Papež ke knize o modlitbě: Války a krize vytvářejí tíživé ovzduší, a proto se naléhavě modleme
PAPEŽ FRANTIŠEK
Modlitba je dechem víry, je jejím nejvlastnějším vyjádřením. Jako tiché volání, které vychází ze srdce těch, kdo věří a svěřují se Bohu. Není snadné najít slova, která by toto tajemství vyjádřila. Kolik definic modlitby můžeme shromáždit od světců a mistrů spirituality, stejně jako z úvah teologů! Přesto ji lze vždy popsat jen prostotou těch, kdo ji žijí. Na druhou stranu nás Bůh upozornil, že když se modlíme, nesmíme plýtvat slovy a namlouvat si, že právě kvůli tomu budeme vyslyšeni. Učil nás, abychom raději mlčeli a svěřili se Otci, který ví, co potřebujeme, ještě dříve, než ho o to požádáme (srov. Mt 6,7-8).
Řádné jubileum roku 2025 je za dveřmi. Jak se na tuto událost, tak důležitou pro život církve, můžeme připravit, když ne modlitbou? Rok 2023 byl věnován znovuobjevení koncilního učení, obsaženého zejména ve čtyřech konstitucích II. Vatikánského koncilu. Je to způsob, jak udržet při životě odkaz, který nám otcové shromáždění na koncilu chtěli vložit do rukou, aby jeho realizací mohla církev omladit svou tvář a vhodným jazykem hlásat krásu víry mužům a ženám naší doby. Nyní je čas připravit se na rok 2024, který bude zcela zasvěcen modlitbě. V naší době existuje totiž stále silnější potřeba opravdové spirituality, která by byla schopna reagovat na velké otázky, jež se v našem životě denně objevují a které jsou vyvolány i scénářem vývoje světa, jenž rozhodně není klidný. Ekologická, ekonomická a společenská krize, kterou ještě zhoršila nedávná pandemie; války, zejména ta na Ukrajině, které rozsévají smrt, zkázu a chudobu; kultura lhostejnosti a odpisu má tendenci dusit snahy o mír a solidaritu a vytlačovat Boha na okraj osobního i společenského života... Tyto jevy přispívají k vytváření tíživého klimatu, které tolika lidem brání žít s radostí a klidem.
Je proto třeba, aby naše modlitba s větší naléhavostí stoupala k Otci, aby vyslyšel hlas těch, kdo se k němu obracejí s důvěrou, že budou vyslyšeni. Tento rok zasvěcený modlitbě v ničem nepodkopává iniciativy, které každá konkrétní církev koná ve své pastoraci. Naopak připomíná základ, na němž by se měly různé pastorační plány rozvíjet a nacházet soudržnost. Je to čas, v němž lze osobně i jako společenství znovu objevit radost z modlitby v nejrůznějších formách a projevech. Významný čas pro zvýšení jistoty naší víry a důvěry v přímluvu Panny Marie a svatých. Zkrátka rok, v němž můžeme prožít téměř „školu modlitby“, aniž bychom cokoli považovali za samozřejmé, zejména pokud jde o náš způsob modlitby, ale abychom si každý den uvědomovali slova učedníků, kteří prosili Ježíše: „Pane, nauč nás modlit se“ (Lk 11,1).
V tomto roce jsme zváni k větší pokoře a vytváření prostoru pro modlitbu, která vychází z Ducha svatého. On je ten, kdo ví, jak vložit do našich srdcí a na naše rty ta správná slova, aby je Otec vyslyšel. Modlitba v Duchu svatém je to, co nás spojuje s Ježíšem a umožňuje nám držet se Otcovy vůle. Duch svatý je vnitřním Mistrem, který nám ukazuje cestu; díky němu se modlitba i jednoho člověka může stát modlitbou celé církve a naopak. Nic takového jako modlitba podle Ducha svatého nedává křesťanům pocit jednoty jako Boží rodiny, která umí rozpoznat potřeby každého z nich, aby se staly prosbou a přímluvou všech. Jsem si jist, že biskupové, kněží, jáhni a katechetové najdou v tomto roce nejvhodnější způsoby, jak modlitbu postavit do základu hlásání naděje, které chce Jubileum 2025 nechat zaznít v této neklidné době. Velmi cenný k tomu bude příspěvek zasvěcených osob, zejména společenství kontemplativního života.
Doufám, že ve všech svatyních světa, privilegovaných místech pro modlitbu, bude přibývat iniciativ, aby každý poutník našel oázu klidu a odcházel se srdcem plným útěchy. Kéž se osobní i komunitní modlitba stane nepřetržitou, bez přerušení, podle vůle Pána Ježíše (srov. Lk 18,1), aby se Boží království rozšířilo a evangelium zasáhlo každého člověka, který prosí o lásku a odpuštění. Pro usnadnění tohoto Roku modlitby bylo připraveno několik krátkých textů, které svým jednoduchým jazykem pomohou vstoupit do různých dimenzí modlitby. Děkuji autorům za jejich příspěvek a s radostí vám vkládám do rukou tyto „Poznámky“, aby každý z vás znovu objevil krásu toho, že se s pokorou a radostí svěřuje Bohu. A nezapomeňte se modlit i za mě.
