Papež: Krutost a bolest na Ukrajině
Salvatore Cernuzio - Vatican News
"Chci se jen vrátit domů, vidět své příbuzné... Ano, i své přátele". Tato slova na velké obrazovce říkalo dítě v klaustrofobních kulisách suterénu ocelárny Azovstal v Mariupolu, když se kolem půl sedmé večer otevřely boční dveře Nového synodního sálu a vstoupil papež František. Papež na invalidním vozíku, ve tmě a v tichosti zaujal místo v zadní řadě a sledoval promítání dokufilmu "Freedom on Fire: Ukraine's fight for freedom" (Svoboda v plamenech: boj Ukrajiny za svobodu), který natočil v Rusku narozený, ale naturalizovaný americký filmař Jevgenij Afinejevskij a který ve zhruba dvou hodinách v přímém přenosu líčí hrůzy, které tato země zažila od začátku ruské agrese 24. února 2022.
Papežova slova: "Modleme se za příchod míru"
"Tolik bolesti...," řekl papež mimoděk na konci promítání, když se všichni přítomní postavili k potlesku, obrácenému k poslední řadě. "Tento film nám také ukazuje, že války jsou vždy porážkou. A my, kteří jsme viděli tuto krutost, tento lid bránící svou identitu, tak trpící, musíme být blízko. Blízcí tolika utrpením. A modlit se, modlit se za tento lid, modlit se, aby přišel mír. Ať se tak stane," řekl František.
Ponořeni do hrůzy
Po celou dobu zůstal pohroužen před dokumentem, občas ho přerušil někdo z kolemjdoucích, podal mu ruku nebo ho požádal o selfie. Je těžké nechat se odtrhnout od záběrů a fotografií - některé amatérsky shromážděné samotnými uprchlíky a přeživšími -, které diváka téměř osobně vtáhnou do dramatu, které už dva roky prožívají obyvatelé Chersonu, Sum, Mariupolu, Melitopolu, Hostomelu, Charkova, Chersonu a oblasti Donbasu.
Pláč a úpění
Zhruba dvouhodinový snímek, jehož tempo jako by nikdy nepolevovalo, zaujme natolik, že téměř cítíte pach spálených budov, krev na ranách těhotných žen postřelených v mariupolské dětské nemocnici, kouř z bomb, zem nasáklou řekami, přes které přecházejí otcové nesoucí své nemocné děti nebo staří lidé s holemi hledající úkryt před bombardováním. V sále nejednou někdo z diváků zalapal po dechu, například když bylo vidět, jak bomba vybuchuje za zády vojáka, který těsně předtím křičel na lidi, aby se evakuovali: "Rychleji, rychleji...". Byli i tací, kteří plakali, když viděli, jak se z trosek vynořují ruce ženy, kterou jejich příbuzní hledali dva dny, nebo když viděli mrtvá těla v ulicích Buči a Irpinu.
Někdo se dokonce v jednom okamžiku filmu rozesmál, když slyšel výpovědi dvou dětí v nákladním autě, které říkaly, že se jim zdálo o televizním hlášení "Válka skončila" nebo o raketách "velkých jako budovy", které sestřelují všechny ruské vojáky. Hořký smích nad naivitou těchto ani ne desetiletých dětí, ale ne nad jejich slovy. Protože, jak říká Natalia Nagornaya, ukrajinská reportérka a zpravodajka Televizní zpravodajské služby (TSN) přítomná v několika scénách filmu, když dítě začne nenávidět, tehdy je to skutečná válka.
Film "Svoboda v plamenech", který byl ve Vatikánu promítán již v únoru, v den výročí propuknutí tohoto barbarství, opět za přítomnosti papeže, který na závěr pozdravil i některé z protagonistů filmu, byl odpoledne 21. listopadu znovu představen veřejnosti - rovněž na filmovém festivalu v Benátkách. Datum nebylo náhodné: právě v tento den před deseti lety začala "revoluce důstojnosti", povstání ukrajinského obyvatelstva bojujícího za svobodu na náměstí Majdan. Dva krátké filmy před dokumentárním filmem ukázaly dobové záběry a klipy: dýmovnice, stuhy, výstřely z pistolí a pušek, vlajky, svíčky, odvádění lidé, muži s rozbitými lebkami, tanky, mrtví, zranění. Muži, ženy, staří lidé, děti, katolíci, pravoslavní, muslimové, buddhisté, "všichni se spojili, aby společně žádali svobodu", jak ve filmu říká hlava řeckokatolické církve Svjatoslav Ševčuk, pravoslavný arcibiskup Filaret a další představitelé různých vyznání.
Vděčnost papeži
"Byl to neuvěřitelný zážitek vidět lidi všech možných vyznání pohromadě," řekl Afinejevskij na začátku večera a připomněl tuto pro Ukrajinu historickou událost. "Nyní je svět rozdělen napříč mezi muslimy a židy," dodal v narážce na drama odehrávající se ve Svaté zemi. Na náměstí Majdan však "všichni byli jednotní a všichni zvítězili", dodal. Po něm přišel pozdrav ukrajinského velvyslance u Svatého stolce Andrije Juráše, který zdůraznil, že "tato videa všem ukazují, že nic a nikdo nemůže zastavit vůli ukrajinské společnosti být svobodnou". Diplomat poděkoval režisérovi "za jeho schopnost zprostředkovat intenzitu ukrajinského boje" a především vyjádřil vděčnost papeži, "který se nikdy neunavuje připomínat utrpení Ukrajinců při každé příležitosti" a jehož slova "inspirují představitele mnoha zemí k podpoře našeho státu".
Fotografie rukojmích Hamásu
Františkovi osobně poděkoval také Adam Segal z židovské komunity v Bergenfieldu ve státě New Jersey, Afineevského spolupracovník a přítel. Na konci sledování dokumentu se v místnosti přiléhající k Novému sálu synody seřadil k malé skupince lidí, aby papeže pozdravil, včetně dvou amerických sester paulínek Rose a Wendy.
Když na něj přišla řada, ukázal Adam papeži svázanou složku s fotografiemi 240 izraelských rukojmích unesených Hamásem během útoku 7. října s červeným nápisem "Uneseni". Ukázal také na dvě tváře a vysvětlil, že jde o přátele jeho rodiny a komunity. Poté poděkoval papeži za jeho modlitby a výzvy za propuštění rukojmích. "Zítra, zítra," odpověděl František s odkazem na středeční audienci, před kterou se má setkat s příbuznými unesených a hned poté se skupinou příbuzných Palestinců, kteří prožívají dramatické hodiny války v Gaze. I to je velký "zármutek": "Modlete se, aby nastal mír".
