Papež František přijal ve Vatikánu ukrajinského prezidenta Zelenského
Salvatore Cernuzio – Vatican News
Jedná se o druhé osobní setkání po audienci v roce 2020; první od vypuknutí konfliktu na Ukrajině. Téměř patnáct měsíců po prvním ruském útoku na Kyjev přijímá papež František prezidenta Volodymyra Zelenského. Setkání se uskutečnilo dnes odpoledne, v sobotu 13. května, a je součástí cesty ukrajinského prezidenta do Říma na setkání s prezidentem Italské republiky Sergiem Mattarellou a s premiérkou Giorgií Meloniovou.
Tiskové sdělení Svatého stolce k dnešní audienci
Průběh audience
Audience se nekonala v Apoštolském paláci, nýbrž v salonku vatikánské audienční auly Pavla VI. Svatý otec ukrajinskému prezidentovi daroval bronzový odlitek olivové ratolesti, symbolizující mír, papežské dokumenty (Poselství k letošnímu Světovému dni míru, Dokument o lidském bratrství) a dvě knihy (Encyklika o míru na Ukrajině a fotografický svazek o mimořádné pobožnosti na Svatopetrském náměstí během pandemie). Prezident Ukrajiny přivezl jako dar umělecké dílo, vytvořené z neprůstřelné desky, a obraz nazvaný „Ztráta“, připomínající děti usmrcené během válečného konfliktu.
Předchozí setkání
Papež a ukrajinský prezident se, jak již bylo zmíněno, osobně setkali ve vatikánském Apoštolském paláci 8. února 2020, necelý rok po volbách, které rozhodly o jeho vítězství v čele Ukrajiny. Tehdy šlo o rozhovor trvající zhruba půl hodiny za zavřenými dveřmi, na jehož konci František předal darem medailon svatého Martina z Tours s přáním, aby chránil ukrajinský lid, v té době již zraněný válkou, ale pouze na východě této země. Zelenskij se poté setkal také s kardinálem státním sekretářem Pietrem Parolinem a arcibiskupem Paulem Richardem Gallagherem, sekretářem pro vztahy se státy a mezinárodními organizacemi. „Srdečné rozhovory“ ve státním sekretariátu byly věnovány především „humanitární situaci a hledání míru v kontextu konfliktu, který od roku 2014 stále sužuje Ukrajinu“, uvádí se v bulletinu tiskového střediska z tohoto dne. Byla vyjádřena naděje, „že všechny zúčastněné strany projeví maximální citlivost k potřebám obyvatelstva, prvních obětí násilí, jakož i odhodlání a důslednost v dialogu“.
Telefonické rozhovory
Od ruského útoku na Ukrajinu 24. února 2022 proběhlo mezi Františkem a Zelenským několik telefonických rozhovorů. První se datuje 26. únorem loňského roku, dva dny po začátku konfliktu: zatímco dramatických zpráv z válečné fronty přibývalo každou hodinou, papež prezidentovi vyjádřil „svůj nejhlubší zármutek nad tragickými událostmi, k nimž v zemi dochází“. Sám Zelenskyj o tom informoval prostřednictvím svého účtu na Twitteru a vysvětlil, že „poděkoval papeži Františkovi za modlitby za mír na Ukrajině a za příměří. Ukrajinský lid“, uvedl, „cítí duchovní podporu Jeho Svatosti“.
Nový telefonát se pak uskutečnil 22. března 2022, tedy v den, kdy se prezident Zelenskyj spojil telefonicky s italským parlamentem. „Řekl velmi důležitá slova“, sdělila hlava státu italským poslancům a dodala, že papeži vyprávěl o odporu, který projevil ukrajinský lid, „který se stal armádou, když viděl zlo“. Na Twitteru Zelenskyj informoval, že papeži řekl o „obtížné humanitární situaci a blokování koridorů pro pomoc ruskými silami“. Zprostředkovatelskou roli Svatého stolce při ukončení lidského utrpení by uvítal. „Poděkoval jsem za modlitby za mír a za Ukrajinu“.
Nakonec další telefonát 12. srpna 2022, uprostřed neustálých a energických výzev, které papež pronášel při modlitbě Anděl Páně a při veřejných audiencích a soukromých kontaktech prostřednictvím oficiálních představitelů. I tentokrát to byl opět ukrajinský prezident, kdo zprávu sdělil na Twitteru s tím, že v rozhovoru se hovořilo o hrůzách, které obyvatelstvo zažívá v důsledku ruské invaze. Ukrajinský vůdce také vyjádřil papeži vděčnost za jeho modlitby a vyjádřil naději na Františkovu návštěvu Kyjeva.
V dubnu papež přijal na audienci ukrajinského premiéra Denise Šmyhala
Pozvání do hlavního města nedávno papeži zopakoval také ukrajinský premiér Denys Šmyhal, kterého 27. dubna přijal na soukromé audienci v Apoštolském paláci. Během zhruba půlhodinového rozhovoru za zavřenými dveřmi Šmyhal mimo jiné požádal Františka o pomoc při návratu dětí násilně deportovaných do Ruska a o podporu pokračování „obilného koridoru“.
Papežova adresná prosba při modlitbě Anděl Páně
Nelze opomenout ani modlitbu Anděl Páně z 3. října 2022, při níž papež odložil promluvu k evangeliu dané neděle, přečetl dlouhou výzvu odsuzující eskalaci násilí a obrátil se přímo na ruského a ukrajinského prezidenta, Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského s následující prosbou: k prezidentu Ruské federace, aby i z lásky ke svému lidu zastavil tuto spirálu násilí a smrti; prezidentu Ukrajiny, aby byl otevřen seriózním návrhům na mír. Zhruba o měsíc později, koncem listopadu, následoval dojemný List ukrajinskému národu, v jehož posledních řádcích římský biskup vznesl modlitbu k Bohu za státní představitele, na nichž – jak napsal – „spočívá povinnost řídit zemi v tragické době a přijímat prozíravá rozhodnutí pro mír a pro rozvoj ekonomiky v době zničení tolika životně důležitých infrastruktur, ve městě i na venkově“.
Mírová mise Svatého stolce
František nikdy nepřestal vyzývat k míru a prohlásil, že je „ochoten udělat vše, co bude potřeba“. Stejná slova zopakoval při zpátečním letu z Budapešti na závěr své 41. apoštolské cesty v obvyklém rozhovoru v letadle, během něhož hovořil s novináři o mírové misi Svatého stolce na Ukrajině, aniž by uvedl další podrobnosti. „Mise nyní probíhá, ale zatím není veřejná ... Až bude veřejná, řeknu to“, uvedl papež. Oficiální představitelé v Moskvě a Kyjevě na tato slova reagovali prohlášením, že o této vatikánské iniciativě nevědí. Kardinál Parolin, který na okraj jedné akce v Římě uvedl, že ho reakce Ruska a Ukrajiny „překvapila“, nezabíhal do podrobností („Papež mluvil v těchto souvislostech, nechme na něm, aby poskytl další informace“, řekl), ale ujistil, že obě strany věděly a vědí o mírové misi. Před několika dny se Parolin k této záležitosti vrátil a uvedl, že došlo k vývoji ohledně této iniciativy, ale na důvěrné úrovni.
