Papež: Mám hezké vzpomínky na rodinného lékaře, který je hrází proti tržní logice
Amedeo Lomonaco - Vatikán
„Péče a důvěrná znalost jsou dva dary, které mají pro trpící velkou hodnotu“. Podpora nemocného „sítí náklonnosti“ zabraňuje riziku, že v oblasti medicíny převládne „mašinérie byrokracie a komputerizace“ a „tržní logika, která má se zdravím málo společného“. Právě na klíčovou roli praktického lékaře se zaměřil papež František ve svém projevu k účastníkům mezinárodního setkání, které se konalo za podpory „Somos Community Care“, jednoho ze sdružení vybraných ve Spojených státech k propagaci zdravotního pojištění „Medicaid“, jehož cílem je pomoci lidem s nízkými příjmy při placení lékařské péče.
Papež: Na rodinného lékaře mám mnoho hezkých vzpomínek
Během audience se papež podělil o některé rodinné vzpomínky. Když byl ještě dítě, řekl papež na vysvětlenou, chodíval k nim domů praktický lékař a porodní asistentka.
Bylo nás pět, takže když ta žena přišla s kufrem, věděli jsme, že přijde bratříček! Na tehdejšího rodinného lékaře mám mnoho hezkých vzpomínek.
Jedna vzpomínka se váže zejména ke konkrétnímu roku 1942:
Vzpomínám si - narodil jsem se v roce 36 - vzpomínám si na 15. červenec roku 42, maminka čekala čtvrté dítě a já s bratry, bratr měl chřipku, přišel lékař a říká: „ Vidím...“. Moc hezká vzpomínka! A dal nám léky, bylo to nachlazení, chřipka. A pak přišel k mamince, maminka tam byla s tatínkem a on jí sáhl na břicho a řekl: „Ech, už je čas! Doufejme, že...“. A ještě téhož večera se narodilo čtvrté. Tyhle vzpomínky na něhu, na důvěrnou znalost rodinného lékaře, to jsou věci, které si nesu s sebou, protože tenkrát to bylo tak, tak krásné!
Nenechávejte pacienty samotné
Papež František poté, co pozdravil zakladatele „Somos Community Care“, dr. Ramona Tallaje a předsedu Papežské akademie pro život arcibiskupa Vincenza Pagliu, zdůraznil, že praktický lékař je „zásadní postavou“, protože v sobě spojuje „kompetenci a blízkost“. Papežův projev se odvíjel právě od těchto dvou slov: lékař a rodina. Lékař, řekl papež, je „ten, kdo se stará“ a věda „udělala velký pokrok“. Člověk má přístup k „terapiím, které byly ještě před několika desetiletími nepředstavitelné“, ale medicína, dodal František, je vždy „především setkáním s člověkem, které se skládá z péče, blízkosti a naslouchání“. To je „posláním praktického lékaře“.
Když jsme nemocní, hledáme v lékaři kromě kompetentního odborníka také přátelskou přítomnost, na kterou se můžeme spolehnout, která v nás vzbuzuje důvěru v naše uzdravení, a která nás, i když toto uzdravení není možné, nenechává samotné, ale nepřestává se nám dívat do očí a pomáhá nám až do konce. Svatý Lukáš - kterého svatý Pavel nazývá „milým lékařem“ (Kol 4,14), váš kolega! - popisuje Ježíšovo jednání vůči nemocným takto (srov. Lk 5,12-26; 8,40-56): Ježíš k nim přistupoval, vstupoval do jejich domovů, mluvil s nimi, naslouchal jim, přijímal je v jejich utrpení a uzdravoval je. Takový je i praktický lékař, přítomný, blízký, schopný poskytnout vřelou i odbornou pomoc, protože své pacienty a jejich blízké zná osobně a kráčí s nimi, den za dnem, i za cenu obětí.
Vytváření sítě náklonnosti
Starostlivost je tedy základní vlastností. Být člověkem „blízkým rodině“, poznamenal papež, je druhým důvodem, proč je role této základní postavy ve zdravotnickém systému cenná, neboť často představuje spojovací článek mezi občanem a nemocničními strukturami.
Přítomnost praktického lékaře totiž pomáhá obklopit nemocného sítí náklonnosti, sdílení a solidarity, která přesahuje diagnosticko-terapeutickou fázi, posiluje lidské vztahy, činí z utrpení moment společenství, který je třeba prožívat společně, a to nejen pro dobro pacienta, ale pro dobro všech: ošetřujícího, členů rodiny a rozšířeného společenství. Tímto způsobem se vyhneme riziku, že trpící osoba a její blízcí budou vtaženi do mašinérie byrokracie a komputerizace, nebo ještě hůře, že se stanou obětí tržní logiky, která má se zdravím málo společného, zejména pokud jde o starší a slabé osoby.
Somos Community Care
Lékaři mohou být „dobrými samaritány“. „Somos Community Care“, která již ve svém názvu spojuje různé obzory čerpající z anglického a španělského slovníku, je síť tvořená více než 2500 lékaři. Díky ní je v New Yorku - zejména v Bronxu, Queensu, na Manhattanu a v Brooklynu - postaráno o více než 650 000 pacientů z převážně znevýhodněných komunit, včetně mnoha asijských a hispánských přistěhovalců. Společně s Papežskou akademií pro život toto sdružení také podpořilo iniciativu „Děkuji vám, doktore“, která byla představena v listopadu loňského roku ve Vatikánu a jejímž cílem je zvýšit povědomí veřejnosti a institucí o důležité roli praktických lékařů. Cílem, který sdílí obavy několikrát vyjádřené papežem Františkem, je reagovat na krizi zdravotnického systému v mnoha zemích, kde praktičtí lékaři postrádají podporu a profesní uznání. Jejich role je totiž nezastupitelná, zejména v sociálních strukturách poznamenaných nerovnostmi a křehkostí. Právě v těchto kontextech, ohrožených také tím, co papež František nazývá „kulturou odpisu“, péče a důvěrnost skutečně ctí nejušlechtilejšího ducha lidskosti.
