Papež k novým velvyslancům: Odložme lhostejnost a strach, aby rozkvetl mír
Isabella Piro - Vatikán
Na jedné straně stojí „rodina národů“ rozervaná kvůli „tragédii občanských, regionálních a mezinárodních konfliktů“. Na straně druhé je tu diplomacie, která pracuje ve jménu společného dobra, ochrany základních práv a budování „kultury bratrské solidarity a spolupráce“. Tuto dvojkolejnost zdůraznil papež František při audienci, kterou dnes, 8. června, udělil šesti novým velvyslancům, kteří mu předali své pověřovací listiny.
Mezinárodní společenství jako „rodina národů“
Diplomatickým zástupcům Etiopie, Zambie, Tanzanie, Burundi, Kataru a Mauretánie papež zdůraznil tři slova, jimiž se mají řídit při své službě: rodina, naděje a mír.
Obraz rodiny aplikovaný na mezinárodní společenství je vhodný, protože rodiny „představují první místo, kde se žijí a předávají hodnoty lásky a bratrství, soužití a sdílení, péče a zájmu o druhé“ (encyklika Fratelli tutti, 114).
Tragické konflikty na Ukrajině a v Gaze
Úkolem diplomacie, konstatoval papež František, je právě „podporovat a umožňovat růst těchto hodnot“, nezbytných pro integrální rozvoj člověka a pokrok národů, zejména ve zvláště obtížných podmínkách:
Bohužel je dnes tkanivo rodiny národů rozerváno tragédií občanských, regionálních a mezinárodních konfliktů. Stačí si vzpomenout na to, co se děje v Súdánu, na Ukrajině, v Gaze a na Haiti, abychom uvedli jen několik příkladů.
Svět je zmítán humanitárními krizemi, nucenou migrací, obchodem s lidmi
Papež nezapomíná ani na „četné humanitární krize“ v různých částech světa, na obyvatelstvo zbavené „odpovídajícího přístřeší, potravin, vody a lékařské péče“. Jeho myšlenky směřují také k nucené migraci, „metle obchodování s lidmi“, tragickým důsledkům klimatických změn, „globální ekonomické nerovnováze“ a také „klesající porodnosti“, kterou zažívají mnohé země.
Být znamením naděje
Tváří v tvář tomuto scénáři však můžeme reagovat „perspektivním, konstruktivním a tvůrčím dialogem“ a nadějí:
Naděje nás vede k tomu, abychom rozpoznali dobro přítomné ve světě, a dodává nám potřebnou sílu čelit výzvám našich dnů. Proto o vás, milí velvyslanci, rád přemýšlím jako o znameních naděje, protože jste ženy a muži, kteří se snaží stavět mosty mezi národy, a nikoliv zdi.
Papežovým přáním je vytvořit „spravedlivější a humánnější společnost, v níž by všichni byli vítáni a měli možnost společně postupovat na cestě bratrství a mírového soužití“.
Mír uznává důstojnost druhého člověka
A právě zde vstupuje do hry třetí vůdčí slovo, mír, chápaný jako „plod vztahů, které uznávají a přijímají druhého v jeho nezcizitelné důstojnosti“ (Poselství ke Světovému dni míru 2024):
Pouze tehdy, když odložíme lhostejnost a strach, může vzkvétat skutečné ovzduší vzájemného respektu, které by vedlo k trvalé shodě.
Být tvůrci míru je tedy mandát, který papež František svěřuje novým velvyslancům, „výmluvným znamením vůle mezinárodního společenství“ k řešení nespravedlnosti, diskriminace, chudoby a nerovnosti, které sužují svět.
Mezi novými diplomaty - čtyřmi ženami a dvěma muži - jsou Mahlet Hailu Guadey (Etiopie), Macenje Mazoka (Zambie), Hassan Iddi Mwamweta (Tanzanie), Annonciata Sendazirasa (Burundi), Asma Naji Hussain Al-Amri (Katar) a Mohamed Tahya Teiss (Mauritánie).
