Papež k protržení přehrady Vajont: Zisk dostal přednost před péčí o člověka a prostředí
Jana Gruberová – Vatican News
„Především bych vám chtěl vyjádřit svou blízkost a poděkovat vám za to, co děláte a čím jste: už jen svou přítomností představujete vlnu naděje. Jestliže před šedesáti lety, přesně 9. října 1963, smetla katastrofická vlna celé vesnice a městečka a vyžádala si 1910 obětí, vy jste vlnou života. Na tuto vlnu zkázy a ničení jste totiž reagovali s odvahou paměti a obnovy“, přivítal papež František své hosty ze severní Itálie.
„Nepostižitelná a nevýslovná bolest ve vašem srdci díky teplu vaší soudržnosti, blízkosti mnohých a Boží pomoci pomalu roztála, aby pak znovu zavlažila společnost. A jak je v povaze vašeho lidu, vykonali jste mnoho dobrého bez mnoha slov, zato s velkým nasazením a konkrétností, vyhrnuli jste si rukávy, a tak jste pečlivě obnovovali tam, kde zanedbání způsobilo zkázu“.
Jak papež poznamenal, příčinou tragédie Vajontu nebyly chyby v projektu nebo při stavbě přehrady, ale samotný fakt, že přehrada byla vystavěna na nesprávném místě, protože logika zisku dostala přednost před péčí o člověka a prostředí, v němž žije.
„Péče o stvoření není jen ekologickým faktorem, ale antropologickou otázkou: souvisí s lidským životem, jak jej Stvořitel zamýšlel a uspořádal, a týká se budoucnosti všech, globální společnosti, v níž jsme ponořeni. Dnes se společný domov rozpadá a důvod je opět stejný: delirium zisku a vlastnictví, které jako by člověku dávalo pocit všemocnosti. To je však velký klam.“
V závěru setkání papež připomenul Chvalozpěv na stvoření svatého Františka z Assisi, patrona Itálie. Je to jedna z prvních památek italské literatury, dodal.
„V této velkolepé laudatio nazývá Prosťáček z Assisi slunce, měsíc, hvězdy, vítr, oheň a další živly bratry a sestrami a nazývá je tak proto, že stvoření je součástí jediné živé sítě dobra, kterou pro nás Pán s láskou uspořádal. Potřebujeme kontemplativní pohled a uctivý pohled svatého Františka, abychom rozpoznali krásu stvoření a uměli dát věcem správný řád, přestali devastovat životní prostředí smrtící logikou chamtivosti a bratrsky spolupracovali na rozvoji života“.
Tak, jako to činí sdružení připomínající katastrofu ve Vajontu, které uchovává památku této události a vydává svědectví o tom, jak může život znovu povstat právě tam, kde vše pohltila smrt, loučil se papež František.
