Papež František: Ve službě nemocným se „svatým šílenstvím lásky”
Rosario Capomasi - Vatikán
Na začátku vašich cest jsou dva vzrušující příběhy, ve kterých můžete vidět, jak odvaha zakladatelů a zakladatelek pod působením Ducha svatého může dosáhnout velkých děl, pustit se tam, kde volá láska, bez přílišného kalkulování, se „svatým šílenstvím lásky“. A „chybí-li láska, je s námi konec!“. Takto oslovil papež účastnice generálních kapitul Hospitálních sester Nejsvětějšího Srdce Páně a Dcer svatého Kamila ve své promluvě, kterou k nim pronesl dnes dopoledne 23. května v Konzistorním sále. František - přivítán písní řeholnic - zdůraznil, že generální kapituly představují „okamžik milosti: pro vás, pro sestry, které zastupujete, i pro celou církev“.
„Je to krásný úkaz Prozřetelnosti, že jste se zde setkaly s římským biskupem, abyste děkovaly Bohu, prosily ho o světlo k rozeznání jeho vůle a obnovily své nasazení ve službě církvi“.
Poté, co papež zdůraznil, že je čas kapitul, „ a proto musím zvládnout dvě dohromady, protože není čas, je jich tolik“, zahájil vyprávění o historii Hospitálních sester Nejsvětějšího Srdce Páně a připomněl postavy Marie Angustias Gimenezové, ctihodné Marie Josefy Recio a svatého Benedikta Menniho, „kteří v roce 1881, inspirováni charismatem svatého Jana od Boha, ve Španělsku sužovaném těžkostmi a rozdělením, zahájili na tehdejší dobu avantgardní dílo ve službě posledním mezi posledními“: duševně nemocných“. Od té doby tento řeholní institut, jak zdůrazňuje František, pokračuje ve svém poslání a „rozšiřuje svou pomoc na stále nové trpící a chudé, aby zpřítomnil Boží milosrdenství v praxi pohostinnosti, se zvláštním zaměřením na uzdravení a integrální rehabilitaci lidí“. A to vše, dodává, „děláte tak, že se snažíte zapojit všechny“: nemocné, rodiny, lékaře, sestry, dobrovolníky a další, pracujete v atmosféře „společenství“, do něhož jsou všichni zapojeni a přispívají k dobru druhých.
„To je krásné, protože takto se všichni léčí společně, každý podle svých potřeb a ran, které nese. Nikdy na to, prosím, nezapomínejme: všichni potřebujeme uzdravení, každý, a péče o druhé nám prospívá“.
Utrpení překonává jen láska
Papež se dále zabýval příběhem svaté Josefíny Vannini, která v roce 1892 - ne mnoho let po založení Hospitálních sester - inspirována svatým Kamilem de Lellis „spolu s blahoslaveným Luigim Tezzou dala život Kongregaci Dcer svatého Kamila, která se rovněž věnuje péči o nemocné“. A zde se zmiňuje i osobně: „Byl jsem u nich hospitalizován, když jsem se nechal operovat“. Dnes odpoledne, u příležitosti stého výročí úmrtí blahoslaveného a 160. výročí jeho kněžského svěcení, představuje tento řeholní institut na Papežské lateránské univerzitě knihu Dopisy a spisy otce Luigiho Tezzy M. I. z let 1855-1922, kterou editoval Emanuele Martinez.
Josefína, poznamenává František, „dobře věděla, co je to bolest: ve svém životě tolik trpěla kvůli špatnému zdraví a z mnoha dalších důvodů. Jen s pomocí Boha a dobrých lidí se s ní dokázala vyrovnat, a proto ráda opakovala: 'Utrpení se překonává jen láskou'. Vycházeje z tohoto učení, svěřila tedy „nemocné vaší lásce“, zdůraznil papež, „prvnímu a nepostradatelnému léku každého pečovatelského místa; ostatně čtvrtým slibem pomoci nemocným je postavila do středu vašeho zasvěcení“. A to natolik, že, připomíná papež, „mi jeden kněz, který byl u vás hospitalizován, řekl: ‚Ale tyhle řeholnice věří, věří!‘“.
„Drahé sestry, to vše je znamení, je to výzva, abyste se při rozlišování svých kapitul nebály, abyste se nechaly vést stejnou odvahou jako vaše zakladatelky a zakladatelé, abyste se odvážily, riskovaly - odvažte se, riskujte! - pro dobro bratří a sester, které vám Bůh staví do cesty“.
Udržovat dědictví živé a mladé
V závěru svého proslovu František vyzval řeholnice, aby nikdy neztratily „úsměv a radost srdce“, rozdal jim několik doporučení a znovu je vyzval, aby se řídily pravidly cesty: aby se odvážily „beze strachu“ a nechaly se „zpochybnit novými útrapami naší doby: je jich tolik!“. Jen tak, zdůraznil, „využijete dobře velké a bohaté dědictví, které jste obdržely, a udržíte je stále živé a mladé“.
