Církevní zralost, věrnost charismatu a oddanost míru – papež k osmdesátce Hnutí fokoláre
Vatican News
Hnutí, které se zrodilo jako malé společenství, jež chtělo za všeobecné zkázy druhé světové války obnovit mír a jednotu mezi všemi, se brzy rozšířilo po celém světě a stalo se součástí proudu nových charismat v církvi. Dnes je přítomno ve 182 zemích, včetně České republiky, což je znamením univerzálnosti a naléhavosti bratrství v této mnohdy rozdělené, tragické době. Patří k němu křesťané různých církví, věřící mnoha náboženství i lidé bez přesného náboženského určení. Dnešek je také závěrečným okamžikem pouti, kterou členové Hnutí fokoláre vykonali na některá zvláště významná posvátná místa, jako je Assisi, Loreto a Řím, na znamení vděčnosti za vykonanou cestu a naděje do budoucna. Promluvu Svatého otce přinášíme v plném znění s redakčními mezititulky:
Drazí bratři a sestry, vítejte!
Zdravím kardinála Farrela, vaši předsedkyni dr. Margaret Karramovou, spolupředsedu P. Jesúse Morána, členy Generální rady, delegáty z různých zeměpisných oblastí a vás všechny. Jsem vám vděčný, že jste přišli, protože slavíte 80. výročí založení Hnutí fokoláre, známého také jako Mariino dílo. Děkuji vám!
Mariino přitakání se stalo Chiařiným „ano“
Vaše výročí připadá na den, kdy se Boží služebnice Chiara Lubichová rozhodla zcela zasvětit Bohu. Z vnuknutí, které dostala v naprosto běžném životním kontextu, když šla nakupovat pro své rodinné příslušníky, vzešel radikální akt sebeodevzdání Bohu jako odpověď na volání, které něžně a silně cítila ve svém srdci. Bylo to 7. prosince 1943 v Tridentu, na vrcholu války; v předvečer slavnosti Neposkvrněného početí. Mariino přitakání se stalo Chiařiným „ano“ a vyvolalo vlnu spirituality, která se šířila po celém světě, aby všem řekla, že je krásné žít evangelium jedním prostým slovem: jednota. Jednota však znamená také harmonii: jde o harmonickou jednotu.
Poděkovat Bohu za těchto osmdesát let
Během těchto osmdesáti let jste se zasloužili o to, že toto poselství zaznělo mezi mladými lidmi, komunitami, rodinami, osobami zasvěceného života, kněžími a biskupy; a také v různých společenských prostředích: od světa vzdělávání po svět ekonomiky, od světa umění a kultury po svět informací a médií; a zejména ve sféře ekumenismu a mezináboženského dialogu. Byli jste tak aktivním nástrojem velkého rozkvětu děl, iniciativ, projektů a především „znovuzrození“, obrácení, povolání, životů darovaných Kristu a našim bratřím a sestrám. Za to všechno dnes chceme Bohu poděkovat.
Církevní zralost, věrnost charismatu a oddanost míru
V únoru 2021 jsem ve svém projevu na vašem generálním shromáždění zdůraznil tři postoje, které jsou důležité pro vaši cestu: žít charisma s dynamickou věrností, přijímat krizové okamžiky jako příležitost ke zrání, ztělesňovat spiritualitu s důsledností a realismem (Promluva v aule Pavla VI., 6. února 2021). Žít spiritualitu. Chci dnes tyto tři postoje připomenout, abych vás povzbudil k jejich prožívání a prosazování ve třech liniích: církevní zralost, věrnost charismatu a oddanost míru.
Církevní zralost. Vyzývám vás, abyste pracovali na tom, aby se stále více uskutečňoval sen o plně synodální a misijní církvi. Začněte od svých komunit a pěstujte v nich styl účasti a spoluzodpovědnosti, a to i na úrovni řízení. Ať v jednotlivých „fokoláre“ roste a šíří se kolem nich atmosféra vzájemného naslouchání a rodinné vřelosti, v níž se lidé navzájem respektují a pečují o sebe navzájem, se zvláštní pozorností k těm slabším a těm, kteří nejvíce potřebují podporu. Za tímto účelem bude užitečné, abyste na všech úrovních usilovali o cesty vzájemné účasti a konzultace a věnovali zvláštní pozornost komunikaci a upřímnému dialogu.
Evangelium zůstane provždy a nepodléhá opotřebení
Pokud jde o druhou linii, věrnost charismatu, rád bych vám připomněl slova vaší zakladatelky: „Ponechej tomu, kdo tě následuje, jen evangelium. Pokud tak učiníš, ideál jednoty zůstane zachován [...]. To, co zůstává a provždy zůstane, je evangelium, které netrpí opotřebením času" (C. LUBICH, in: La Parola di Dio, Řím 2011, 112-113). Zasévejte, prosím, jednotu tím, že budete přinášet evangelium, aniž byste ztráceli ze zřetele dílo vtělení, které chce Bůh nadále uskutečňovat v nás a kolem nás skrze svého Ducha, aby byl Ježíš dobrou zvěstí pro všechny, nikoho nevyjímaje, a „aby všichni byli jedno“ (Jan 17,21).
A tak se dostáváme ke třetí linii: k mírovému úsilí, které je dnes tak důležité. I po dvou tisíciletích křesťanství totiž touha po jednotě nabývá v mnoha částech světa podoby mučivého volání, které si žádá odpověď. Chiara ho zaslechla během tragické druhé světové války a rozhodla se obětovat celý svůj život, aby se tato Ježíšova závěť mohla uskutečnit.
Být láskou a šířit ji: to je hlavní cíl
Dnes je svět bohužel stále zmítán mnoha konflikty a nadále potřebuje řemeslné tvůrce bratrství a míru mezi lidmi a národy. Chiara prohlásila: „Být láskou a šířit ji, to je obecný cíl Mariina díla“ (Svatodušní vigilie, Svatopetrské náměstí, 30. května 1998). Být láskou a šířit ji: to je hlavní cíl. A my víme, že jen z lásky se rodí ovoce míru. Proto vás žádám, abyste byli svědky a budovateli míru, kterého Kristus dosáhl svým křížem, a porazil tak nepřátelství. Pomyslete, že od konce druhé světové války až dodnes války neskončily. A my si drama války neuvědomujeme. S něčím se vám svěřím: Když jsem v roce 2014 jel do Redipuglie na sté výročí první světové války a viděl jsem tamní hřbitov, plakal jsem, plakal jsem. Tolik zkázy! A pokaždé 2. listopadu, když jdu na památku zemřelých na nějaký hřbitov, naposledy to bylo na hřbitov Commonwealthu, a vidím věk vojáků: 22, 24, 18, 30... Samé zlomené životy. Kvůli válce. A válka nekončí. A ve válce všichni prohrávají, všichni. Získávají jen výrobci zbraní. A kdyby se rok nevyráběly zbraně, mohl by skončit světový hlad. To je strašné. Musíme se nad tímto dramatem zamyslet.
Reagovat rozhodně, důsledně a realisticky na duchovní zesvětštění
Než skončím, rád bych vyslovil poslední výzvu, vhodnou v tomto adventním čase: výzvu k bdělosti. Nástrahy duchovního zesvětštění na nás číhají stále. Je proto nutné, abyste i vy uměli reagovat rozhodně, důsledně a realisticky. Pamatujme, že nesoulad mezi tím, co o sobě říkáme, a tím, co skutečně jsme, je tím nejhorším protisvědectvím. Nedůslednost. Buďte prosím opatrní. A lékem je vždy návrat k evangeliu, ke kořenům naší víry a vašich dějin: k evangeliu pokory, nezištné služby, prostoty. A vždy rád připomínám, že jste velmi blízko Božímu tajemství, čtyřem Božím tajemstvím. Čtyřem věcem Bůh nemůže rozumět: neví, kolik je ženských kongregací; co si myslí jezuité; kolik peněz mají salesiáni; a čemu se smějí fokolaríni!
Kéž je Nazaretská Panna vaší útěchou a silou
Drazí bratři a sestry, jak jsme se již zmínili, jste Mariiným dílem: Maria vás doprovází už osmdesát let, a dobře víte, že s tím nikdy nepřestane. Kéž je tedy Panna z Nazareta zdrojem vaší útěchy a síly, abyste byli apoštoly jednoty ve službě církvi a lidstvu. Děkuji vám za to, čím jste a co děláte! S důvěrou pokračujte ve své cestě. Ze srdce vám žehnám. A prosím: nezapomeňte se za mě modlit. Děkuji vám.
