Františkův jedenáctý rok pontifikátu poznamenaný bolestí válek
Salvatore Cernuzio - Vatican News
"Bolí mě pohled na mrtvé, na chlapce, kteří se nevracejí. Je to těžké..."
Bylo to přesně před rokem. V den, kdy oslavil deset let pontifikátu, se papež v podcastu - prvním - vatikánským médiím svěřil se svým niterným zármutkem, který sdílí s tisíci ženami a matkami na celém světě. V myšlenkách byl zejména s mladými muži, kteří zemřeli na místě v agresivní válce proti Ukrajině, kterou vždy označoval jako "mučednická" nebo "mučená". Nejedná se o otřepaný epiteton, jak uvádí vystřízlivění z některých dehonestujících kritik, ale o neustálou připomínku trýzně, jíž je ukrajinský lid vystaven od 24. února 2022. Bolest, kterou František přiměl sdílet širokou veřejnost, v těchto dvanácti měsících jedenáctého roku jeho pontifikátu nevybledla, ale naopak se ještě více vyostřila tváří v tvář vyhlídce na rozšíření konfliktu ve východní Evropě - s možným vysláním evropských vojsk a hrozbou jaderné reakce - a ještě více od října s propuknutím hrůzy ve Svaté zemi po teroristickém útoku Hamásu a izraelské vojenské reakci, která si za pět měsíců vyžádala kolem 31 000 mrtvých. Další z "kousků", které tvoří probíhající třetí globální konflikt.
Tichá modlitba, veřejná bolest
Tváří v tvář této bolesti se papež František, hlava univerzální církve a ve svých 87 letech jeden z nejstarích sloužících papežů, modlí v tichu svého pokoje, kde uchovává ikony, kříže a další předměty reprezentující zraněná území, z nichž pocházejí. Dává jim hlas v každém veřejném prohlášení. Více než 130 výzev, které Jorge Mario Bergoglio pronesl za poslední rok, se týká Ukrajiny, více než 60 výzev se týká Blízkého východu a obyvatel Gazy.
Nebyla žádná modlitba Anděl Páně, Regina Caeli nebo generální audience, při níž by se papež nezmínil o válce, neopakoval svou blízkost postiženým národům nebo se nedovolával míru a odvahy k vyjednávání jako projevu moudrosti, který zabraňuje převaze stranických zájmů, chrání legitimní aspirace každého z nich a ukončuje "šílenství" války.
Mír pro týranou Ukrajinu
Občas to byly energické výzvy - chtělo se je vyslovit, i když to hlas kvůli bronchitidě nebo opakované chřipce několikrát v posledních měsících nedovolil - nebo často krátké poznámky, letmé upomínky či alarmující signály, abychom se nenechali ovládnout zvykem nebo cynismem, kdy se i drama raketového útoku na školy a domy degraduje na "aktuální zprávy". Naděje na spravedlivý a trvalý mír byla a je vždy jediným pozadím papežových slov v tomto jedenáctém roce jeho pontifikátu, které stojí za to přejít v době přepracovávání a instrumentalizace jeho myšlenek nebo tváří v tvář obviněním z "rovnocennosti", která, jak zdůraznil státní sekretář kardinál Pietro Parolin, byla vždy "stylem" Svatého stolce.
Výzva Evropské unii
Papež nepřestává usilovat o mír, doufat v mír a modlit se za něj.
František to řekl rodinám uprchlíků, které se do Itálie dostaly díky humanitárním koridorům, přijatým na audienci 18. března loňského roku. A o čtyři dny později při generální audienci připomněl akt zasvěcení Ruska a Ukrajiny Neposkvrněnému Srdci Panny Marie: "Neunavujme se svěřovat věc míru Královně míru," vyzval a požádal nás, abychom každý 25. březen obnovovali akt zasvěcení Panně Marii, "aby nás Ona, která je Matkou, všechny chránila v jednotě a míru". Papež vždy žádal, aby duchovnímu závazku odpovídal "soudržný závazek" na politické a diplomatické úrovni, počínaje Evropskou unií. Jde o "velmi složitou" výzvu, zdůraznil při audienci pro představitele evropských biskupů COMECE, neboť země EU jsou "zapojeny do mnoha aliancí, zájmů, strategií, řady sil, které je obtížné přimět ke konvergenci v jediném projektu" proti válce, která, jak při téže příležitosti zdůraznil, "nemůže a nesmí být nadále považována za řešení konfliktů".
Poselství "Pacem in terris"
Slova zazněla i v poselství Urbi et Orbi o Velikonocích, které doprovázela prosba, aby Bůh otevřel srdce celého mezinárodního společenství, aby se zasadilo o ukončení "všech konfliktů, které poskvrňují svět krví". František se také obrátil na hlavy národů v den 60. výročí vydání encykliky svatého Jana XXIII Pacem in terris (11. dubna 2023) a požádal je, aby se ve svých plánech a rozhodnutích inspirovali touto encyklikou adresovanou církvi a světu v době vrcholícího napětí mezi dvěma bloky studené války. Poselství, které papež Roncalli vyslovil, je velmi aktuální, jak je patrné z následující pasáže: "Vztahy mezi politickými společenstvími, stejně jako vztahy mezi jednotlivými lidskými bytostmi, mají být upravovány nikoliv s využitím síly zbraní, ale ve světle rozumu, tedy v pravdě, spravedlnosti a fungující solidaritě".
Tvůrčí mírové úsilí
"Kde je tvůrčí úsilí o mír?" ptal se papež v Maďarsku, které se stalo útočištěm pro tisíce ukrajinských uprchlíků, během svého projevu k občanským a politickým autoritám na své cestě v dubnu 2023.
Ve světě, v němž žijeme, se však zdá, že nadšení pro komunitní politiku a multilateralismus je minulostí: zdá se, že jsme svědky smutného slábnutí společného snu o míru, zatímco sólisté války si dělají prostor pro sebe.
Nejen odsudky, ale i perspektivy papeže, který při zpátečním letu z Budapešti novinářům řekl: "Věřím, že mír se vždycky uzavírá otevřením kanálů, nikdy nemůžete uzavřít mír jejich zavřením. Vyzývám všechny, aby otevřeli vztahy, kanály přátelství. Není to snadné." "Každý má zájem na cestě k míru. Jsem připraven, jsem ochoten udělat vše, co je třeba," dodal papež a předjímal zahájení mise, z níž se později vyvinula mise kardinála Mattea Maria Zuppiho jako jeho emisara v Kyjevě, Moskvě, Washingtonu a Pekingu.
Svět bez nenávisti a zbraní
Zuppiho mise vykrystalizovala v průběhu svého vývoje a šla ruku v ruce s papežovou touhou po úsilí také o "tvořivost". "V oceánu dějin se pohybujeme v bouřlivé křižovatce a pociťujeme nedostatek odvážných cest k míru. Při pohledu na Evropu s upřímnou láskou a v duchu dialogu, který ji charakterizuje, se můžeme ptát: kam plujete, když nenabízíte cesty míru, tvořivé cesty k ukončení války na Ukrajině a mnoha konfliktů, které poskvrňují svět krví?", ptal se František ve své promluvě k úřadům v Lisabonu, první schůzce v rámci své cesty do Portugalska na Světové dny mládeže, během níž se setkal s půldruhým milionem mladých lidí. Těmi, kteří, jak zdůraznil při generální audienci následující středu, "všem ukázali, že je možný i jiný svět: svět bratří a sester, kde vlajky všech národů vlají společně, bok po boku, bez nenávisti, beze strachu, bez uzavírání se, beze zbraní!".
Temná hodina dějin
Papežův sen byl událostmi 7. října podroben zkoušce. Výraz v jeho tváři byl temný a hlas zkroušený, když papež den po útocích Hamásu, 8. října, při modlitbě Anděl Páně vyjádřil politování nad násilím, které v Izraeli "vybuchlo ještě zuřivěji", a z okna Apoštolského paláce řekl: "Prosím, zastavte útoky a zbraně a pochopte, že terorismus a válka nevedou k žádnému řešení, ale jen ke smrti a utrpení tolika nevinných. Válka je porážka: každá válka je porážka!".
Vždycky je to porážka
"Válka je porážka", také opakující se leitmotiv těchto posledních měsíců jeho pontifikátu. Pro někoho možná příliš naivní vyjádření, ale jak lze hromadnou smrt tisíců vlastních občanů, nejčastěji nevinných civilistů, definovat jako "vítězství"?
"Humanitární katastrofa": tak papež popsal situaci v Gaze již ani ne deset dní po ozbrojené reakci Izraele.
Umlčte zbraně! Ať je slyšet volání po míru národů, lidí, dětí! Bratři a sestry, válka neřeší žádný problém, pouze rozsévá smrt a zkázu, zvyšuje nenávist a násobí pomstu. Válka vymazává budoucnost.
Temná hodina dějin
Tato exhortace uzavřela generální audienci z 18. října, při níž František vyhlásil na 27. října den půstu a modliteb u svatého Petra. Chvíle modlitby a pokání v "temné hodině dějin".
Hodině, která jako by trvala celé století, a temnotě, která zahaluje tisíce lidí, odňatých své zemi, domovu či samotnému životu. "Ne" je jediná odpověď. "Řekněte "ne" válce, každé válce, samotné logice války, cestě bez cíle, porážce bez vítězů, šílenství bez omluvy," pronesl papež v Urbi et Orbi o Vánocích.
Lidé, kteří nechtějí zbraně, ale chléb, kteří se snaží přežít a volají po míru, si nevšímají, kolik veřejných peněz se vydává na zbrojení. Přitom by to měli vědět! Ať se o tom mluví, ať se o tom píše, aby se vědělo, jaké zájmy a zisky tahají za nitky válek.
Odvaha vyjednávat
A toto "ne" musí být doprovázeno konkrétními činy. Naznačil to papež František ve svém projevu k diplomatickému sboru akreditovanému u Svatého stolce: "Konflikt, který se stále více utvrzuje na úkor milionů lidí, nelze nechat pokračovat, ale je třeba jej ukončit jednáním, při respektování mezinárodního práva."
