Mezinárodní den osvěty o potravinových ztrátách a snižování plýtvání připadá na dnešek, 29. září.

PAPEŽ

Papež: Vyhazování potravin je urážkou chudých

Výzva k přechodu od deklarací k rázným rozhodnutím za spravedlivé přerozdělování statků Země a proti ničení potravin je obsažena ve Františkově poselství k dnešnímu Mezinárodnímu dni osvěty o potravinových ztrátách a snižování plýtvání. Papež vybízí, abychom si uvědomili svou příslušnost k jedné univerzální lidské rodině, protože „kdo chodí spát s prázdným žaludkem, je náš bratr“.

Paolo Ondarza – Vatican News

Jídlo, které vyhazujeme do koše, nespravedlivě vytrháváme z rukou těch, kteří o ně přicházejí. Těm, kteří mají právo na každodenní chléb z titulu své nedotknutelné lidské důstojnosti, píše papež František v poselství zaslaném generálnímu řediteli FAO, Qu Dongyuovi, u příležitosti Mezinárodního dne osvěty o potravinových ztrátách a snižování plýtvání, který připadá na dnešek, 29. září.

Hlad a plýtvání potravinami

Podle papeže je metla potravinových ztrát a plýtvání stejně znepokojivá jako tragédie hladu, jsou to dvě dramata, která spojuje jeden základní kořen: dominantní kultura, která vedla ke zkreslení hodnoty potravin a jejich redukci na pouhé směnné zboží. K tomu se přidává všeobecná lhostejnost vůči chudým a mizivá péče o stvoření s iracionálním a nenasytným využíváním přírodních zdrojů, analyzuje František.

Rozvoj a střídmost života

Už se nemůžeme omezovat na čtení reality z hlediska ekonomiky nebo nenasytného zisku, varuje papež a naléhavě vyzývá k radikální změně paradigmatu. Je třeba investovat finanční prostředky, sjednotit vůli, přejít od pouhých deklarací k prozíravému a pronikavému rozhodování. Především je však nutné posílit přesvědčení, že vyhazování potravin je urážkou chudých a že rozvoj musí být úzce spojen se střídmostí života.

Jídlo není nikdy problém

Potraviny jsou zárukou života a nikdy je nelze považovat za problém, pokračuje Svatý otec: „Nemůžeme nadále poukazovat na růst světové populace jako na příčinu neschopnosti Země všechny dostatečně nasytit, protože ve skutečnosti jsou pravými příčinami šíření hladu ve světě nedostatek konkrétní politické vůle přerozdělit statky Země tak, aby každý mohl využívat to, co nám příroda dává, a politováníhodné ničení potravin ve funkci ekonomického prospěchu“.

Jídlo a posvátnost člověka

Jídlo má duchovní základ a správné nakládání s ním předpokládá nutnost osvojit si etické chování. S potravinami, zdůrazňuje František, je třeba zacházet s respektem k posvátnosti, která je jim vlastní a která vychází ze základní posvátnosti každého člověka, již uznávají mnohé tradice, kultury a náboženství. Vyhazovat jídlo do koše, píše se v poselství, znamená nevážit si oběti, práce, dopravních prostředků a energetických nákladů, které jsou spojeny s tím, aby se kvalitní potraviny dostaly na stůl.

Kdo nemá jídlo, je náš bratr

Papež proto doporučuje: „Oživte vědomí naší společné příslušnosti k jedné univerzální lidské rodině. Ať se rodina národů stane opět skutečností. Kdo chodí spát s prázdným žaludkem, je náš bratr. Dělit se s ním o to, co máme, je imperativem spravedlnosti i oné bratrské solidarity, která se rodí z rodinných vztahů“.