Papež František při modlitbě za mír: Nepřestávejme snít o míru a utvářet mírové vztahy!
Vatican News
Papež František předsedal modlitbě a připomínce ve Vatikánských zahradách u příležitosti 10. výročí „Výzvy za mír ve Svaté zemi“ s prezidenty Peresem a Abbásem: „Před našima očima umírá tolik nevinných lidí. Válečné selhání politiky a lidskosti zanechává svět horší, než jaký ho našel“. Od papeže zazněla nová výzva k příměří v Gaze, propuštění izraelských rukojmích, přístupu Palestinců k humanitární pomoci. Promluvu papeže Františka v plném znění přinášíme:
Vaše Eminence, Vaše Excelence, páni velvyslanci, drazí bratři a sestry!
Děkuji vám, že jste si přišli připomenout deset let od „Výzvy za mír ve Svaté zemi“. Děkuji vám!
Tehdejší prezident Státu Izrael, zesnulý Šimon Peres, a prezident Státu Palestina Mahmúd Abbás přijali mé pozvání, aby sem přišli prosit Boha o dar míru. Několik týdnů předtím jsem byl na pouti ve Svaté zemi a tam jsem vyjádřil velké přání, aby se oba setkali a učinili významné a historické gesto dialogu a míru. Nosím v srdci velkou vděčnost Bohu za ten den a zároveň si uchovávám vzpomínku na ono emotivní objetí, které si oba prezidenti vyměnili, a to i za přítomnosti Jeho Svatosti Bartoloměje I., ekumenického patriarchy, a zástupců křesťanských, židovských a muslimských komunit z Jeruzaléma.
Dnešní vzpomínka na tuto událost je důležitá zejména ve světle toho, co se bohužel děje v Palestině a Izraeli. Již několik měsíců jsme svědky narůstajícího nepřátelství a vidíme, jak nám před očima umírá tolik lidí a také nevinných lidí. Všechno toto utrpení, brutalita války, násilí, které rozpoutává, a nenávist, kterou zasévá i do budoucích generací, by nás měly přesvědčit, že „každá válka zanechává svět horší, než jaký ho našla“. Válka je selháním politiky a lidskosti, hanebnou kapitulací, porážkou tváří v tvář silám zla (Encyklika Fratelli tutti, 261).
Z tohoto důvodu, místo abychom si namlouvali, že válka může vyřešit problémy a vést k míru, musíme být kritičtí a ostražití vůči ideologii, která dnes bohužel převládá a podle níž „konflikty, násilí a roztržky jsou součástí normálního fungování společnosti“ (tamtéž, 236). V sázce jsou vždy mocenské boje mezi různými sociálními skupinami, stranické ekonomické zájmy a mezinárodní politické vyvažování, jehož cílem je zdánlivý mír, který uniká před skutečnými problémy.
V době poznamenané tragickými konflikty je naopak zapotřebí obnovit úsilí o vytváření mírového světa. Všem, věřícím a lidem dobré vůle, bych rád vzkázal: Nepřestávejme snít o míru a utvářet mírové vztahy!
Každý den se modlím, aby tato válka konečně skončila. Myslím na všechny, kdo trpí, v Izraeli i v Palestině: na křesťany, židy i muslimy. Myslím na to, jak naléhavé je, aby z trosek Gazy konečně vzešlo rozhodnutí zastavit zbraně, a proto prosím o příměří; myslím na rodinné příslušníky a izraelské rukojmí a prosím, aby byli co nejdříve propuštěni; myslím na palestinské obyvatelstvo a prosím, aby bylo chráněno a dostalo veškerou humanitární pomoc, kterou potřebuje; myslím na mnoho lidí, kteří byli v důsledku bojů vysídleni, a prosím, aby jejich domovy byly brzy obnoveny, aby se mohli v klidu vrátit. Myslím také na ty Palestince a Izraelce dobré vůle, kteří uprostřed svých slz a utrpení nepřestávají s nadějí čekat na příchod nového dne a snaží se očekávat úsvit mírového světa, v němž všechny národy „zkují své meče v radlice a svá kopí ve vinařské nože. Nezdvihne již meč národ proti národu, válce se již nebudou učit“ (Iz 2,4).
Všichni musíme pracovat a angažovat se, aby bylo dosaženo trvalého míru, kde by vedle sebe mohly žít Stát Palestina a Stát Izrael, které by zbořily zdi nepřátelství a nenávisti; všichni musíme pečovat o Jeruzalém, aby se stal městem bratrského setkávání křesťanů, židů a muslimů, chráněným zvláštním statutem zaručeným na mezinárodní úrovni.
Bratři a sestry, jsme tu dnes, abychom vzývali mír. Prosíme o něj Boha jako o dar jeho milosrdenství. Mír se neuzavírá pouze na základě dohod podepsaných na papíře nebo na stolech lidských a politických kompromisů. Pochází z proměněných srdcí, vzniká, když každého z nás osloví a zasáhne Boží láska, která rozpouští naše sobectví, boří naše předsudky a dává nám zakusit chuť a radost z přátelství, bratrství a vzájemné solidarity. Nemůže nastat mír, pokud nejprve nedovolíme samotnému Bohu, aby odzbrojil naše srdce, učinil je pohostinným, soucitným a milosrdným. Toto jsou Boží přívlastky: pohostinná blízkost, soucit a milosrdenství. Bůh je blízký, slitovný a milosrdný.
Proto chceme dnes večer obnovit naši modlitbu, chceme znovu vznést k Bohu naši prosbu o mír, jako jsme to udělali před deseti lety. Chceme prosit Hospodina, aby olivovník, který jsme tehdy zasadili, dál rostl: už je silný a bujný, protože byl chráněn před větry a pečlivě zaléván. Stejně tak musíme prosit Boha, aby mír vyklíčil v srdci každého člověka, v každém národě a lidu, na každém kousku země, chráněn před větry války a zaléván těmi, kdo se každý den snaží žít v bratrství.
Nepřestávejme snít o míru, který nám přináší nečekanou radost z toho, že se cítíme být součástí jedné lidské rodiny. Tuto radost jsem viděl před několika dny ve Veroně na tváři oněch dvou otců, Izraelce a Palestince, kteří se přede všemi objali. To je to, co Izrael a Palestina potřebují: objetí míru!
Prosme tedy Boha, aby hlavy národů a strany konfliktu našly cestu shody a jednoty. Kéž se všichni navzájem uznají za bratry. Prosme Pána a na přímluvu Marie, Panny Nazaretské, Královny míru, opakujeme tuto modlitbu z doby před deseti lety:
Pane, Bože míru, slyš naši modlitbu!
Mnohokrát a dlouhá léta jsme zkoušeli řešit svoje konflikty svými silami a také svými zbraněmi. Tolik nevraživosti a temnot, tolik prolité krve, tolik zmařených životů, tolik pohřbených nadějí... a naše naděje byly marné. Nyní, Pane, pomoz Ty! Daruj nám pokoj, nauč nás pokoji, doveď nás k pokoji. Otevři naše oči a naše srdce a dej nám odvahu říci: „už nikdy válka“, „válka ničí všechno“. Vlij nám odvahu konat konkrétní gesta vytvářející pokoj. Amen.
Pane, Bože Abrahamův a proroků, Bože lásky, který jsi nás stvořil a voláš nás, abychom žili jako bratři, daruj nám sílu být denně tvůrci pokoje, daruj nám schopnost hledět dobrotivě na všechny bratry, které potkáme na svojí cestě. Uschopni nás slyšet volání našich občanů, kteří nás žádají, abychom přetvořili svoje zbraně na nástroje míru, naše strachy v důvěru a naše napětí na odpuštění. Uchovej v nás planoucí naději, abychom se s trpělivou vytrvalostí rozhodovali pro dialog a smíření, aby konečně zvítězil pokoj. Ať jsou z každého srdce odstraněna slova: rozdělení, nenávist a válka. Pane, odzbroj jazyk i ruce, obnov srdce a mysl, aby slovem, které nás k sobě přivádí, bylo vždycky „bratr“, „sestra“ a stylem našeho života se stal šalom, pokoj a salam!
Amen.
