Papežovo kázání ve vězení na Zelený čtvrtek
Vatican News
Liturgie ve věznici pro mladistvé se účastnilo asi 100 osob, z toho asi 50 vězněných ve věku 14-25 let. Dvanácti z nich papež uprostřed liturgie umyl nohy.
Před mytím nohou papež pronesl krátké improvizované kázání jako úvod k tomu, co chtěl udělat.
PAPEŽ FRANTIŠEK
Docela zaujme, jak Ježíš den před svým ukřižováním dělá toto gesto. Mytí nohou, to bylo v té době zvykem, protože ulice byly prašné, lidé přicházeli zvenčí a při vstupu do domu, před hostinou, před setkáním, se jim myly nohy. Ale kdo jim myl nohy? Otroci, protože to byla otrocká práce. Představte si, jak byli učedníci překvapeni, když viděli, že Ježíš začal dělat toto gesto otroka. Ale on to dělá proto, aby pochopili poselství příštího dne, že zemře jako otrok, aby zaplatil dluh nás všech. Kdybychom těmto Ježíšovým věcem naslouchali, život by byl tak dobrý, protože bychom si navzájem spěchali na pomoc, místo abychom se navzájem podváděli a využívali, jak nás učí chytráci. Je tak krásné pomáhat si navzájem, podat si ruku: jsou to lidská, univerzální gesta, která vycházejí z ušlechtilého srdce. A Ježíš nás tomu chce dnes touto slavností naučit: ušlechtilosti srdce. Každý z nás si může říci: "Ale kdyby papež věděl, co mám v sobě...". Ale Ježíš to ví a miluje nás takové, jací jsme, a myje nám nohy. Ježíš se nikdy nebojí našich slabostí, nikdy se nebojí, protože už zaplatil, chce nás jen doprovázet, chce nás vzít za ruku, aby pro nás život nebyl tak těžký. Udělám stejné gesto umývání nohou, ale není to folklorní záležitost, ne. Považujme to za gesto, které oznamuje, jak bychom měli být my, jeden s druhým. Ve společnosti vidíme, kolik lidí využívá druhé, kolik lidí je zahnaných do kouta a nemůže se z něj dostat. Kolik nespravedlnosti, kolik lidí bez práce, kolik lidí, kteří pracují a dostávají poloviční plat, kolik lidí, kteří nemají peníze na léky, kolik rozvrácených rodin, tolik špatných věcí... A nikdo z nás nemůže říct: "Já naštěstí nejsem takový", víte? - "Když nejsem takový, tak je to díky Boží milosti!"; každý z nás může uklouznout, každý z nás. A toto vědomí, tato jistota, že každý z nás může uklouznout, nám dává důstojnost - slyšte to slovo: "důstojnost" toho, že jsme hříšníky. A právě tak nás chce Ježíš mít, a proto nám chtěl umýt nohy a říct: "Přišel jsem vás zachránit, abych vám sloužil". Nyní udělám totéž jako připomínku toho, co nás Ježíš učil: Pomáhejte si navzájem. A tak je život krásnější a my můžeme takto pokračovat. Při mytí nohou - doufám, že to zvládnu, protože nemůžu dobře chodit - ale při mytí nohou si říkáte: "Ježíš mi umyl nohy, Ježíš mě zachránil, a já mám teď tyhle potíže". Ale to přejde, Bůh je vždycky vedle vás, nikdy vás neopustí, nikdy. Přemýšlejte o tom.
