Kéž sport v této temné dějinné chvíli podpoří mír, řekl papež vatikánským sportovcům
Jana Gruberová – Vatican News
Papež František v úvodu setkání označil za příznačné, že se koná v prvních dnech roku 2024, který je olympijským a paralympijským rokem.
„Když připomenu hodnotu "olympijského příměří", doufám, že ve zvláště temném historickém okamžiku, který prožíváme, pomůže sport stavět mosty, bořit bariéry a podporovat mírové vztahy“.
Papež František poté ocenil pětiletou činnost svazu Athletica Vaticana, který se snaží podporovat bratrství, inkluzi a solidaritu a vydávat svědectví o křesťanské víře mezi sportovci, amatéry i profesionály.
„Nedílnou součástí vašeho poslání je být nablízku – což je klíčové slovo – těm nejkřehčím lidem: mám na mysli iniciativy s mladými lidmi s tělesným nebo mentálním postižením, s vězni a migranty, s nejchudšími rodinami. A je hezké, že se těchto setkání účastní všichni stejně důstojně, včetně olympijských a paralympijských vítězů, diplomatů a členů kurie. Vracím se ke slovu "blízkost", blízkost, která skrze sport nabývá vlídnosti. Stejně jako se chová Bůh ve vztahu s námi: Bůh je blízký a něžný, a proto soucitný. Blízkost a něha“.
Sport je prostředkem k vyjádření vlastního talentu, ale také k budování společnosti, pokračoval papež František.
„Sport nás učí hodnotě bratrství. Nejsme ostrovy: na hřišti nezáleží na tom, odkud člověk pochází, jakým jazykem nebo kulturou mluví. Důležité je odhodlání a společný cíl. Tato jednota ve sportu je mocnou metaforou pro náš život. Připomíná nám, že navzdory rozdílům jsme všichni členy jedné lidské rodiny. Sport má moc spojovat lidi bez ohledu na jejich fyzické, ekonomické nebo sociální schopnosti. Je nástrojem inkluze, který boří bariéry a oslavuje rozmanitost. I Druhý vatikánský koncil zdůraznil, že sport může nabídnout "pomoc při navazování bratrských vztahů mezi lidmi všech stavů, národů či ras" (Pastorální konstituce Gaudium et spes, 61)“.
Papež poté poukázal na nutnost respektování sportovních pravidel a umění důstojného přijetí porážky jako na hodnoty, kterým sport učí a které je třeba žít v každodenním životě rovněž při budování spravedlivější společnosti. Citoval ct. Pia XII., podle něhož je sport „školou věrnosti, odvahy, vytrvalosti, rozhodnosti, všeobecného bratrství, což jsou všechno přirozené ctnosti, které však poskytují nadpřirozeným ctnostem pevný základ“ (Agli sportivi italiani, 25. května 1945).
„Sport nám také ukazuje, že můžeme trpělivě a odhodlaně čelit svým limitům. Každý sportovec nás svou kázní a odhodláním učí, že s vírou a vytrvalostí můžeme dosáhnout cílů, o kterých jsme si nikdy nemysleli, že jsou možné. Toto poselství naděje a odvahy je klíčové zejména pro mladé lidi. Povzbuzuji každého z vás, abyste sport vnímali jako životní cestu, která vám pomáhá budovat solidárnější společenství a nést dál hodnoty křesťanského života: věrnost, obětavost, týmového ducha, oddanost, začlenění, askezi a vysvobození“.
Řekl papež František členům týmu Athletica Vaticana a požádal je, aby nezapomínali na amatérismus, který jako míza dodává život sportovní činnosti.
