoglio, „neuznává žádné hranice, ani zeměpisné, ani lidské, a napadá bohaté i chudé země, mladé lidi, dospělé i staré, muže i ženy“.
* Novinář a spisovatel, v roce 1987 se přestěhoval do Latinské Ameriky, v současné době žije v chudinské čtvrti na předměstí Buenos Aires.
