Papež přijal sdružení zaměřené na dialog křesťanů se socialisty
Jana Gruberová – Vatican News
Projektu vzájemného dialogu se účastní Transform!europe, což je think tank podporující evropské levicové strany v Evropském parlamentu, a katolická církev prostřednictvím Hnutí Fokoláre a Univerzitního institutu Sophia, který toto hnutí založilo. Vznik této platformy podnítil sám papež František během soukromé audience, kterou v září roku 2014 poskytl dvěma levicovým politikům Alexisi Tsiprasovi a Walteru Baierovi a Franzi Kronreifovi z hnutí Fokoláre. Rozhovor se tehdy zaměřil na ekologickou a celosvětovou sociální krizi. Na závěr této audience papež František vyzval hosty k zahájení průřezového dialogu, který by byl schopen zapojit nejširší vrstvy společnosti a především mládež. Řekl doslova: „Žádná světová velmoc dnes není schopna vyřešit zásadní problémy světa sama“. Od tohoto prvního setkání různě orientovaných politiků následovalo mnoho dalších setkání mezi intelektuály, vědci a studenty z křesťanské a levicové strany.
Při audienci v salonku auly Pavla VI. papež citoval argentinského spisovatele Borgese, podle něhož se lidé dívají dvojím zrakem – tělesným a skleněným.
„Prvním vidí to, na co se dívají, druhým to, o čem sní. Neztrácejte schopnost snít! Dnes, ve světě rozděleném válkami a polarizacemi, nám hrozí, že ztratíme schopnost snít. Ale my Argentinci říkáme: „no te arrugues“, což je výraz, který znamená „nevzdávat se“. A to je výzva, kterou předávám i vám: neustupujte, nevzdávejte se, nepřestávejte snít o lepším světě. V představivosti se totiž setkávají inteligence, intuice, zkušenost a historická paměť, aby tvořily a riskovaly. Kolikrát v průběhu staletí přinesly velké sny o svobodě a rovnosti, důstojnosti a bratrství, jako zrcadlo Božího snu, průlom a pokrok“.
S ohledem na tuto skutečnost papež František svým hostům doporučil tři postoje, platné pro angažovanost v dialogu: odvahu prolomit formu, pozornost vůči slabším a podporu zákonnosti.
„Za prvé: mějte odvahu rozbít formu, abyste se v dialogu otevřeli novým cestám. V době, která je na různých úrovních poznamenána konflikty a rozkoly, neztrácejme ze zřetele, co lze ještě udělat pro zvrat. Proti rigidním přístupům, které rozdělují, pěstujme konfrontaci a naslouchání s otevřeným srdcem, nikoho nevylučujme, a to na politické, sociální i náboženské úrovni, aby přínos každého mohl být ve své konkrétní zvláštnosti pozitivně přijat v procesech změn, s nimiž je spojena naše budoucnost“.
Měřítko civilizovanosti se pozná podle toho, jak se zachází s těmi nejslabšími, pokračoval papež s poukazem na velké diktatury, které se se slabých lidí zbavovaly, zabíjely je, odhazovaly je.
„Politika, která skutečně slouží člověku, si nemůže nechat diktovat financemi a tržní mechanismy. Solidarita je kromě morální ctnosti také požadavkem spravedlnosti, který vyžaduje nápravu deformací a očištění záměrů nespravedlivých systémů, a to i prostřednictvím radikální změny perspektivy rozdělování úkolů a zdrojů mezi lidmi a národy. Proto rád nazývám ty, kdo se v této oblasti angažují, „sociálními básníky“, protože poezie je tvořivost a zde jde o to, dát tvořivost do služeb společnosti, aby byla lidštější a více bratrská. Nebojte se poezie, poezie je tvořivost. Nezapomínejme na tuto schopnost snít“.
Z toho všeho vyplývá závazek bojovat proti metle korupce, zneužívání moci a nezákonnosti. Pouze v poctivosti mohou být navázány zdravé vztahy a můžeme sebevědomě a účinně spolupracovat na budování lepší budoucnosti, zakončil papež František.
