Papež o Tomáši Akvinském: Muž církve s nesmírnou duchovní a lidskou moudrostí
Vatican News
Muž církve, kněz a učitel, který se prostřednictvím modliteb a spisů dělil o svou nesmírnou duchovní a lidskou moudrost. Papež František těmito slovy připomíná postavu svatého Tomáše Akvinského v latinsky psaném listě, zveřejněném dnes, 11. července, kterým jmenuje kardinála Marcella Semerara, prefekta Dikasteria pro svatořečení, svým zvláštním vyslancem na oslavách 700. výročí kanonizace „Andělského učitele“, které se uskuteční 18. července v opatství Fossanova v italské provincii Latina.
Nepyšnil se svými vědomostmi, ale byl vždy prodchnutý láskou, byl to dominikánský mnich, plný obdivuhodné kultury, zdůrazňuje papež listě a pokračuje: „Napsal mnoho děl a učil nespočtu věcí, získal výbornou odbornost ve filozofických a teologických disciplínách. Zářil spravedlivou inteligencí a jasnozřivostí, uctivě zkoumal božská tajemství a kontemploval je s vroucí vírou“.
Trojí výročí sv. Tomáše Akvinského
Jak již papež uvedl ve svém dopise biskupům z italských diecézí Latina, Sora a Frosinone, zveřejněném 28. června, na tyto roky připadá trojí výročí sv. Tomáše Akvinského, v jehož rámci si kromě 700. výročí kanonizace připomeneme také 750. výročí jeho smrti v roce 2024 a osmisté výročí jeho narození v roce 2025. „S velkou radostí v duši a duchovní radostí jsem přivítal různé církevní projekty, abychom důstojně uctili horlivost nejslavnějšího učitele svatosti a studia posvátné nauky“, čteme dále v latinském listě, jímž papež přijímá žádost biskupů Mariana Crociaty, Gerarda Antonazza a Ambrogia Spreafica, aby nějaký kardinál v papežově zastoupení předsedal červencové slavnosti ke cti svatého Tomáše a pronesl slova duchovního povzbuzení.
Proto byl jmenován kardinál Semeraro, který bude slavit slavnostní eucharistii v opatství Fossanova, na místě, kde světec „usnul v Pánu“, uzavírá papež a dodává: „Všichni účastníci této události tak budou povzbuzeni, aby svou zvláštní lásku ke Kristu a jeho evangeliu projevovali s obnovenou silou a novou horlivostí v modlitbě a také aby v každodenním životě hořeli horlivostí víry“.
