Papež vyzdvihl vlastnosti misionáře: pokoru, radost a úžas
Christopher Wells – Vatican News
Papež František se v sobotu setkal s věřícími z italské diecéze Crema a připomněl misionářskou činnost P. Alfreda Cremonesiho, který před sedmdesáti lety zemřel mučednickou smrtí v Barmě (dnes známé jako Myanmar). Setkání se mělo původně uskutečnit po blahořečení bl. Alfreda v roce 2019, ale bylo odloženo kvůli koronavirové pandemii.
P. Alfredo Cemonesi byl zavražděn v malé horské vesnici Donoků vládními vojáky, kteří se domnívali, že pomáhá povstalcům bojujícím za nezávislost Barmy. „Jak víte, [Myanmar] je sužovaná země... kterou nosím ve svém srdci“, řekl při dnešní audienci papež František a vyzval k modlitbám za tuto zemi. Svatý otec poté ve své promluvě poukázal na houževnatost, s níž otec Alfredo vykonával svou službu, „obětoval se bez vypočítavosti a nešetřil se pro dobro svěřeného lidu“.
Papež František poznamenal, že otec Alfredo byl příkladem vlastností své rodné Cremy, zejména „pevné zbožnosti, velkorysé práce, prostého života a misionářského zápalu“. Tyto ctnosti podle něj přetrvávají i dnes, a to nejen v misionářích, jako je P. Andrea Mandonico, který byl audienci přítomen, či P. Pierluigi Maccalli, držený dva roky v zajetí v Nigeru a Mali; ale také v obyvatelích Cremy.
Papež František pak připomněl některá slova otce Alfreda a poukázal na misionářského ducha, v němž Bůh působí skrze misionáře. Misionáři sami by se měli vyznačovat „pokorou, radostí a úžasem“. Papež zakončil svůj proslov povzbuzením věřících z Cremy, aby „pokračovali ve své komunitní cestě s nasazením a nadšením“. A vyzval je, aby pěstovali společenství, spolupráci, přijetí a začleňování, vzdělávání mladých a starostlivost o seniory, chudé a nemocné, jakož i péči o stvoření.
