Papež přijal nosiče sochy svaté Růženy z Viterba
Jana Gruberová – Vatican News
Obyvatelé Viterba si v ten den připomínají přenesení ostatků sv. Růženy, ke kterému došlo po jejím svatořečení ve 13.století. Je přitom ručně přenášena třicet metrů vysoká a nejméně deset tun vážící konstrukce tzv. „Macchina di Santa Rosa“, na jejímž vrcholu je umístěna socha světice. Konstrukce z různých materiálů je vyráběna a obměňována každých pět let podle přesných požadavků. Čestná je funkce nosičů, kteří se nazývají „facchini“. Celkem 150 se jich najednou podílí na přenášení, takže každý muž nese na svých ramenou kolem 100 kg váhy. Jdou těsně semknuti v devíti řadách a jsou přesně koordinováni speciálními povely, protože pád konstrukce, k čemuž ostatně několikrát během staletí skutečně došlo, by s největší pravděpodobností způsobil smrt nosičů i přihlížejících diváků, kteří lemují asi dvanáct set metrů dlouhou trasu. Nosiči ji urazí s pěti zastávkami přibližně za dvě hodiny a než se vydají na cestu, přijímají od místního biskupa požehnání in articulo mortis, tedy zvláštní požehnání pro případ smrti. Procesí, které stmeluje obyvatele Viterba přibližně od 15.století, probíhá po setmění, aby vynikla svítící „Macchina“, sledují je desetisíce lidí a přenáší je také televize.
Papež František dal přednost osobnímu rozhovoru s obyvateli Viterba, kteří tuto tradici udržují a kteří se do Vatikánu dostavili v hojném počtu a za doprovodu svého biskupa. V písemném předaném pozdravu připomíná život svaté Růženy ve Viterbu, kde prožila mystickou zkušenost, která z ní učinila šiřitelku zbožnosti a křesťanské vitality pro celé město:
„Když byla velmi mladá, rozhodla se pro naprostou chudobu a oddanost milosrdné lásce a svou láskou k Ježíši strhla mnoho dalších lidí, až se stala nepohodlnou pro úřady, které ji i s rodinou vyhostily. Mohli bychom říci, že tato světice působila rozruch, ale Duchem svatým, takže její vnitřní zkušenost nemohla zůstat skrytá, ale šířila se jako světlo lampy, které osvětluje celý dům. Takové světce potřebujeme i dnes: lidi, kteří nesedí na pohovce v bačkorách, ale kteří hoří nezkrotnou touhou žít a hlásat evangelium a jsou nakažlivými ve své svatosti“.
