Papež k dětem s postižením: Kráčet vpřed realitou je čiré evangelium
Jana Gruberová – Vatican News
Papeže Františka přivítal ředitel střediska György Inotay a ukázal mu vnitřní vybavení tohoto zařízení, včetně moderních rehabilitačních sálů, tělocvičny, bazénu, dílen a učeben. Poté papeže doprovodil do hlavního sálu, kde jej očekávali slavnostně oblečení obyvatelé centra, zpívající písně za klavírního doprovodu. Atmosféra je velice důstojná a kultivovaná a již z přítomnosti klavírního křídla je patrné, že umění se zde přikládá významná role, jak poté dokazuje jeden z nevidomých mladých mužů při klavírním sólu. Ředitel centra papeže pozdravil františkánskou modlitbou a Svatý otec poté pronesl spontánní pozdrav:
„Velice vám všem děkuji za přijetí a vlídnost. Děkuji za vaše zpěvy, gesta, za vaše oči. Děkuji, pane řediteli, protože jste toto setkání zahájil modlitbou sv. Františka, která je životním programem: tento světec totiž prosí o milost, abychom dokázali něco učinit tam, kde to lze, když se něčeho nedostává. A to na cestě realitou takovou, jaká je. Nést vpřed tuto realitu, aby putovala dál, je čiré evangelium. Ježíš přišel, aby nesl vpřed realitu takovou, jaká byla. Bylo by jednodušší vybrat si některé myšlenky, ideologie, pokračovat v nich a nedbat na realitu. Avšak taková je cesta evangelia, Ježíšova cesta.“
Řekl papež uživatelům a personálu Institutu bl. Lászla Batthyány-Strattmanna, který před jedenačtyřiceti lety založila a až do své smrti (roku 2021) řídila pedagožka a nevidomá řeholnice Anna Fehérová. Středisko pro děti se zrakovým postižením původně sídlilo v bytě o rozloze sta metrů čtverečních, avšak když jeho kapacity nestačily, za pomoci Kolpingova díla a Maďarské biskupské konference se přestěhovalo (1989) do stávající, mnohem rozlehlejší a moderní budovy, kde poskytuje péči rovněž dětem a mladým lidem s jinými druhy postižení.
Institut nese jméno blahoslaveného maďarského očního lékaře Lászla Batthyány-Strattmanna, který se narodil ve šlechtické rodině roku 1870. Ve dvanácti letech jej bolestně poznamenala ztráta matky, což jej přivedlo k rozhodnutí vystudovat medicínu a poskytovat bezplatnou lékařskou péči. V roce 1900 získává lékařský diplom ve Vídni a již o dva roky později zakládá první nemocnici, po níž následovala roku 1915 druhá na rodovém hradě Körmend. V žádném z těchto zařízení se nevyžaduje platba – resp. jejich zakladatel o jednu „odměnu“ prosí: o modlitbu Otče náš, a to nikoli proto, že by se považoval za všemohoucího, ale protože sám sebe vnímal jako pouhý nástroj v Božích rukou.
Mnozí Batthyány-Strattmannovi pacienti jej už za jeho života považovali za světce. Tento lékař nejposlednějších zemřel po více než ročním utrpení 22. ledna 1931 ve Vídni a byl pohřben v rodinné hrobce v Güssingu. Proces jeho blahořečení byl zahájen v roce 1944, ale posléze upadl v zapomnění. Teprve po vědecky nevysvětlitelném uzdravení muže, který trpěl nevyléčitelnou rakovinou a který prosil László Batthyányho-Strattmanna o přímluvu, se v procesu pokračovalo a byl korunován beatifikací v roce 2003.
Dodejme, že po odjezdu z Institutu pro děti s postižením se papež František zastavil v sousední farnosti, aby se individuálně pozdravil se skupinou asi sta dětí a mladých lidí, kteří na něj čekali venku, modlili se a zppívali. Spolu s nimi byli přítomni i někteří místní obyvatelé.
