Papež shrnuje evangelizaci do radosti

Ve středu 15. listopadu papež František začal se shrnutím své katechetické řady o apoštolské horlivosti. Prvním ze čtyř chystaných kroků tohoto shrnutí je evangelizační postoj radosti.
Poslechněte si papežovu katechezi v češtině

PAPEŽ FRANTIŠEK

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Po setkáních s řadou svědků hlásání evangelia navrhuji shrnout tento cyklus katechezí o apoštolské horlivosti do čtyř bodů, inspirovaných apoštolskou exhortací Evangelii gaudium, od jejíhož vydání uplyne tento měsíc deset let. První bod, na který se dnes podíváme, první ze čtyř, se bude týkat postoje, na němž závisí podstata evangelizačního gesta: totiž radosti. Radost. Křesťanské poselství, jak jsme slyšeli v andělových slovech pastýřům, je hlásáním "velké radosti" (Lk 2,10). A důvod? Dobrá zpráva, překvapení, dobrá událost? Mnohem víc - osoba: Ježíš! Ježíš je radost. On je Bůh, který se stal člověkem a přišel k nám! Otázka tedy, drazí bratři a sestry, nezní, zda zvěstovat, ale jak zvěstovat, a toto "jak" znamená s radostí. Buď budeme Ježíše hlásat s radostí, nebo ho hlásat nebudeme, protože žádný jiný způsob hlásání není schopen přinést pravou Ježíšovu skutečnost.

Proto nespokojený křesťan, smutný křesťan, nešťastný křesťan, nebo ještě hůře, uražený a nevrlý křesťan není důvěryhodný. Bude mluvit o Ježíši, ale nikdo mu neuvěří! Jeden člověk mi jednou řekl, když mluvil o těchto křesťanech: "Vždyť jsou to křesťané s rybí tváří!", to znamená, že nic nevyjadřují, jsou prostě takoví, ale radost je podstatná. Podstatné je pozorovat i své pocity. Evangelizace působí bezděčně, protože vychází z plnosti, ne z nátlaku. A když děláte evangelizaci - chcete ji tak dělat, ale tohle nejde - na základě ideologií, tak to není evangelizace, to není evangelium. Evangelium není ideologie: evangelium je zvěstování, zvěstování radosti. Ideologie jsou chladné, všechny. Evangelium je hřejivé svou radostí. Ideologie se neumějí usmívat, evangelium je však úsměv, vyvolává úsměv, protože se dotýká vaší duše radostnou zvěstí. 

Ježíšovo narození je v dějinách i v životě důvodem k radosti: vzpomeňte si, co se stalo učedníkům z Emauz, kteří z radosti nedokázali uvěřit, a ostatní, tedy všichni učedníci dohromady, když Ježíš jde do večeřadla, nemohli radostí uvěřit. Z radosti, že Ježíš vstal z mrtvých. Setkání s Ježíšem vám vždy přináší radost, a pokud se vám to nestane, není to pravé setkání s Ježíšem. 

To, co Ježíš dělá s učedníky, nám říká, že první, kdo mají být evangelizováni, jsou učedníci, první, kdo mají být evangelizováni, jsme my, křesťané. A to je tak důležité. 

Ponořeni do dnešního rychlého a zmateného prostředí se i my můžeme ocitnout v situaci, kdy žijeme víru s nenápadným pocitem rezignace a jsme přesvědčeni, že evangelium už není slyšet a že už nestojí za námahu ho hlásat. Možná nás dokonce láká myšlenka nechat "ostatní" jít vlastní cestou. Místo toho je právě teď čas vrátit se k evangeliu a objevit, že Kristus "je stále mladý a je stále zdrojem novosti" (Evangelii gaudium, 11).

A tak se člověk, stejně jako ti dva z Emauz, vrací do každodenního života s elánem člověka, který našel poklad: byli radostní, ti dva, protože našli Ježíše a on změnil jejich život. A člověk zjišťuje, že lidstvo oplývá bratry a sestrami, kteří čekají na slovo naděje. Na evangelium se čeká i dnes: dnešní člověk je jako člověk ve všech dobách: potřebuje ho i civilizace naprogramované nevíry a institucionalizované sekularity; ba zvláště společnost, která nechává prostory náboženského smyslu opuštěné, potřebuje Ježíše. To je příznivá chvíle pro hlásání Ježíše. Proto bych chtěl všem znovu říci: "Radost z evangelia naplňuje srdce a celý život těch, kdo se setkávají s Ježíšem. Ti, kdo se jím nechají zachránit, jsou osvobozeni od hříchu, od smutku, od vnitřní prázdnoty, od izolace. S Ježíšem Kristem se vždy rodí a znovuzrodí radost. [...] Nezapomínejme na to. A pokud někdo z nás tuto radost nevnímá, ptejme se sami sebe, zda jsme Ježíše našli. Vnitřní radost. Evangelium jde vždy cestou radosti, je to velké hlásání. Vyzývám každého křesťana, ať je kdekoli, aby dnes obnovil své osobní setkání s Ježíšem Kristem" (tamtéž, 1.3). Každý z nás ať si dnes udělá chvilku času a zamyslí se: "Ježíši, ty jsi v mém nitru: chci se s tebou setkávat každý den. Jsi Osoba, ne idea; jsi společník na cestě, ne program. Jsi Láska, která řeší tolik problémů. Ty jsi počátek evangelizace. Ty, Ježíši, jsi zdrojem radosti". Amen.

15. listopadu 2023, 10:48

Předchozí papežské audience

Čtěte více >