Odzbrojte jazyk, vyzval papež německé katolické novináře
Jana Gruberová – Vatican News
Také při této dnešní audienci papež František odevzdal napsaný připravený text a věnoval se osobnímu setkání s přítomnými. Audience se konala u příležitosti 75. výročí založení Spolku katolických publicistů Německa (Gesellschaft katholischer Publizisten Deutschlands), který sdružuje katolické mediální pracovníky z různých církevních a občanských sektorů.
„Vaše sdružení se angažuje v ekumenismu, mezináboženském dialogu a také v obraně míru, svobody a lidské důstojnosti. To jsou cíle, které jsou aktuálnější než kdy jindy! Kolik konfliktů dnes namísto toho, aby byly uhašeny dialogem, podněcují falešné zprávy nebo pobuřující výroky v médiích! O to důležitější je, abyste vy, pevně tkvící ve svých křesťanských kořenech a každodenně žité víře, se srdcem „demilitarizovaným“ evangeliem, podpořili odzbrojení jazyka. To je zásadní: podporovat tóny míru a porozumění, budovat mosty, být k dispozici k naslouchání, uplatňovat uctivou komunikaci vůči druhému a jeho důvodům. Ve společnosti je toho naléhavě zapotřebí, ale také církev potřebuje komunikaci, která by byla „zdvořilá a zároveň prorocká“.
V druhé části promluvy papež zmiňuje německou synodální cestu, kterou tamní církev zahájila roku 2019. Vyjadřuje přání, že jeho list k tomu tématu vejde ve větší známost, bude „meditován a realizován“. Vyjadřuje totiž dva aspekty, které papež považuje za zásadní.
„Především péče o duchovní rozměr, tedy konkrétní a neustálé přizpůsobování se evangeliu, a ne modelům světa, znovuobjevování osobního a komunitního obrácení skrze svátosti a modlitbu, poslušnost Duchu svatému, a ne duchu doby. A pak všeobecný, katolický rozměr, aby se život z víry nechápal jako něco relativního pouze pro vlastní kulturní a národní sféru. Z tohoto hlediska prospívá účast na univerzálním synodálním procesu. Katoličtí komunikátoři mají v takových situacích cennou úlohu: tím, že poskytují správné informace, mohou pomoci objasnit nedorozumění a především zabránit jejich vzniku, napomáhat vzájemnému porozumění a nikoliv vytváření protikladů“.
V každém případě je důležité, abychom vnesli křesťanské poselství do všech oblastí života s využitím prostředků a možností, které jsou dnes k dispozici. Církev, která se zabývá především sama sebou, totiž onemocní sebevztažností, uzavírá papež a zmiňuje se o roli katolických komunikátorů v tomto ohledu: nemohou nezapojit sami sebe a zůstat takříkajíc „neutrální“ vzhledem k poselství, které předávají. Neutralita médií je pouze zdánlivá: referenční bod mohou představovat pouze ti, kdo komunikují tak, že dávají v sázku sami sebe.
„Bůh lásky čeká, až křesťané vyjdou a půjdou k lidem na okraji. A k tomu je zapotřebí také komunikátorů, kteří dávají vyniknout příběhům a tvářím těch, jimž se věnuje jen málo lidí nebo vůbec nikdo. Při komunikaci proto vždy myslete na tváře lidí, zejména chudých a prostých, a vycházejte z nich, z jejich reality, jejich dramat a nadějí, i kdyby to mělo znamenat jít proti proudu a opotřebovat si podrážky bot!“